Protest směnečný.

I. Pojem.
Výrazem »protest« naznačuje se, že účastník směnečný výslovně si chce ohraditi naproti určitým škodlivým následkům práva svá, která mu ze směnky vzešla. Protest směnečný jest veřejná listina sepsaná ve formě zákonem předepsané, kterouž se má konstatovati jednání související se směnkou a výsledek jeho; má tedy protest směnečný poskytovati důkaz o tom, že směnečný interesent splnil též veškery podmínky, kteréž předepisuje řád směnečný k zachování práva směnečného nebo k nabytí práva regresního. Avšak listina protestní není toliko průvodním prostředkem, nýbrž slavnostním (solemním) aktem nezbytným k žalovatelnosti regresního nároku směnečného, jest jedinkým prostředkem, jímž se konstatuje presentace a nezaplacení.
II. Druhy protestu.
1. Protest pro nepřijetí (směnky): Pravidlem oprávněn jest toliko majitel směnky, nikoli však povinen, učiniti protest pro nepřijetí; avšak jest k tomu povinen,
a) nepřijal-li trasát směnku znějící na určitou dobu po viděné (čl. 19 a 20 sm. ř.);
b) bylo-li při takovýchto směnkách odepřeno datování;
c) předepsal-li vydatel domicilované směnky (vydané) presentaci ku přijetí a přijetí nelze docíliti (čl. 24 odst. 2 sm. ř.);
d) nepřijme-li se směnka vůbec nebo přijme-li se jen za jistých obmezení nebo na obnos menší, jest nezbytno učiniti protest, aby bylo možno žádati za jistotu (čl. 25 sm. ř.);
e) protest pro nepřijetí jest podmínkou platného čestného přijetí na osvědčení, že majitel směnky žádal adresáta z nouze za přijetí (čl. 56 sm. ř.);
f) trasát má učiniti protest pro nepřijetí i proti adrese z nouze znějící na místo platební, chce-li majitel směnky zachovati si regres na zjištění.
2. Protest pro nezaplacení: Pravidlem oprávněn jest sice, nikoli však povinen, majitel směnky k zachování směnečného práva učiniti protest proti akceptantovi; jest k tomu však povinen:
a) chce-li si proti předchůdcům uhájiti směnečného práva regresního v případu, že by placení bylo odepřeno nebo částečně nabízeno;
b) při směnkách domicilovaných musí býti protest učiněn, i když se ku platnosti nepřivádí směnečné právo regresní. Jakmile není domiciát v době splatnosti směnečným věřitelem, nemá průchodu zásada, že k zachování směnečného nároku naproti akceptantovi směnky vydané a naproti vydateli směnky vlastní není potřebí protestu v místě platebním (plen. rozh. ze dne 9. července 1872, časop. »Jur. Bl.« č. 75). Protestu není však potřebí při domicilované směnce, na které není domiciliát jmenován (rozh. ze dne 17. listopadu 1886). Protest nutno učiniti proti akceptantovi domicilované směnky, který jest v době placení v konkursu (rozh. ze dne 16. května 1854);
c) protest pro neplacení jest podmínkou platného čestného placení (čl. 63 sm. ř.).
3. Zjišťovací protest: Čl. 29. sm. ř. vytýká případy, ve kterých učiniti jest protest zjišťovací a to:
a) byla-li sice směnka úplně nebo částečně přijata, potom však zahájen konkurs o jmění akceptantově;
b) nebo zastaví li akceptant platy, nebo po vydání směnky vede se bezvýsledně na jeho jmění exekuce.
