Zavodňování

(Stavby zavodňovací).
I. Část všeobecná.
Zavodňovací stavby jsou ona zařízení, jimiž se uměle přivádí k zavodňovacím účelům na určité místo voda. Právo vésti vodu z cizího pozemku na pozemek vlastní jest ve smyslu § 407 o. o. z. zvláštní polní služebností, ježto služebnost tato větším dílem slouží zemědělským účelům, ku př. zavodňování pozemků, napájení dobytka, naplnění rybníka atd. Říšský vodní zákon označuje stavby zavodňovací rovněž jako služebnost (§ 15 lit. b). Majitel služebnosti oprávněn jest zaříditi si k přivádění vody potřebná vedení, jež k stavbám zavodňovacím jsou nezbytná. K zavodňování slouží po většině zdýmadla a vodovody s potřebnými k tomu rourami, žlaby, jezy, příkopy, kanály, jež mohou se na služebném pozemku položiti.
II. Zákonné podmínky při zřizování staveb zavodňovacích. . Je-li třeba v zájmu veřejném odváděti cizí vodu a zříditi zavodňovací stavby s tím spojené — tak tomu bývá jmenovité tehdy, když osady a obce nemajíce dostatek vody musí požívací právo vodní ku platnosti přiváděti na vodách soukromých — zřizují se stavby vodní cestou vyvlastnění za přiměřenou odškodněnou (§ 16 ř. vod. z.).
2. Mimo tento případ může ten, komu soukromá voda náleží, pokud vody té nepotřebuje a také jí nepoužívá ve lhůtě úřadem mu položené, býti k tomu přidržán, aby ji za přiměřenou náhradu přenechal jiným osobám, jež vody té výhodně použiti mohou (§ 15 lit. a) říš. vod. z.). Jakkoli v případnosti této zájem soukromý jest převahou jediným důvodem zřízení zavodňovacích staveb, přece rozhodují tu předůležité národohospodářské ohledy, jichž nemohou úřadové se zřetele svého spouštěti. Z téhož důvodu lze příměti držitele nemovitostí, by dopustili za přiměřenou náhradu zřízení služebnosti ku svému majetku za tím účelem, by voda jiným náležející sváděna byla z jedné krajiny do druhé přes jejich pozemky, aby na těchto zřízeny byly stavby a díla ku svádění tomuto potřebná (§ 15 lit. b) říš. vodn. z.). Zákon má tu patrně na zřeteli takové vodovody, jichž účelem jest umožniti trvalé upotřebení vody na nějakém místě, kde tomu tak dle dosavádního toku vody býti nemohlo aneb umožniti trvalý odtok vody na těch místech, kde voda zhoubně působí. Tomu nasvědčují §§ 32, 39, 41 a 54 českého vodn. zákona, jež výhradně na mysli mají případy, kde zřizované služebnosti sprostředkují trvalý úspěch národohospodářský významných výhod. § 15 lit. b) říš. vod. z. nemá tedy místa tam, kde jde jen o to, by umožněna a usnadněna byla oprava a zachování stavby vodní (rozh. soud. dv. správ. ze dne 14. dubna 1882 č. 1373).
II. Obmezení při zřizování staveb zavodňovacích.
Tu platí :
1. zásada, že každý má se při upotřebování vody obmeziti potud, pokud toho žádá míra skutečné potřeby, takže míra tato nesmí býti překročena. Přiměřenost potřeby této neřídí se však naprostou a přísnou nezbytností, nýbrž sluší zde rozuměti onu míru, jíž potřebí jest k dosažení určitého účelu Vždycky však obmezuje se služebnost na panující statek a nelze jí upotřebiti ve prospěch pozemku jiného, byť i témuž vlastníku náležel.
2. Zřízením staveb zavodňovacích nemají býti porušena nabytá práva osob třetích ; poškozený může pak žádati za odpomoc u úřadu správního ; úřad správní zakročiž však z úřední povinnosti, žádá-li toho zájem veřejný nebo nastane-li případ § 16 říšs. vod. z.
3. Zakládá-li se povolení k nějaké stavbě vodní také na úmluvě mezi interessenty uzavřené, budiž úmluva plným obsahem pojata do schvalovací listiny. Jestliže se udělí povolení do odvolání, buďtež co nejpřesněji vyznačeny ve schvalovací listině ony případy, ve kterých k odvolání dojiti má (rozh. min. orby ze dne 15. ledna 1887 č. 12579 časop. »Zeitschrift f. V.« č. 39).
4. Míra užívání vody, jak ji úřad politický určí, nesmí nikdy sáhati tak daleko, že by obce a osady za nebezpečí požáru nebo k účelům zemědělským měly nouzi o vodu (§ 20 česk. vodního zákona).
