Živnost pohodnická.

Živnost pohodnická záleží v tom, že jisté osoby se po živnostensku chytáním škodlivých zvířat (jmenovitě psů pána nemajících a psů vzteklinou podezřelých), odstraňováním, stahováním, zahrabáváním a zužitkováním mrtvol zvířecích zabývají. Pohodnictví původně pouze obce provozovaly; novější živnostenské zákonodárství dopustilo, že i jednotlivci s jistým obmezením pohodnictví provozovati mohou. Živnost. řád. předpisuje:
1. že pohodnictví jest živností koncessovanou (§ 15 živn. ř.);
2. že stanoveny jsou maximální tarify (§ 51 živn. ř.).
3. Jelikož sama povaha této živnosti přísného dohledu policie zdravotní vyhledává, jest pro stanovení místa provozovacího nařízeno řízení ediktální (§ 25 živn. ř.).
4. Živnost pohodnická kromě toho upravena jest předpisy živnostenské policie (§ 54 živnost. ř.). Následkem min. nař. ze dne 11. prosince 1859 č. 21468, byly pro jednotlivé korunní země vydány instrukce pro pohodné, kteréž podrobné předpisy o odstraňování zvířat mrtvých, chytání a zabíjení kousavých, pána nemajících, vzteklinou podezřelých neb vzteklých, dále o pozorování podezřelých psů, o způsobu ničení a zahrabávání mrch, o zužitkování jednotlivých částí těla zvířecího (kůže, rohů, sádla, paznehtů, kopyt, kostí), o zařízení pohodnictví, o poplatcích za odnášení zvířat, jakož i stahování, zahrabávání, pytvání, chytání a o dozoru nad pohodnými atd. Živnost pohodnická.
(Viz vyhlášku místodrž. král. česk. ze dne 25. února 1860 č. 5315 z. z. ze dne 5. června 1860 III. kus č. 11).
Zřizování a udržování rasoven (míst, kde se živnost pohodnická provozuje) a bezprostředný dozor nad nimi a nad pohodnictvím náleží do přeneseného oboru působnosti obcí. Kromě toho jest však pohodnictví též dohledu správy státní podrobeno, jelikož totéž též účelům zdravotním slouží (§ 29 zák. o organisaci veř. služby zdravotní ze dne 30. dubna 1870 č. 68 ř. z.). Co se týče objemu této živnosti, vznikly v novější době spory mezi pohodnými a řemenáři, jelikož pohodní již od nejstarších dob zabývají se též vyděláváním kůží zvířecích, zhotovujíce z nich řemeny a biče na prodej. V tomto ohledu obchodní a živnostenské komory v Celovci a Štýrském Hradci (prot. ze dne 9. července 1883 a prot. ze dne 6. března 1884 P. VIII) vyslovily se ve prospěch pohodných z toho důvodu, že již ve starší době výslovně zapovězeno bylo, kůže z pošlých zvířat kupovati neb je vydělávati, takže až dosud toliko pohodní oprávněni byli, takovéto kůže zpracovávati.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost pohodnická. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1085-1086.