Přebytky (v právu horním).

I. Pojem a význam.
Přebytky jsou ony části hor, které propůjčenými měrami dolovými tak jsou uzavřeny, že nelze v nich položiti pravidelnou míru důlní (§ 71 hor. z.). Wenzel poznamenává o původu přebytků toto: Pojem přebytků děkuje svůj původ zlořádu spojenému ode dávna s vyměřováním polí důlních. I kdyby se člověk při stanovení polí důlních bezpodmínečně podřídil ohledům daným vlivy přírody, nemožno jest vystříci se tomu, aby mezi měrami důlními zůstaly prostory nepojaté, kteréž uzavírají úplně nebo částečně míry důlní tak, že nemohou být pro skromný rozsah svůj a i pro polohu svou samostatnými měrami důlními. To musilo se tím spíše stati, jelikož učiněn pokus uměle ohraničiti míry a pole důlní a vyprostiti je co nejvíce ze vlivů přírody a přizpůsobiti je vyšším ohledům průmyslu horního. Takovéto prostory zůstavší mezi vyměřenými měrami důlními ve volném poli, kteréžto prostory nemohou se uděliti za míry důlní pro skrovný rozsah svůj a beztvárnost svou, sluly ode dávna přebytky. Patrno tedy též, že i bližší ustanovení pojmu přebytků závisí i od zásad platících o rozsahu, poloze a formě měr důlních.
II. Propůjčení přebytků.
Hledání vyhražených nerostů v přebytcích nemůže úřad horní vynálezci propůjčiti, poněvadž zákon jedenkráte prohlašuje prostor míry důlní za nejmenší jednotku, v němž samostatné dolování s výsledkem lze provozovati, poněvadž menší prostory otvírají se a vytěžují se jen za zvláštním účelem ze stávajících přiléhajících hor, a poněvadž by takové stavby menšího rozsahu mezi propůjčenými již poli důlními vedly ku rušení a poškozování těchto, a tedy i ku stálým sporům. Dále nelze přebytky uděliti dříve, pokud nemají hraničící pole důlní listinou propůjčecí svého definitivního umístění; potom teprve dají se určiti a propůjčiti přebytky, neboť pak lze i hranice přebytků udati, a je tím odůvodněna právní možnost ku propůjčení jejímu. Pro propůjčení přebytků platí tyto zásady:
1. Přebytky udíleti jest zvlášť a dlužno se jich při novém propůjčování pokud možno vyvarovati.
2. Stávající již přebytky nebo přebytky, jimž při budoucím propůjčení nelze se vyhnouti, smějí se uděliti jen držitelům hor, jichž míry důlní hraničí s přebytky.
3. Objeví-li se přebytek nějaký, nebo hlásí-li se oň soused míry důlní, zpraviti jest o tom všechny sousedy s vyzváním, aby do 30 dnů ode dne dodání počítaje prohlásili, chtějí li se ucházeti o propůjčení takového přebytku. Hlásí-li se během této lhůty uchazeč jen jediný, propůjčí se celý přebytek tomuto jedinému nápadníku; chce li souhlasně několik nápadníků rozdělení, přidělí se každému část přebytku podle toho, jak se usjednotili, a připojí se k jeho poli. Není-li mezi takovýmito nápadníky shody o rozdělení, propůjčiti jest jim celek jakožto oddělené vlastnictví k ruce společné, avšak žádný podílník nesmí podíl svůj převésti na někoho jiného, nežli na některého ze spoluvlastníků nebo na nabyvatele jeho vlastní hraničící míry důlní.
4. Ku propůjčení přebytku stačí předložiti mapu uznanou od všech účastníků, kteráž vyznačuje polohu přebytku a zamýšlené jeho rozdělení (§§ 71—75 hor. z.).
5. Ježto se při přebytku zřídka jedná o zřízení nového podniku horního, ježto má přebytek zpravidla co do dolového podniku jen vedlejší význam, v něm nepředpokládá se buďto vůbec ložisko těžebních nerostů vůbec, nebo slibuje přebytek dobrý výtěžek teprve v hloubce, nežádá hor. zákon při propůjčení přebytků podmínek a norem předepsaných pro udělení měr důlních. Proto stanoví též §§ 73—75 jenom to, aby se náležitě šetřilo práv sousedů, a že stačí ku propůjčení přebytků předložiti mapu schválenou všemi podílníky, v níž vyznačena poloha přebytku a zamýšlené rozdělení. Proto při tom nemá místa výchoz na hory (ohledání hor), nýbrž vyslechnouti sluší toliko na základě této mapy všechny sousedy buďto písemným vyzváním nebo obeslati je ku stání, při němž by vznesli své nároky ku přebytkům.
6. Kromě toho lze o přebytky v obvodu komisařství horního i u tohoto žádati a tam projednávati, dotyčné akty projednací sluší však předložiti hornímu hejtmanství k rozhodnutí a propůjčení. Usnesli-li se súčastnění sousedé o rozdělení přebytků, má horní hejtmanství každému z nich vyhotoviti zvláštní propůjčecí listinu a přidati vyznačení rozlohy přebytku, kdež patrným býti musí rozdělení to, a přesně popsati dlužno onen kus, který se každému propůjčuje (§ 53 provád. předpisu).
III. Přebytky tvoří nemovité vlastnictví a jsou tudíž předmětem knihy horní. Přidělené přebytky povolené držiteli dolů k jeho vlastním dolům zapsati dlužno vždy ve knihu hlavní, společné přebytky zanésti jest zvlášť (§§ 109 a 111 hor. zák.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 888-890.