Daň z masa.

Daň z masa upravena je (nehledě k dani z masa ve městech uzavřených) zák. ze dne 16. června 1887 č. 60 ř. z. a vykonávacím nařízením ze dne 26. června 1877 č. 61. ř. z.
I. Předmět a podmět daňový.
1. Dani z masa podléhají zvířata v sazbě zákonem stanovené taxative uvedená, jakož i maso zvířat těchto. Masem rozumí zákon o dani z masa všecky k lidskému požívání způsobilé části (tedy na př. i tuk) zvířat v sazbě jmenovaných, vyjímaje krev a vnitřnosti, nechť jsou ve stavu surovém, nechť uzené, nasolené, nakládané, obzvláště i uzenou slaninu, maso konservované a jiné výrobky z masa.
2. Ku placení daně z masa jsou zavázáni:
а) řezníci, uzenáři, hostinští a vůbec osoby, které úplatné scizování masa buď syrového nebo připravovaného po živnostensku provozují (§ 1 čís. 1 lit. a jmen. z.);
b) osoby, které sice živnosť řeznickou neprovozují, které však porazivše kus dobytka dani podléhajícího se o něj rozdělí nebo čerstvé maso jeho zcela nebo z části rozprodají;
c) osoby, které prodávají v malém maso naložené, slaninu, maso konservované a jiné výrobky masné, které z velkoobchodů do svého závodu přenášejí.
II. Jednání poplatná.
1. Vyjímaje porážení dobytka za příčinou zamezení nebo potlačení nemocí dobytčích (§ 3 č. 1 jmen. z.) a porážení zvířat uvedených ve 2. a 6. řadě sazby, které před se béřou osoby, jež maso ani nevysekávají, ani jiný obchod s masem v malém neprovozují, nýbrž poražený dobytek v celých kusech prodávají (buntýři, § 3 č. 4 jmen. z.), jest porážení při řeznických živnostech bezvýminečně dani podrobeno (§ 1 čís. 1 lit. a jmen. z.). Porážení, které jiné osoby před se béřou, jest, vyjímaje případy nemocí dobytčích jen tehdá dani podrobeno, děje-li se buď na společný účet 2 nebo více osob (§ 1 č. 1 lit. b jmen. z.), anebo scizuje-li se čerstvé maso zabitého zvířete buď zcela anebo z části úplatně (§ 1 č. 1 lit. b β jmen. z.). Však i zde nepodléhá dani poráženi pro společné slavnosti (§ 3 č. 3 jmen. z.) a porážení vepřů, z nichž se jen syrový tuk scizuje (§ 3 č. 2 jmen. z.).
2. Odebírání masa jest podrobeno dani jen na straně živnostníkově (řezníkově), když daň z masa pro obvod platnosti tohoto zákona vyměřena ještě nebyla (na př. při mase přiváženém z jatek daně prostých, z cizozemska), aneb jestliže maso se odebírá ze řeznické živnosti, která ve příčině daně sjednání učinila aneb konečně, když byla sice daň zapravena, avšak dle nižší položky sazbové, než která platí v místě odebrání (§ 1 č. 2 jmen. z.). Dani nepodléhá odebírání masa z místa za účelem vybírání daně potravní uzavřeného, byla-li v místě tom daň již zapravena, jakož i odebírání masa huntýři pro jich domácí spotřebu a konečně odebírání od živnostníka, který platí daň na základě sjednání, když maso odebírají osoby, které jen vyvarováním masa se zaměstnávají, je však neprodávají (§ 4 č. 5, 6, 7 jmen. z.).
3. Vyjímaje toliko případy, kde maso jako čásť povinné stravy od hlav rodiny, službodárců atd. se poskytuje (§ 5), jest scizování masa vůbec dani podrobeno, když z něho v obvodu platnosti tohoto zákona daň vůbec ještě vyměřena nebyla, aneb když scizovatel platí daň na základě sjednání, kteréž na místo, kde se maso odevzdává, se nevztahuje, a konečné, když daň sice dle sazby byla zapravena, však dle položky nižší, než která platí v místě, kde se maso odevzdává (§ 1 č. 3 jmen. z).
Osoby, které pouze velkoobchod uzeným, nasoleným masem nakládaným, slaninou, salámy aneb jinými výrobky provozují, jsou nejen ve příčině porážení, nýbrž i ve příčině odebírání a scizování masa z povinnosti daňové vyňaty, za to však ohledně použití masa pro potřebu domácí dani podrobeny (§ 6 č. 9 lit. a a § 1 č. 4 jmen. z.). Provozují-li tyto osoby též obchod v malém se zmíněnými druhy masa a je-li místnosti, kde zásoba pro obchod v malém aneb pro domácí spotřebu určená se uschovává, od místnosti velkoobchodu úplně oddělena, jest přenášení zmíněných druhů masa z místností velkoobchodu do místností oněch jednáním poplatným (§ 1 č. 4 a § 9 lit. b jmen. z.).
