Vyklizení.

Vyklizením rozumí se nucené, za úřední intervence předsevzaté vyprázdnění užívané nemovitosti. Vyklizení děje se bud’ za účelem provedení práva soukromého, buď z ohledů veřejných. V prvním případě povoluje a provádí je soud; v druhém případě jsou to úřady správní k hájení zájmů veřejných povolané.
I. Soudní vyklizení.
Obyčejným případem je vyklizení místností, by provedeno bylo zrušení poměru nájemního. Jak bylo již ve čl. »Tituly exekuční« zevrubněji vylíčeno, přiznává exekuční řád za jistých podmínek vykonatelnost’ soudním výpovědím, dále rozkazům soudním, by předmět najatý nebo pachtovaný byl odevzdán nebo převzat, konečně i výpovědím mimosoudním (§ 1. č. 1 Vyklizení.
a 18 ex. ř. a čl. Tituly exekuční). Kdy nastává pak povinnosť vystěhovati se z věci najaté neb ku převzetí její, stanoví § 573 c. ř. s., jejž však doplniti sluší čl. XI. úv. z. k. civ. ř. s. Na základě titulů exekučních shora uvedených lze pak žádati za exekuci, jakmile vypršela lhůta, ve které měl předmět najatý nebo pachtovaný býti odevzdán, neb zcela vyklizen (§ 573 posl. odst. civ. ř. s.). Za povolení exekuce nutno žádati u okresního soudu, u něhož výpověď byla dána nebo návrh v I. stolici učiněn, by vydán byl rozkaz odevzdati nebo převzíti předmět najatý nebo pachtovaný a pokud jde o výpověď mimosoudní, u soudu okresního, v jehož obvodu leží předmět najatý nebo pachtovaný (§ 4 č. 2 a 5 ex. ř.). Exekuci provede pak (třeba v neděli a ve svátek § 30 ex. ř.) orgán výkonný tím, že vzdálí osoby a odstraní svršky s předmětu nájemného a tento odevzdá vymáhajícímu věřiteli. Svršky, jež mají býti odstraněny, avšak předmětem exekuce nejsou, buďte orgánem výkonným odevzdány dlužníkovi, nebo jestliže by nebyl přítomen, jeho zmocněnci nebo dorostlé osobě, která k rodině dlužníkově náleží neb u ní slouží. Nebylo-li by osoby ke přijetí oprávněné, buďte tyto věci na náklad dlužníkův orgánem výkonným jinak uschovány; osoby soudu známé, pro které věci ty jsou zabaveny nebo které jinak na ně nárok vznésti mohou, buďte o tom zpraveny; a konečně jestli dlužník prodlévá zpět požadovati věcí těch neb váhá se zapravením nákladů uschovacích a nedovolává-li se ani nikdo jiný svých práv k věcem těm, buďte k nařízení soudu exekučního po předcházejícím pohrožení prodány na účet dlužníkův. Orgán výkonný a každý účastník jest oprávněn dáti podnět k tomuto opatření.
Výtěžek, který zbude po uhražení nákladů uschovacích a prodejových, budiž pro dlužníka soudně uložen.
II. Vyklizení v právu správním.
V tomto ohledu formulovati lze všeobecnou zásadu, že mají úřady správní u vykonávání jich povinnosti k udržování bezpečnosti, veřejného pořádku a pokoje právo vyklizení naříditi a provésti všude tam, kde dle jich uvážení vyklizení takové jest nutným. Zvláštní případ vyklizení upraven jest v řádech stavebních ve příčině vyklizení chatrných a takových staveb, jež proti povolení byly provedeny (o tom sr. čl. Zboření budov). Rovněž přísluší úřadům správním právo ku vyklizení při požárech, povodních a jiných živelních pohromách a při epidemiích. Specielně jest zemská vláda dle nejv. rozh. ze dne 23. 1831 povolána při epidemiích tenkráte vyklizení nemocných a nucené jich přenesení naříditi, když nemocní bez pomoci leží v úzké a dusné místnosti neb když jest se obávati rozšíření se nemoci na osoby spřízněné. Zvláštní normy pro vyklizení v právu správním dány nejsou, nýbrž zůstavena jsou dotyčná nařízení úplně volnému uvážení úřadů správních.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vyklizení. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 554-555.