Pořízení poslední vojínů

náležejí ku privilegovaným testamentům; jsou to ona pořízení, kterých nezavedl zákon snad maje zření k určitým privilegovaným stavům nebo osobám, nýbrž proto, že zhusta vyhledávají toho nezbytně určité poměry, aby se uchýlilo od formálností všeobecnými předpisy stanovených. Výhody vojenských kšaftů obsaženy jsou ve vojenských zákonech (§ 600 o. o. z.). Druhé vydání I. dílu služebních předpisů pro c. k. vojsko z r. 1873 vyšlé v cirkulárním nařízení ze dne 2. června 1886 praes č. 2839 obsahuje tato ustanovení:
Každá osoba stavu vojenského aktivně sloužící nebo zaopatřená v některé invalidovně má právo zříditi poslední nařízení o svém jmění s menšími formálnostmi, nežli jaké předpisují zákony civilní. Ku platnosti písemného pořízení, kterého osoba vojenská sama nepsala a nepodepsala, stačí její podpis a podpis dvou svědků, kteří mají býti současně přítomni, a z nichž jeden může poslední pořízení napsati. Při ústním pořízení stačí přítomnost dvou svědků, kteří musí býti současně přítomni a zůstavitele musili znáti.
Toliko v poli válečném nevyhledává se ani při písemném ani při ústním kšaftu současné přítomnosti svědků ku platnosti jeho, jen když jinak pořízení nechybí právní jistota. Při posledním pořízení osob vojenských platnými svědky jsou též členové duchovního řádu, ženy a jinoši, kteří ještě 14. roku svého věku nedokonali. Všech těchto výhod požívají ostatně i ony osoby vojenské, které nenáležejí k stavu vojenskému, jestliže během válečného tažení jsou ve službách armády, nebo též v míru na moři na lodi válečné.
Platnost privilegovaného testamentu zaniká však:
1. Při všech posléze jmenovaných osobách uplynutím 6 měsíců od vyhlášení míru nebo vykročení z lodi a rovněž po 6 měsících, jestliže za války vstoupili pro svou osobu do pokojných poměrů;
2. při všech ostatních osobách vojenských bez výjimky uplynutím 6 měsíců od té doby, kdy vystoupili z činné služby; konečně
3. rovněž bez rozdílu osob po propuštění z trestu, a to přímo po vyhlášení trestu.
Výhody testamentů vojenských nemají místa při smlouvách dědických (nař. ze dne 8. března 1818 s. 132).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Pořízení poslední vojínů. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 470-471.