Předložení konečné a obrana konečná (v trestním řízení důchodkovém).

I. Předložení konečné má za účel přiměti na konci řádného výslechu obviněného ku přiznání tím, že vyšetřující úřad stručně a jasně shrne hlavní skutkové okolnosti svědčící o vině jeho a důkazy proti němu předvedené a předloží mu je. Avšak spolu má být konečným předložením poskytnuta obviněnému příležitost, aby mohl k obraně své uvésti další ještě okolnosti a důkazy, než které dosud podal. I jest vidno, že není úmyslem zákona vehnati předložením konečným do úzkých, nebo dokonce vynutiti na něm přiznání; máť vyšetřující úřad s jedné strany předložením konečným obviněného naplniti přesvědčením, že dalším zapíráním zjištěných skutkových okolností nepodvrátí, s druhé strany že nemá býti ve své obraně obmezován. Proto má býti dle § 647 vyslýchaný upozorněn na to, že může žádati za lhůtu na rozmýšlenou, aby mohl odpověděti k otázce, co má ku dálší obraně své, jakož i k přednesení své konečné obrany. Proto připouští se předložení konečné i tehdy, přiznal-li se obviněný v řádném výslechu k důchodkovému přestupku, jenž jest předmětem vyšetřování.
Naproti tomu má se předložení konečné obmezovati na důsledky odvozené z prokázaných skutkových okolností a z důkazů dle §§ 755—775 trest. zák. důch. k usvědčení obviněného, a mimo případ § 708 č. 4 nemají se udávati tresty, jež mohou být uloženy, ani předváděti místa zákonná, jež tresty tyto určují (odst. 10. dek. dv. kanc. vydaného dne 7. prosince 1843 42474/4417 na základě nejv. rozh. ze dne 14. října 1843).
II. Obrana konečná má za účel poznovu shrnouti a ústně nebo ve zvláštním spise předvésti všecko to, čím obviněný dle svého mínění může obranu svoji provésti; to děje se na konci vyšetřování, a když byl vyslýchanému předložen konečný výsledek vyšetřování. Žádá li obviněný, může mu být povolena přiměřená lhůta, do které jest mu podati konečnou obranu; lhůta tato smí činiti při vyšetřování neobyčejně značných rozměrů nanejvýš 14 dní. Obviněný může obranu konečnou podati ústně nebo písemně, v onom případu se protokoluje, v druhém případu přiloží se písemná obrana ku protokolu jen jako příloha a jest tudíž částí trestních aktů důchodkových. Obviněný může si zříditi zástupce k sdělání obhajovacího spisu a žádati, aby se zástupcem sdělen byl opis onoho místa z protokolu, v němž uvedeno jest předložení konečné jemu ve smyslu § 647 dané. Vykazuje-li závěrečné vyjádření vyšetřování nové, pro rozhodnutí závažné okolnosti, dlužno je objasniti a ve vyšetřování pokračovati, dokud se předmět úplně nevyčerpá. Sluší-li tudíž následkem konečné obrany vyšetřování vésti dále, nemá na konci tohoto dalšího vyšetřování opětovati se poznovu konečné předložení o celkovém výsledku celého vyšetřování, nýbrž předložiti se mají toliko předepsaným způsobem skutkové okolnosti a důkazy nově nadešedší (§ 648).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 892-893.