Přirážky zemské.

I. Pojem.
Zemské přirážky jsou dávky, které se vybírají ku zapravení výloh spojených se správou země. § 22 jednotlivých zemských řádů dělí je na přirážky ku daním zeměpanským a na přirážky vůbec a stanoví, že zemský sněm oprávněn jest, nepostačují-li příjmy ze základního jmění země k účelům zemským, ukládati a vybírati přirážky ku daním zeměpanským Přirážky zemské.
až do 10% těchto daní. Větší přirážky ku přímým daním aneb jinaké zemské přirážky musí býti císařem povoleny. Co se týká vymáhání jsou zemské přirážky na roveň postaveny daním zeměpanským (d. dv. kanc. ze dne 24. února 1828, č. 35125 a ze dne 27. listopadu 1827, č. 4348). Ohledně zemských přirážek dlužno zvláště vytknouti:
II. Předepsání zemské přirážky předpokládá zákonnou povinnou daň, takže promine-li neb odepíše-li se daň, týká se to též přirážky připadající na tuto odepsanou daň (výn. min. fin. ze dne 4. listopadu 1853, č. 42662 a ze dne 17. března 1854, č. 50426). Výjimka nastává při domech, které z titulu nové stavby, přestavování neb přistavovaní osvobozeny jsou od daně činžovní a třídní, neboť dle § 3 zák. ze dne 25. března 1880, č. 39 nemá toto osvobození žádného vlivu na jiná veřejná břemena, ku kterým jsou majitelé povinni. Avšak přece i v příčině té platí osvobození v Korutanech (zák. z. ze dne 17. ledna 1870, č. 7), v Solnohradech (zák. z. ze dne 25. listopadu 1880, č. 15), na Moravě (zák. z. ze dne 14. března 1874, č. 30), ve Slezsku (zák. z. ze dne 5. prosince 1874, č. 52), v Bukovině (z. z. ze dne 5. prosince 1874, č. 28), v Krajině (z. z. ze dne 5. prosince 1874, č. 5), v Gorici a Gradišce (z. z. ze dne 5. prosince 1874, č. 32), v Istrii (z. z. ze dne 5. prosince 1874, č. 33). Dle výn. min. fin. ze dne 2. února 1860, č. 6845 mohou se zemské přirážky vybírati též z mimořádné přirážky ku přímým daním, nikoli však z daní za trest zvýšených (výn. min. fin. ze dne 17. října 1859, č. 31698).
III. Rozdělení zemských přirážek přísluší orgánům samosprávným (výn. min. vn. ze dne 25. června 1875, č. 4799; výn. min. fin. ze dne 27. srpna 1883, č. 27373). Lhůty stanovené pro zaplacení zeměpanských daní platí též pro příslušné zemské přirážky (výn. min. fin. ze dne 26. února 1871, č. 34202).
IV. Osvobozeni od zemských přirážek jsou:
1. Podomní obchodníci ohledně daně výdělkové a daně z příjmů (v. min. vn. ze dne 14. dubna 1854, č. 3037; výn. min. fin. ze dne 30. dubna 1854, č. 17010). V Čechách nepožívají však podomní obchodníci této vyhody.
2. Služné a výslužné státních a fondovních úředníků a sluhů (výn. min. vn. ze dne 27. listopadu 1858, č. 220 ř. z.; výn. min. fin. ze dne 12. prosince 1858, č. 63759). [Srov. k tomu další výnosy v Manzově sb. sv. XXI. 2 str. 837—840].
3. Na Moravě učitelé škol obecných a měšťanských jakož i jich příslušníci ohledně daně ze služného a výslužného (z. z. ze dne 1. října 1880, č. 37).
4. V Haliči ohledně daně z příjmů: zemský maršálek, členové zemského výboru, členové představenstev obcí, úředníci a sluhové zemští, okresní a obecní, ústavů zemských, okresních a obecních, obchodních a živnostenských komor, veřejní učitelé, jakož i jejich vdovy a sirotkové ohledně pense, služného, výslužného, provisi, příspěvků na vychování a vůbec všech příjmů z poměru služebního (z. z. ze dne 13. dubna 1878, č. 35).
5. V Krajině učitelé škol obecných ohledně daně z příjmů.
6. V Korutanech úředníci komor obchodních a živnostenských ohledně daně ze služného a výslužného.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Přirážky zemské. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 957-958.