Postup pohledávek erárních.

Určité osobě často záleží na tom, aby sama zapravila veřejnoprávní pohledávku, kterou má erár za nějakou jinou osobou. Ku př. někdo nabude majetkového předmětu, na který erár přivádí pro určitou svoji pohledávku ku platnosti věcné nároky. Zde může býti v zájmu držitele oné věci, aby se uchránil uspokojením státní pohledávky před provedením tohoto věcného nároku. Nebo někdo má pohledávku, která zjištěna jest na některém majetkovém předmětu dlužníkově; na témž předmětu vázne však také — v knihách nebo po zákonu — pohledávka eráru s právem přednosti; aby tedy toto právo přednosti nebylo ku platnosti přivedeno ve formě pro následujícího věřitele škodlivé nebo v čas proň nevhodný, splatí tento věřitel pohledávku státu, nejsa k tomu osobně povinen. Má-li pak v takovémto případu platící osoba nabýti toho postavení, aby mohla si od osobního dlužníka opatřiti uspokojení eventuelně žalobou, musí na sebe pohledávku státní od eráru cessí převésti. V těchto případech uskutečňuje se placení i cesse bez dalšího dorozumění s dlužníkem.
Než i na podnět dlužníka dojíti může k takovémuto zaplacení od třetích osob, nemůže-li totiž osobní dlužník pohledávku státní zúplna nebo vůbec zaplatiti, takže vzcházejí úroky z prodlení, kdežto by si mohl opatřiti potřebný obnos za mírnějších úroků a uzavřením takovéto zápůjčky byl by v ohledu hospodářském na tom lépe. Zapůjčitel uspokojí však sám erár, aby účasten byl výhodného práva přednosti eventuelně zápisem do knih nabytého, a dá si tuto státní pohledávku postupem na sebe převésti. A tak dalo by se uvésti více příkladů.
O přípustnosti a nepřípustnosti takovéhoto řízení, jakož i o formalitách, jichž při tom šetřiti dlužno, není v jednotlivých zákonech ničeho stanoveno. Ve skutečnosti platil též po delší dobu názor o nepřípustnosti takovéhoto řízení (výn. min. fin. ze dne 22. června 1871 č. 14843). Nyní připouští se však zásadně postup erárních pohledávek veřejnoprávních na osoby soukromé (výn. min. fin. ze dne 20. června 1882 č. 18129).
Co do právních účinků jeví se však v podstatě věci důležitá úchylka od soukromoprávní cesse. Všechny ony výhody totiž, které příslušejí erárním pohledávkám jedině pro jich veřejnoprávní povahu, jako: zákonné právo zástavní, zákonné právo přednosti v konkursu a při exekucích vůbec, jakož i eventuelně vyšší míra úroková z prodlení přesahující míru úrokovou v zemi obvyklou, pomíjejí tím okamžikem, kdy převedena byla pohledávka na osobu soukromou, poněvadž tím postoupená pohledávka pozbyla své veřejnoprávní povahy. Na konec sluší zmíniti se o tom, že nelze postoupiti pohledávku erárni osobě, která co do pohledávky od ní zaplacené povinna jest ku zaplacení sama osobně následkem solidárního ručení.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Postup pohledávek erárních. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 483-484.