V těchto případech lze žádati na akceptantovi jistotu a není-li jím poskytnuta, musí býti učiněn protest pro odepřené zajištění. 4. Protest intervenční:
a) Protest intervenční učiněn býti musí o skutečnosti, že někdo čestně přijal směnku, avšak není zvláštního protestu intervenčního, nýbrž čl. 58 sm. ř. stanoví, že čestný akceptant povinen jest dáti v dodatku ku protestu poznamenati, že přijetí bylo čestné.
b) Při čestném placení musí majitel směnky předložiti směnku všechněm nuzným adresám a čestnému příjemci, zní-li čestný akcept na místo platební, a výsledek musí býti poznamenán v protestu pro nezaplacení nebo v dodatku k němu (čl. 62. odst. 1.)
5. Protest pro nevydání originálu nebo duplikátu směnky. Protestem tímto má býti zjištěno, že původní směnka, pokud se týká, duplikát její nebyl vydán schovatelem, ačkoli oprávněným způsobem vyzván byl, aby je vydal (čl. 69 a 72 sm. ř.).
6. Protest pro nevydání duplikátu směnky může býti učiněn, zpečuje-li se vydatel směnky vyhotoviti duplikáty směnky nebo neopětuje-li indosant indosaci na duplikátu (čl. 66 sm. ř.).
7. Protest o nepřítomnosti jest protest, při kterém konstatuje se okolnost, že nelze vypátrati obchodní místnost nebo byt trasáta, jemuž se měla směnka presentovati ku přijetí nebo ku placení (čl. 91 odst. 2 sm. ř.).
III. Obsah a forma protestu:
1. Listina protestní má pravidelně nadpis »Směnečný protest« ; to však není její podstatnou náležitostí.
2. V dalším vyznačují se ony osoby nebo firmy, k jichž žádosti protest se činí. Žadatel může též již dříve směnku rubopisem (indosamentem) převésti na jiného, pokud opatřen byl plnou mocí tohoto jiného, třeba v protestu nebyl označen jako plnomocník jeho (rozh. ze dne 22. května 1862).
3. Jméno a firma osoby, proti níž se protest činí.
4. Žádost k osobě, proti níž se protest činí, odpověď její nebo poznámka, že nijaké odpovědi nedala, nebo poznámka, že nebylo možno ji zastihnouti. Nikdo však není povinen mluviti a odpovídati notáři (viz též dv. dek. ze dne 22. července 1788 č. 165).
5. Udání místa, kalendářního dne, měsíce a roku, kdy notář vyzvání učinil nebo bezvýsledně se o to pokusil.
6. Doslovný opis směnky nebo kopie a všechny indosace a poznámky na ní učiněné, aby se zjistila totožnost směnky praesentované a protestované.
7. Jde-li o čestné přijetí nebo o čestné placení, udati jest, za koho a jak bylo nabídnuto neb učiněno.
8. Nezbytným jest dále též podpis notáře neb soudního úředníka, který protest sepsal, a úřední pečeť. Není při tom potřebí však přítomnosti svědků nebo zapisovatele. Dlužno li směnečné plnění žádati na více osobách, vyhledává se o všech vyzváních těchto toliko jediná listina protestní (čl. 89).
IV. Lhůta, ve které jest učiniti protest směnečný:
Protest pro nezaplacení učiniti se má v den splatnosti; nejdéle musí se však státi druhého všedního dne po dnu splatnosti (čl. 41 sm. ř.). Je-li směnka splatna v neděli nebo o všeobecný svátek, jest nejbližší všední den dnem platnosti (čl. 92 sm. ř.). Lhůta, ve které se musí protest učiniti, a právní následky obmeškání včasného protestu při směnce v tuzemsku vydané, ale v cizozemsku splatné, posuzují se dle práva rakouského (rozh. ze dne 25. února 1875).
V. Právo poplatkové.
Za každý protest jest zapraviti poplatek kolkový 1 zl., poplatek notáři příslušející činí při hodnotě do 200 zl. 1 zl., při hodnotě od 200 zl. do 1000 zl. 2 zl., od 1000—4000 zl. 3 zl., nad 4000 zl. 4 zl., kromě toho za každou presentaci nuzné adresy 40 kr.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 859-862.