Urážka členů císařského domu.

I. Urážky členů císařského domu dopouští se dle § 64 tr. z. ten, kdo poruší úctu k některému členu císařské rodiny vyjímaje osobu císaře ať urážkou osobní, ústní nebo skutkovou, pohanou učiněnou veřejně nebo Urážka osoby úřední.
před více lidmi, rouháním se nebo zlehčováním, v tiskopisech, rozšiřováním nebo sdělením vyobrazení nebo spisů, ač-li tím spáchán není zločin ještě těžší. V praxi opírající se o rozhodnutí min. sprav. ze dne 10. června 1854 č. 5887 a o rozh. nejv. soudu ze dne 18. dubna 1860 (sb. Glasrova č. 952) není sporu o tom, že členy císařské rodiny rozuměti jest i osobnosti mrtvé. Arcivévodkyně provdavší se za člena některé panovnické rodiny nepřestávají ovšem býti členy císařského domu (rozh. nejv. soudu ze dne 8. dubna 1863 sb. Glasrova č. 1023). Úmysl při tomto zločinu směřovati musí k porušení úcty.
II. Trestem ustanoven jest žalář od jednoho roku do 5 let.
III. Tatáž ustanovení obsahují vojenský trestní zákon v § 340 a trestní zákon pro Bosnu a Hercegovinu v § 141, jenže se v tomto trestním zákonu mluví o »členech nejvyšší rodiny Jeho c. a k. apoštolského Veličenství«.
IV. Osnova trestního zákona prohlašuje v §§ 98 a 99 násilnost spáchanou na některém členu císařské rodiny za zločin, urážku pak za přečin; na zločin stanoví se trest káznice od 1—5 let nebo státní vazba od jednoho měsíce do 5 let, kdežto přečin trestá se vězením od 1—6 měsíců, byla-li však urážka spáchána veřejně nebo u přítomnosti uraženého, stanoven jest trest žaláře od jednoho měsíce do 2 let.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Urážka členů císařského domu. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 273-274.