Zastavení řízení trestního.

Řízení trestní zastavuje se soudcovským usnesením, že v počatém, avšak ještě neskončeném trestním řízení nemá býti pokračováno.
I. Řízení trestní o zločinech a přečinech.
Zastavení řízení má místo:
a) Jestliže státní zástupce, prozkoumav oznámení nebo spisy přípravného vyhledávání neshledá dostatečné příčiny, aby zavedl řízení trestní proti určité osobě a zašle proto spisy přípravného vyhledávání soudu, kterýž je vedl, s poznámkou, že neshledává příčiny k dalšímu stíhání. Soud má v tomto případě přípravné vyhledávání zastaviti a obviněného, je-li uvězněn, ihned propustiti (§ 90 tr. ř. a výn. min. sprav. ze dne 18. května 1874 č. 6096 a § 412 tr. ř. a výn. min. sprav. ze dne 1. prosince 1874 č. 15722). Odmítne-li státní zástupce další stíhání, má o tom poškozeného vyrozuměti (srv. čl. Účastník soukromý). Bylo-li přípravné vyhledávání zastaveno prve, než bylo vedeno proti určité osobě jako obviněnému, může v něm býti opět pokračováno, aniž by musely býti splněny podmínky a zachovány formálnosti obnovy trestního řízení (§ 363 č. 1. tr. ř.). b) Přípravné vyšetřování budiž vyšetřujícím soudcem zastaveno, když žalobce žádost za trestní stihání vezme nazpět nebo navrhne, aby přípravné vyšetřování bylo zastaveno, nebo když prohlásí, že neshledává příčiny k dalšímu soudnímu stihání. Přípravné vyšetřování může však býti zastaveno i z úřední moci usnesením poradní komory, pokládá-li tato za to, že není příčiny k dalšímu stihání obviněného (§ 109 tr. ř.). Proti tomuto usnesení radní komory může žalobce do tří dnů od prohlášení jeho podati stížnost ku sborovému soudu II. instance; stížnost tato nemá však odkládacího účinku (§ 114 tr. ř.). Bylo-li přípravné vyšetřování zastaveno, buďtež o tom vyrozuměni žalobce, soukromý účastník a obviněný, je-li ve vazbě, budiž ihned propuštěn. Požádá-li za to obviněný, má se mu vydati úřední vysvědčení, že není příčiny, aby dále byl soudně stíhán. Nepřipojil-li se ten, komu zločinem nebo přečinem bylo ublíženo, k řízení trestnímu, má se mu k jeho žádosti vydati potvrzení, že vyšetřování bylo zastaveno (§ 110 tr. ř.).
c) Jestliže sborový soud II. instance vyhoví odporu podanému proti spisu obžalovacímu, má vysloviti, že obžalobě místa se nedává a řízení trestní se zastavuje (§ 213 tr. ř.).
d) Upustí-li žalobce od obžaloby, prve než hlavní přelíčení se počne, budiž trestní řízení radní komorou zastaveno a případné nařízení hlavního přelíčení odvoláno (§ 227 al. 1 tr. z.). Upustí-li však žalobce od obžaloby teprve během hlavního přelíčení, čehož ovšem nemůže již učiniti, když soud odebral se k poradě o rozsudku nebo když v řízení před soudy porotními otázky porotcům byly přečteny, nezastavuje se již trestní říze ní nýbrž obžalovaný rozsudkem od obžaloby se sprostí (§ 259 č. 2 a § 317 tr. ř.)
II. Řízení trestní o přestupcích.
I v řádném řízení o přestupcích před soudy okresními může řízení před zahájením hlavního přelíčení býti zastaveno následkem upuštění od obžaloby nebo z úřední moci (§ 447 tr. ř. a plen. rozh. kas. dv. s. ze dne 10. května 1875 sb. č. 63). Bylo-li řízení zastaveno z úřední moci, může si žalobce proti tomu do 3 dnů stěžovati u sborového soudu 1. instance.
III. V trestním řízení vojenském může býti řízení trestní nejen během vyšetřování, nýbrž i po jeho skončení zastaveno pro nedostatek skutkové povahy, jsou-li tu důvody trestnost skutku rušící nebo při deliktech soukromých, není-li tu žádosti účastníkovy (§ 196 voj. tr. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zastavení řízení trestního. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 743-744.