Živnost kramářská.

I. Pojem.
Kramáři jsou obchodníci, kteří obmezují se na prodej v malém veškerého onoho zboží spadajícího mezi živnosti svobodné, jež uspokojiti má běžné potřeby obyvatelstva v stanovišti svém a okolí jeho. Na venkově zastoupeny jsou takto jimi namnoze obchody smíšeným zbožím, liší se však od těchto tím, že kramáři jsou jen oprávněni obchod vésti předměty každodenní potřeby bezprostředně pro místní obyvatelstvo. Kramáři blíží se však bez odporu třídě hokynářů, a proto vedou též obchod skoro veškerým oním zbožím, jímž hokynáři pravidelně obchodují.
II. Objem živnosti.
Z vylíčeného právě pojmu živnosti kramářské vysvítá, že nedá se tak snadno objem její vymeziti, neboť jednou z nejtěžších otázek v právu živnostenském zabývajících se objemem živnostenských oprávnění, jest právě otázka objemu živnosti kramářské. Má-li se tato otázka zodpověděti, dlužno zření míti k stávajícím místním zvyklostem a starším nařízením, jimiž živnost kramářská jest upravena, zejména pak sluší tu přihlížeti k dekretu dvorské obch. komisse ze dne 20. února 1822, sv. IX., str. 177 — 1185 sb. zák. prov., jakož i k nařízení dv. kanc. ze dne 18. listopadu 1819. Rozmanitá dobrozdání obchodních a živnostenských komor, vyslovujících se o objemu živnosti kramářské, spočívají většinou na těchto starších nařízeních; podobným způsobem sdělány jsou i obchodním ministerstvem sestavené seznamy zboží pro různé obchodní živnosti provozované pode jménem souborným též dle těchto starších ustanovení. Ze seznamů těchto obsahuje seznam pro živnost kramářskou po vyčtení zboží krátkého a kramářského vyňatého z dekretu dv. obch. komisse ze dne 20. února 1822 jakožto příslušenství živnosti kramářské, na konci ještě slova: »mimo to i předměty, jimiž obchod vedou hokynáři.« Podle tohoto oficielního seznamu jsou tudíž kramáři, jak již shora vzpomenuto, oprávněni vésti obchod veškerým zbožím hokynářským, tedy obchodovati i chlebem a pečivem, jež slouží k obyčejným každodenním potřebám (dobrozdání obch. a živn. komory ve Vídni, v Celovci, v Innomostí a Bolzanu). Není pochybnosti o tom, že kramáři jsou oprávněni obchodovati též zbožím střižným (obch. a živn. komora ve Štýrském Hradci). Kramáři smí však provozovati jen obchod v malém, nikoli též obchod komisionářský a zasílatelský. Dále jsou též oprávněni prodávati šatstvo a klobouky, pokud to potřebou místní odůvodněno jest (obch. a živn. komora celovecká), nikoli však i obuv (obch. a živn. komora vídeňská). Živnost kramářská.
Jakkoli všeobecně prodej mouky nespadá v objem živnosti kramářské, neodporuje přece prastarému obyčeji ono oprávnění, mocí jehož kramářům dovoleno jest prodávati též mouku, jelikož rozumí se dnešní doby, jmenovitě na venkově, kramářstvím i obchod zbožím smíšeným (obch. a živn. komora v Innomostí). Kramáři nejsou dle dobrozdání obchodní a živnostenské komory pražské oprávnění obchodovati zbožím kožešnickým. Za to přiznává se kramářům právo vésti obchod hrnci a obyčejným kuchyňským zbožím hliněným, jakož i dále prodávati papír a psací potřeby (obch. a živn. komora v Praze).
Na dotaz učiněný kterýmsi živnostenským úřadem, jsou-li kramáři oprávněni vésti obchod zbožím skleněným a porcelánovým, odpověděno, že sice dotčené předměty nejsou obsaženy v citovaném dekretu dv. obch. komise ze dne 20. února 1822 č. 259, avšak že poměry obchodu a potřeby venkovského obyvatelstva nikde nedopouštějí takovéhoto přísného obmezování; náležejí tedy ku zboží kramářskému i méně cenné potřeby ze skla a porcelánu (obch. a živn. komora liberecká). Dle dobrozdání obch. a živnostenské komory štýrskohradecké oprávněni jsou kramáři k obchodu zbožím železným. Naproti tomu nesmí kramáři prodávati pálenku v uzavřených nádobách, jelikož pálenka není v obchodu nezbytným předmětem každodenní potřeby venkovského obyvatelstva a také není uvedena mezi předměty náležejícími k živnosti kramářské v oněch seznamech, jež své doby vypracovalo ministerstvo obchodu (obch. a živn. komora pražská).
Kramáři jsou oprávněni obchodovati pečetním voskem, oplatkami, tužkami, pérořízky, měřítky a pod. a rovněž stíží bylo by lze venkovským kramářům odepříti právo ku prodeji písanek, jež dozajista s uvedeným zbožím úzce souvisí. Na venkově pak jest dále bezpodmínečnou nutností kramářské živnosti, aby vedla i obchod drobnějším zbožím provaznickým, jelikož v četných místech není vůbec provazníků, kdežto poptávka po zboží podobném jest přece všeobecná (obch. a živn. komora v Linci). Kramářům dlužno zapověděti obchod cukrovinkami, poněvadž k obchodu tomuto nikterakž oprávněni nejsou (obch. a živn. komora plzeňská; srv. též sbírku Frey a Mareše).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost kramářská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1069-1070.