Živnost lakýrnická a natěračská.

Živnosti tyto jsou řemeslné.
I. Ve starších předpisech živnostenských, kteréž pozbyly své platnosti na základě čl. III. vyhlašovacího patentu k nyní platnému řádu živnostenskému, setkáváme se se živnostmi lakýrnickou a natěračskou a se živností malířů písma jakožto živnostmi samostatnými; než i dnes ještě tvoří natěrači a malíři zvláštní svoji živnostenskou skupinu, a protož rozdílným jest i způsob, jakým podán býti má průkaz způsobilosti při těchto řemeslných živnostech, pokud se týká, různé jsou požadavky kladené na učenníka a vyučení jeho při obou těchto živnostech. Po názoru obchodní a živnostenské komory v Praze jsou lakýrnická a natěračská živnost dvě samostatné, byť i jinak příbuzné živnosti, kteréžto však z těch příčin, že neposkytují o sobě dostatečného výdělku, netoliko na venkově, ale i ve městech společně provozovány býti mohou. Oběma těmto živnostem přináleží ale oprávnění natírati olejovou barvou hladce všechno nářadí, dvéře, skříně na šaty, okna, záclony, postele, plaňky, šrouby, korby a kostru u vozů (obch. a živn. komora v Černovicích). Natěrači a lakýrníci oprávněni jsou též lakovati plech, zboží z papírové hmoty (papiermaché), jakož i kůži; kdykoli tedy nastupuje některou z těchto dílčích živností, musí předložiti průkaz způsobilosti ve smyslu § 14 řádu živn., jaký vůbec při živnosti lakýrnické jest nezbytným (obch. a živn. komora vídeňská), kdežto po dobrozdání obchodní a živnostenské komory pražské jest lakování kůže živností svobodnou; lakýrníci smějí pozlacovati písmena na štítech (pro firmu), kteréž u nich byly zhotoveny, resp. natřeny (srv. obch. a živn. komora pražská).
II. Živnost lakýrníků kočárových jest odvětvím živnosti lakýrnické vůbec (obch. a živn. komora vídeňská). »Lakování« kočárů a saní náleží bez odporu v rozsah oprávnění živnosti lakýrnické a nikoli živnosti natěračské. Běží-li však jen o jednoduché natření obyčejných vozů, Živnost lakýrnická a natěračská.
saní nebo kár, nelze práce této odepříti ani natěrači, jelikož práce tato přirozeně zahrnuta jest již v rozsahu oprávnění jeho živnostenských (obch. a živn. komora linecká). V těch místech, kde není živnostníků takovýchto, přejímá práce lakýrnické na kočárech sedlář, jakožto nejbližší živnostník, a to z té příčiny, že tam, kde nejsou jednotlivé živnosti tak obsáhle zastoupeny a rozděleny, pravidelně si sedlář tuto živnostenskou dovednost již v učení osvojí (obch. a živn. komora ve Vídni).
III. Živnost lakýrníků a živnost malířů pokojů jsou ve smyslu § 14 č. 6 řádu živn. živnostmi příbuznými, tvoříce obyčejně podklad téhož jediného oprávnění živnostenského. Naproti tomu jsou natěrači a malíři pokojů představiteli dvou samostatných živností řemeslných; natěrač není oprávněn zároveň provozovati i živnost malířskou a obráceně (obch. a živn. komora v Č. Budějovicích).
IV. Natěrač nemá výhradného práva k pracím natěračským, jelikož dle § 37 řádu živn. oprávněn jest každý živnostník za účelem úplného provedení svých výrobků potřebné k tomu práce spojovati a chovati i k tomu nezbytné pomocníky živností jiných; smí tedy i zámečník, klempíř, truhlář atd. prováděti veškeré práce natěračské, jichž jest potřebí k úplnému dohotovení výrobků jeho (obch. a živn. komora celovecká).
V. Vedle starého zvyku oprávněn jest jak klempíř, tak i natěrač natírati »střechy plechové«, jelikož dle § 37 řádu živn. smí onen (klempíř) dohotoviti své výrobky až na stupeň absolutní jich upotřebitelnosti, k čemuž přináleží při nové střeše z plechu i natření její, a natěrač oprávněn jest úplně k natírání všech stavebních prací, k nimž započítati jest i »plechové střechy« (obch. a živn. komora v Linci). Oni živnostníci, kteří platí daně jakožto natěrači, nejsou oprávněni jako takoví k malířství písma, jelikož živnost natěračů a malířů písma — jsouce jinak živnostmi příbuznými — dle souhlasného náhledu kruhů živnostenských samostatnými jsou živnostmi, z nichž prvá se provozuje jako řemeslná, druhá pak jako živnost svobodná (obch. a živn. komora plzeňská). Natěrači a lakýrníci nejsou oprávněni beze všeho dalšího provozovati i obchod barvami, jsouce naopak povinni specielně ohlásiti provozování obchodu barvami (obch. a živn. komora ve Štýrském Hradci).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost lakýrnická a natěračská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1072-1073.