III. Povinnosť daňová.
Každá osoba, která poplatné jednání před se béře, jest povinna daň platiti (§ 7 jmen. z.).
1. Vyměření daně: Daň jest dle jednotlivých poplatných zvířat různá. Měřítkem sazby jest jednak kus, jednak váha masa. Z »kusu« platí se daň, když »porážka« dani jest podrobena, vyjímaje případ, když osoba, živnost řeznickou neprovozující, porazí zvíře, z něhož však jenom čásť zcizí (§ 9 č. 1 a § 9 č. 2 jmen. z.), dále ve případech, kde odebírání masa nebo prodej jeho jest poplatným, nebo když celé poražené zvíře bez oddělení částí dani podrobených aneb toliko s oddělením hlavy nebo nohou jest předmětem jednání poplatného. Ve všech ostatních případech jest měřítkem váha (§ 2 č. 2). Je-li jednání jen proto poplatným, poněvadž z masa prve jen dle nižší položky sazbové daň byla zapravena, je rozhodnou difference mezi sazbami v různých místech platnými. Daň z masa dle sazby vyměřená může jen tak zv. buletami, jež jméno a bydliště plátcovo udávají, býti zapravena (§ 10 jmen. z.). Míra daně řídí se dále místem, kde se jednání poplatné před se béře (§ 9). Místem rozumí se příslušný obvod obce — při území statku katastrální obec statek obkličující (§ 11). Sazba řadí veškerá místa do 3 místních tříd. Dо 1. třídy, náležejí místa, která při posledním sčítání lidu vykazovala přes 20000 obyvatelstva, do 2. patří místa s obyvatelstvem od 10000 do 20000 a do 3. místa s obyvatelstvem do 10000. Pro obce venkovské platí ta výhoda, že celá obec venkovská do 3. třídy náleží, i když souhrn obyvatelstva jejího 10 tisíc duší dosahuje nebo převyšuje (sazba a § 11 jmen. z.).
2. Vybírání daně.
Vybírání děje se buď dle sazby, bud na základě sjednání nebo propachtováním.
IV. Dozor.
1. Všeobecný dozor.
Živnost řeznická stojí pod dohledem úřadu finančního. Kdo živnost řeznickou provozovati aneb na jiné místo přenésti chce, musí to oznámiti finančnímu úřadu I. stolice, který jemu vydá t. zv. povolovací list důchodkový. Orgány bdící nad zachováním předpisů o dani z masa (státní orgány, pachtýři, společnosti daň sjednavší) jsou oprávněny, kdykoliv ve dne, a jestliže jednání poplatné v noci se předsebeře, i v noci do místností živnostenských vstoupiti a tam za účelem úředního jednání prodlévati. Majitel živnosti je povinen buď sám neb svými lidmi ku jich žádosti při prohlídce pomáhati a jim potřebná vysvětlení poskytnouti (§ 20 a 21 jmen. z.). Za místnosti živnostenské pokládají se skladiště, jatky ne více než 2 km. od skladišť vzdálené, místnosti, v nichž majitel živnosti zásoby masa uschovává aneb dobytek dle sazby poplatný chová, konečně všechny prostory s těmito místnostmi bezprostředně souvisící. Orgánové dozorčí jsou oprávněni konečně též veřejné jatky ve dne a ve případě nočního porážení i v noci prohlížeti a zde za příčinou úředních výkonů se zdržovati, do protokolu nahlížeti a z něho výpisy si činiti.
2. Dozor při zapravování daně dle sazby (§ 24—39 jmen. z.). Majitel živnosti musí jednotlivé prostory místností živnostenských dle nařízení finančního úřadu znameními a číslicemi opatřiti a každou změnu těchto místností do 48 hodin oznámiti; musí též vésti přihlašovací a revisní archy a jest povinen jednotlivá poplatná jednání z pravidla 12 hodin napřed ohlašovati (jestliže zvíře bezodkladně v takový čas musí býti zabito, kdy již úřadovny finančních orgánů jsou uzavřeny, aneb je-li oznámení nemožným, stačí, oznámí-li se porážka obecnímu představenému § 32 jmen. z.). Dále dlužno oznámiti každou změnu ve stavu dobytka, vyjímaje změny ve stavu dobytka tažného a se pasoucího, pokud déle 6 dnů z místností dozoru podrobených vzdálen není a vyjímaje ony kusy dobytka, které v hostinci dani podrobeném odděleny jsouce od dobytka hostinskému patřícího, třetím osobám náležejí a nejvýše 3 dny v hostinci setrvati mají. Z dozoru toho jsou vyjmuty řeznické místnosti, kde se dobytek neporáží (§ 34 jmen. z.). Podnikatel řeznické živnosti jest zavázán orgánům finančním ku jich žádosti přihlašovací i revisní arch a též boletu předložiti a proti potvrzení jim vydati. Podnikatel živnosti, jehož dobytek dozoru podléhá, jest posléze zavázán, nejen dobytek, který má, nýbrž i dobytek jemu chybící vykázati. (Zajde-li kus dobytka smrtí aneb jinou náhodou, dlužno to ihned představenému obce oznámiti a dle možnosti i prokázati.)
