Zákaz stavby.

II. Při stavbách v blízkosti železnic nesmí z pravidla býti stavěno ve vzdálenosti 5 sáhů od trati železniční (d. dv. k. ze dne 28. prosince 1843 č. 40110, stav. ř. pro Moravu § 65, pro Dolní Rakousy § 35, Horní Rakousy § 13, Krajinu § 68, Korutany § 18, Istrii § 43 a Solnohrady § 17).
III. Při novostavbách u veřejné silnice musí zůstati volným jistý prostor mezi stavbou a okrajem silničního tělesa resp. příkopu, jehož šířka v jednotlivých stav. řádech různě jest stanovena (stav. ř. pro Čechy § 44, pro Moravu § 64, Dolní Rakousy § 34, Horní Rakousy § 13, Korutany § 17, Krajinu § 67, Istrii § 43 a Solnohrady § 17).
IV. Jisté prostory uvnitř a mimo pevnosti jsou stiženy zákazem stavby. V tom směru ustanovuje výn. min. vnitra a spravedlnosti a vrchního armádního velitelství ze dne 21. prosince 1859 č. 10 ř. z,: Terén před opevněným místem, pevností, tvrzí, citadelou, pobřežní baterií musí býti potud, pokud sahá účinek střel dělových, prost staveb, jež by účinku děl byly na překážku. Tento terén budiž vůbec stižen zákazem stavebním a nazývá se rayonem zákazu stavby, nebo rayonem místa, pevnosti, opevnění. U míst, jichž nepřítel po případě obléháním by se snažil dobýti, jest pro obhájce nejdůležitější částí rayonu »terén útočný« (Angriffsterrain) ležící bezprostředně u pevnosti. V tomto terénu, kterýž tvoří t. zv. »užší rayon«, nesmí vůbec žádná stavba býti povolena. V ostatní části obecného rayonu, smí stavby za jistých podmínek býti povoleny ; tento zbývající prostor sluje »širším rayonem místa>10//1859 ř. z., § 1« (§ 1 cit. výn.). V užším rayonu platí absolutní zákaz stavby, kdežto v rayonu širším smí podmínečné povolení ke stavbě býti uděleno (§ 7). Uvnitř každého opevněného místa musí zůstati v každém případě úplně volnými:
1. prostor na hradbách (nejvnitřnější enceinte) ve formě hradební silnice nejméně 5 sáhů (9 48 m.) široké a
2. k vojenským účelům nutné příchody k hradební silnici a ke hradbám. Rovněž nesmí v takových místech
3. ulice a náměstí z pravidla bez souhlasu vojenských úřadů býti zužovány a
4. ústí stok hradbami vedoucích bez souhlasu jich zřizovány.
Důležité vojenské závody a skladiště mají býti na všech stranách od budov soukromých isolovány; prostory k tomuto účelu potřebné jsou rovněž stiženy zákazem stavebním, pokud by však byly již zastaveny, musely by býti vyvlastněny (§ 12). Obmezení pro soukromníky vyplývající z určení rayonu fortifikačního a z vyslovení zákazu stavby neodůvodňují nikterak nárok na odškodnění ze státní pokladny (§ 13).
B. Relativní zákaz stavby.
Je-li držitel nemovité věci nebo věcného práva stavbou nového stavení, vodního díla nebo jiného díla ve svých právech ohrožen, aniž by se byl stavebník podle předpisů všeobecného řádu soudního proti němu chránil, jest ohrožený oprávněn žádati u soudu za zápověď takovéto novoty a soud jesť povinen věc co nejrychleji rozhodnouti (§ 340 o. o. z.). Totéž platí o stržení starých budov (342 o. o. z.). Právo držiteli nemovité věci nebo věcného práva podle § 340 a 342 o. o. z. příslušící žádati u soudu za zápověd obmýšlené stavby, nemá dle čl. 37. uv. zák. k с. ř. s. více místa, když stavebník podle přepisů pro stavby platných žádal, by jemu uděleno bylo povolení ke stavbě, avšak domněle ohrožený držitel, k stavební komisi řádně a včasně předvolaný, ke komisi se nedostavit nebo proti žádanému povolení stavby ničeho nenamítal.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zákazy stavby. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 673-674.