Vikář generální.


Generální vikář jest plnomocník (zmocněnec) biskupův, kterýž oprávněn jest vykonávati veškeru pravomoc biskupovi přináležející, vyjímaje záležitosti biskupovi zvláště vyhrazené. Pravidelně, nikoli však nutně, brán bývá ze středu kapitoly kathedrální a musí sídliti v sídle biskupském. Biskup může míti generálních vikářů i více. Mandát vikáře zaniká odvoláním se strany biskupa a pak v těch případech, kdykoli zaniká jurisdikce Vikář generální.
biskupa samého. Agendu kdysi důležitých generálních vikariátů zastávají dnešní doby na většině biskupské konsistoře (pokud se týká, ordinariáty).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Vikář generální. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 468-469.