3. Vykonávání dozoru u osob, které živnost dani z masa podrobenou provozují (§ 38 a 39 jmen. z.) Jednání poplatné musí býti oznámeno a z něho daň vyměřena. Pokud se ohlášení a vyměření daně nestalo, nesmí jednání poplatné, vyjímaje porážky nutné, předsevzato býti (§ 38 jmen. z.). Finanční orgánové jsou oprávněni v den, kdy jednání poplatné má se předsevzíti, do příslušné místnosti vstoupiti a tam místná opatření učiniti (§ 39 jmen. z.).
V. Náhrada daně.
Daň zaplacená může se žádati nazpět (§ 35 jmen. z.) jen tenkráte, když zvíře nebo maso, z něhož daň byla zapravena, má dopraveno býti do místa pro vybírání daně potravní uzavřeného. Povolení k tomu udílí finanční úřad 1. stolice na dobu 1 roku každému, kdo řeznickou živnost podrobenou dani dle sazby provozuje, aneb kdo se podrobí přepisům kontrolním pro tuto živnost platným.
Daň, jejíž náhrada se žádá, musila za příčinou porážky zapravena býti s výhradou případného jejího vrácení.
Zvíře dani podrobené musí se do místa uzavřeného dopraviti celé (vyjímaje nejvýš hlavu a nohy); při zvířatech pod č. 1 v sazbě uvedených nutno dopraviti však nejméně 25 kg. masa (§ 28 posl. věta jmen. z.)
Poražená zvířata musí nejdéle do 3 dnů po porážce ze živnostenské místnosti a z jatek býti odstraněna.
Nárok na vrácení daně musí se během 14 dnů ode dne vydání bolety ku platnosti přivésti.
Dozorčí orgánové jsou oprávněni, zvířata s výhradou vrácení daně poražená způsobem neškodném poznamenati, aby jich totožnost při dovozu do města uzavřeného zjištěna býti mohla.
VI. Tresty.
Zákon o dani z masa prohlašuje následující jednání trestnými:
1. Použije-li kdo ku průkazu, že daň zapravena byla, bolet nepravých nebo padělaných.
2. Vymůže-li si osoba, činící nárok na vrácení daně, potvrzení o tom, že zvíře nebo maso do města uzavřeného dopravila, aniž by se tak bylo stalo a aniž by se byla daň dříve zapravila.
3. Naleznou-li se v místnosti živnostenské části zabitého zvířete, jehož zdanění nemůže býti prokázáno.
4. Předsevezme-li kdo jednání poplatné bez předcházejícího ohlášení, stihne jej trest pořádkový.
Trest obnáší z pravidla 4—8násobný obnos zkrácené daně; nezdaněný dovoz do měst tresce se jako podloudnictví 5—10násobným obnosem daně. Kromě jmen. z. platí tu též podpůrně ustanovení trest. zák. důchodkového.
VII. Sazba potravní daně z dobytka jatečného a drobného a masa pro území otevřené: Číslo položky
Pojmenování předmětu dani podrobeného
Měřítko ku vyměření dané
I. II. III. třída
výše poplatku v r. m.
zl. kr.
1. Dobytek jatečný a drobný, a sice: voli, býci, krávy a telata přes rok stará za kus 5 04, 3 78, 2 52
2. telata do 1 roku » » - 84, - 63, - 42
3. ovce, berani, kozy, skopci » » - 32, - 25, - 17
4. jehňata do 14 kg, kůzlata, selata za kůzlata v Tyrolsku, Vorarlbersku, Krakově, Haliči a Bukovině » » - 09, - 07, - 04
5. vepři od 5—19 1/2 kg » » 1 26, - 95, - 69
6. vepři přes 19 1/2 kg » » 1 26, - 95, - 69
7. čerstvé maso
Jednotlivé k lidskému požívání způsobilé části poraženého dobytka, pak nasolené, uzené a naložené maso, salámy a jiné výrobky 100 kg 1 87, 1 50, - 94.
Poznámka: 1. ze zvířat, jimž jen jednotlivé části (hlava neb nohy) odňaty jsou, vyměří se daň dle sazby. 2. Za telata ne starší 1 roku považují se taková, jimž ještě žádný mléční zub nechybí. 3. Váhami v položkách 4, 5, 6 uvedenými rozumějí se váhy zvířat v čase, kdy se daň vyměřuje; 4. při vážení masa neodpočítávají se části k lidské potřebě nezpůsobilé (jako kosti).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Daň z masa (GRAF K DOPLNĚNÍ). Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 203-207.