Záloha náhradní.

I. Pojem.
Záloha náhradní jest záloha utvořená z mužstva ku zbrani a službě povinného, kterouž doplniti se mají úbytky vzešlé ve válce ve vojsku nebo v obraně zemské. Náhradní záloha může však i za zvláštních poměrů povolána býti k aktivní službě i v době míru (zák. branný ze dne 11. dubna 1889, §§ 5, 12, 13, 15 a 18). V dřívějších válkách a ještě i v polním tažení r. 1866 vypsán a proveden byl nový odvod za účelem náhrady oněch ztrát, kteréž jsou přirozeným následkem operací válečných i vojenských. Není třeba ovšem připomínati, jak citelné vzrušení mělo toto opatření v zápětí v ohledu politickém, správním a především i vojenském. I zavedena ku zrušení tohoto mimořádného opatření prvním branným zákonem ze dne 5. prosince 1868 náhradní záloha i v Rakousko-Uhersku, avšak jen k doplnění ztrát na ustanovenou válečnou míru a bez všelikého zvláštního roztřídění. Dle branného zákona nyní platného jest však náhradní záloha co do počtu neobmezena a rozvržena na náhradní zálohu vojska a obou zemských obran (t. j. rakouské a uherské zemské obrany). Po zákonu přípustné povolávání náhradních záložníků i v míru jest pouhým důsledkem skutečnosti, že u příležitosti válečných událostí v Bosně a Hercegovině (r. 1878 a 1882) pro nedostatek zákonného ustanovení povolány býti musily starší ročníky záložníků, kdežto náhradní záložníci i tříd nejmladších mohli klidně zůstati doma. Náhradní zálohou vypěstováno býti má co největší množství vojensky vycvičených mužů branné moci, avšak při tom šetřeno býti co nejvíce jak státních financí, tak i zájmů branců. II. Odvod k náhradní záloze.
K náhradní záloze mají býti odváděni, pokud se týká, do ní vřaděni :
1. kandidáti stavu duchovního;
2. podučitelé a učitelé ;
3. držitelé zděděných hospodářství ;
4. t. zv. reklamované osoby t. j. oni odvedení, již následkem rodinných svých poměrů osvobozeni bývají od pravidelné presenční služby, pokud kategorie tuto uvedené vyhovují požadavkům zákona branného §§ 31—34 a branných předpisů I. část §§ 45 — 59; dále
5. všichni méně schopní ;
6. všichni nadpočetní (přespočetní) t. j. oni branci určité třídy věkové, kteří po náhradě celého kontigentu branců pro vojsko a zemskou obranu potřebných zbývají. Podle čísla, jež si každý branec vytáhne při losování, zařadí se mužstvo k náhradní záloze odvedené tím způsobem, že majitelé nižších čísel vřadí se k náhradní záloze vojska, kdežto majitelé vyšších čísel vřadí se k náhradní záloze zemské obrany.
III. Povinost služební. Ti, kdož přímo byli k náhradní záloze vojska přiděleni, sloužiti musí po 10 let v náhradní záloze a po 2 léta v náhradní záloze zemské obrany. Mužstvo přidělené k náhradní záloze zemské obrany slouží však po 12 let v zemské obraně (ovšem jakožto náhradní záložníci). Neslouží však presenčně, nýbrž povolávají se v čas míru jen na osm neděl, z pravidla od 3. října toho roku, kdy odvedeni byli, k výcviku vojenskému a pak jen k občasným cvičením ve zbrani ve 3., 5. a 7. služebním roce (§ 39 bran. předpisů II. část) vždy na dobu nanejvýše čtyřnedělní a mimo to dostaviti se musí ke kontrolním shromážděním (§§ 12 a 13 zák. bran.). Z ustanovení tohoto vyňati jsou dle § 31 zákona branného pouze kandidáti stavu duchovního.
IV. Povolání.
Náhradní záložníci povolávají se částečným nebo všeobecným rozkazem; dle zákona ze dne 31. května 1888 č. 77 ř. z. děje se částečné povolání na rozkaz císaře v míru a to tím způsobem, že povolání to může nastoupiti jen dle míry a na dobu skutečné a nezbytné potřeby, za všech okolností však jen na tak dlouho, pokud povolané mužstvo náleží ku třem prvním ročníkům náhradní zálohy nebo prvnímu ročníku zálohy. Všeobecné povolání jest totožno s mobilisací a uskutečňuje se na rozkaz Jeho Veličenstva (§12 odst. 5 zák. bran.).
V. Evidence.
Náhradní zálohu vedou v evidenci vojenská (zeměbranecká) doplňovací velitelstva okresní, kterým též přísluší povolávati náhradní záložníky k periodickým cvičením ve zbrani (i ke kontrolním shromážděním). Ve všech záležitostech týkajících se plnění služební povinnosti vojenské, jakož i co do povolení k sňatku (§ 138 I. díl služebních předpisů) podléhají náhradní záložníci vojska i zemské obrany příslušným doplňovacím okresním velitelstvům.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Záloha náhradní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 705-706.