Lístky honební

jsou legitimace ku provozování honitby, úřadem vydané, které na určitou osobu znějí. Bližší předpisy obsahují zákony zemské: pro král. české zák. ze dne 20. srpna 1866 č. 49 z. z.; pro Moravu zák. ze dne 9. ledna 1882 č. 36 z. z.; pro Slezsko zák. ze dne 2. červenské 1877 č. 27 z. z.; pro Dolní Rakousy zák. ze dne 29. pros. 1880 č. 19 z. z.; pro Horní Rakousy nař. míst. ze dne 11. dubna 1852 č. 598 č. 143 z. z.; pro Štýrsko zák. ze dne 27. listopadu 1881 č. 281 z. z.; pro Krajinu zák. ze dne 17. dubna 1884 č. 9 z. z.; pro Istrii zák. ze dne 30. června 1886 č. 12 z. z.
I. Vydávání honebních lístků.
Bez lístku honebního nikdo nesmí honitbu provozovati. Honební lístek platí pouze pro tu zemi korunní a pro tu osobu, pro kterou byl vydán. Lístky honební vydávají se pro majitele nebo pachtýře honitby, pro hosty a personál honební. Ve příčině poslednějších obsahuje honební zákon pro král. české ustanovení, že služební personál, pod přísahu vzatý, který je ustanoven ku dohledu a ku výkonu honu, nemá obdržeti honební lístky, nýbrž honební certifikáty. Honební lístky vydávají se jen na rok. Zákon zemský pro markrabství moravské má specielní ustanovení, že se mohou vydávati také honební lístky na 3 léta. Z pravidla mají se vydati honební lístky pouze osobám spolehlivým, od nichž lze očekávati, že zbraně nezneužijí. Většina zem. zákonů, jakož i z. z. pro král. české ustanovují, že nesmí se honební lístky vydati nezletilým, choromyslným, dále osobám k opilství náchylným a dělníkům, kteří z denní neb týdenní mzdy živi jsou a konečně oněm, kdož nevykáží se pasem zbrojním. Aktivní důstojníci vojenští, jsou-li ve vojenské uniformě, nepotřebují na honbě kromě lístku honebního další legitimace. Osobám, které potrestány byly pro zločin proti bezpečnosti osoby nebo majetku, pro přestupek ze ziskuchtivosti aneb konečně pro přečin proti bezpečnosti života, může vydán býti lístek honební teprve po uplynutí jisté doby.
II. Orgány.
Honební lístky vydávají političtí úřadové, v král. českém okresní výbor, v Praze a Liberci městská rada, ve Slezsku ve městech se zvláštním statutem úřad purkmistrovský. Zdráhá-li se úřad honební lístek vydati, má strana právo stěžovati sobě k úřadu zemskému a ve třetí instanci ku ministerstvu vnitra. V Čechách je druhou a poslední instancí zemský výbor. Listy.
Úřady politické vykonávají trestní právomoc nad zneužitím honebních lístku a nad těmi, kdož bez platného honebního lístku nebo honebního certifikátu honitbu provozuji nebo provozovati dají.
III. Poplatky.
Za vyhotovení honebního lístku musí strana zapraviti taxu a to: ve Slezsku a Istrii 2 zl.; v Dol. Rakousích, Štýrsku a Krajině 3 zl.; v Horních Rakousích 4 zl.; na Moravě 5 zl. Honební zákon pro král. české stanoví, že pachtýř honitby taxu 10 zl., hosté pak taxu 2 zl. zapraviti mají. Vyhotovení honebního lístku nebo honebního certifikátu pro služebnictvo poplatku nepodléhá. Ježto § 26 honeb. zákona pro král. české ustanovuje, že honební lístky kolku podléhají, rozhodlo min. financí výn. ze dne 27. prosince 1868 č. 16590 na dotazy různé v ten smysl, že honební lístky a honební certifikáty, na základě §§ 26 a 27 tohoto zák. honebního vyhotovené, podrobiti sluší poplatku kolkovému dle p. s. 116 a) bb) popl. z. tak, že honební lístky poplatku 50 kr. a certifikáty pro služebnictvo poplatku 15 kr., kdežto honební lístky, kteréž zeměpanskými úřady správními vydány jsou, kolku za 1 zl. podléhají.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Lístky honební. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 266-267.