5. Povolené stavby o zařízení buďtež držitelem uvedeny a udržovány v takovém stavu, by pokud možno nevadily odplutí vody a ledu a aby zbytečně nestěžovaly nebo neohrožovaly ostatní užitky z vod a konečně k tomu hleděno budiž při tom, aby se vodou neplýtvalo (§ 21).
6. Byla-li služebnost přiznána více osobám a nepostačuje-li zásoba vody k uspokojení potřeby všech, rozhoduje dle všeobecných zásad právních priorita nabytí, takže nastati má mezi více stejně oprávněnými poměrné rozdělení.
III. Úřední povolení.
Potřebí jest úředního povolení
1. jestliže zřízení staveb má vliv na vlastnosti nějaké veřejné vody, na běh její nebo na výšku vody nebo mohly-li by býti ohroženy břehy (§ 17 říš. z. vod.). Schválení úřadu živnostenského nějakého podniku nenahražuje nikdy povolení žádoucího ku používání vody ani v té případnosti, když v situačním plánu stavby označeny jsou vodní příkopy. Takovéto povolení musí býti zvláště uděleno (rozh. min. orby ze dne 11. listopadu 1875 č. 8454, časop. »Zeitsch. für Verw.« z r. 1877 č. 30). Jestliže povolení ku stavbě vodní odepřeno bylo z ohledů veřejných, jichž posouzení zůstaveno jest volnému uvážení příslušných úřadů, nemá místa stížnost k soudnímu dvoru správnímu (rozhod. ze dne 7. května 1877 časop. »Zeitsch. für Verw.« z r. 1878 str. 16).
2. Povolení příslušného úřadu nezbytno jest toliko při každém novém používání, jakož i při zřízení nových staveb nebo při každé změně stávajících již staveb, pokud takováto novota má vliv na běh, spád nebo užívání vody (§ 18 říš. z. vodn.), nikoli však tehdy, když mají se jen vykonávati stávající již práva užívací nebo dále má se pokračovati v dosavadních stavbách (rozh. ze dne 15. října 1877 č. 130).
3. I při vodách soukromých vyhledává se povolení toto, jestliže se používáním jich působí nějak na cizí práva nebo na povahu, tok, na výši vody ve vodách veřejných (§ 17 odst. 2 říšs. z. vod.).
4. Obyčejná zařízení, jež musí býti při každém zavodňování luk po právu vykonávaném činěna a obnovována, nelze pokládati za takováto zdýmadla a stavby, jež potřebí mají při kterémkoli zřízení svém (nebo změně své) opětného úředního povolení (rozh. min. orby ze dne 2. října 1878 č. 8357). Hnací stroje a zdýmadla náležejí k oněm stavbám, k nimž vyhledává se i při vodách soukromých povolení úřadu politického (rozh. ze dne 7. listopadu 1883 č. 1900).
IV. Společné používání staveb zavodňovacích.
Za účelem tímto utvořiti se mohou vodní společenstva a to :
a) dobrovolným dohodnutím,
b) na základě usnesení většiny účastníků nařízením příslušných úřadů správních. Nařízení toto může býti vydáno v té případnosti, když stavba chová v sobě nepokryté výhody a když nedala by se účelně provésti, kdyby nepojaly se v to pozemky menšiny (§§ 20, 21 ; srv. též čl. Společenstva vodní).
V. Dohlédací právo úřadů. Úřadové povinni jsou vésti vodní knihu, v níž uveden jest účel, rozsah, míra a způsob užívání vodního, udána zařízení, jakož i vyznačeny příslušné služebnosti. Úřadové bdětež nad dodržením podmínek a vystuptež naproti každému poškozování sousedů i veškerenstva. VI. Práva vlastníka služebného pozemku.
1. Vlastníku služebného pozemku přísluší předkem právo na přiměřenou náhradu škody;
2. právo naléhati na to, aby odkoupen byl od něho celý pozemek, jestliže pozemek stavbou zavodňovací pozbývá příhodné upotřebitelnosti.
3. Prokáže-li se konečně, že stavby zavodňovací nevyhovují zákonným předpisům, nařídiž politický úřad k žádosti vlastníka služebného pozemku osobě oprávněné, aby závadu odstranila, a jestliže by do ustanovené lhůty se tak nestalo, dejž příslušný úřad závadu odstraniti sám na útraty otálejícího. Není pochyby o tom, že když se takováto intervence úřadu dožaduje, úřadové mohou rozhodnutí své vynésti toliko na základě onoho řízení, jež shoduje se s řízením předepsaným dle zákona v té případnosti, když se jedná o povolení staveb ku používání vody (rozh. ze dne 7. července 1879 č. 538 ; ostatně viz čl. Řízení vyzývací v právu vodním, Expropiace v právu vodním).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zavodňování. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 772-775.