Zdi požární

jsou zdi, jež oddělují od sebe dvě budovy a mají za účel zabrániti rozšíření požáru. Zřízení zdi požární na Moravě a v Krajině jest závazným a jest tedy dle roz. spr. soud. dv. ze dne 4. května 1892 č. 446, sb. »Budwinski« č. 6585 existence zdi požární podstatným kriteriem pro existenci dvou stavebních objektů; toliko stavební řád pro Vorarlberg (§ 26) ponechává od případu k případu úřadu rozhodnutí, zda a jakým spůsobem se mají požární zdi zříditi. V ostatních stavebních řádech nařizuje se zřízení požárních zdí jen mezi domy (roz. spr. soud. dv. ze dne 29. října 1885 č. 2527, sb. »Budwinski« č. 748). Požární zeď má se stavěti jako samostatná zeď a má býti za takovou jen potud a na těch místech pokládána, dělí-li střechy těsně k sobě stavěných domů (roz. spr. soud. dv. ze dne 12. října 1878 č. 1592, sb. »Budwinski« č. 149). Jednotlivé stavební řády stanoví podrobná ustanovení o spůsobu zřízení požárních zdí, jež všeobecně požadují, aby byly stavěny ze solidního, ohnivzdorného zdiva, neměly žádných otvorů a dřevěné součásti střech byly v ně zapouštěny jen potud, aby ještě za nimi zbývalo zdiva v náležité, určitě stanovené šíři. V některých stavebních řádech je zapouštění dřevěných součástek u požární zdi vůbec zakázáno a předepsána i tloušťka požárních zdí (na př. v Korutanech § 43). Od požárních zdí liší se t. zv. štíty proti ohni, jež jsou určeny k tomu, aby se dlouhé řady souvisejících střech za příčinou zabránění rozšíření požáru od sebe oddělily. Dle jednotlivých stavebních řádů stanoveno, aby vždy na délku 30 metrů připadal jeden štít proti ohni. Štíty proti ohni musejí míti zákonem předepsanou tlouštku, oddělovati půdu po celé šíři a uzavřeny býti železnými padacími dveřmi, jež možno z obou stran lehko otevříti.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Zdi požární. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 805-806.