Dary z milosti

(státní) jsou podpory, které jen ve zvláštních pozoruhodných případech sirotkům po úřednících a sluhách státních se udělují.
Podmínky poskytnutí darů z milosti jsou:
1. že sirotci oba rodiče ztratili a že překročivše věk normální
nemají dle stávajících předpisů nároku na výslužné;
2. že náležitě prokáží svoji nezpůsobilost ku výdělku a nemajetnosť (dek. dv. kom. ze dne 28. února 1839 č. 8881 a d. dv. kanc.
a ze dne 23. května 1839, sb. zák. pol. sv. 67 č. 43, sb. z. s. 347.).
Jako okolnosti zvláštního ohledu zasluhující se jeví nemoc nebo tělesné vady, pro které se dotyčná individua nehodí ku řádnému výdělku (nejv.
roz. ze dne 27. listopadu 1838), dále zvláštní zásluhy otce sirotků, jeho dlouholetá služba a pod. Nemoc a nezpůsobilosť ku výdělku musí býti prokázány
vysvědčením potvrzeným lékařskou radou příslušné země korunní, neb
alespoň okresním lékařem (výn. ze dne 30. dubna 1863 č. 18910.).
3. Za zvláštních okolností může se na základě nejvyššího rozhodnutí povoliti sirotkům po úřednících civilních jako dar z milosti další nepřetržité vyplácení výslužného a příspěvku na vychování i po dosažení normálního věku až do ukončení studií, nebo jsou-li v praksi u veřejného úřadu, až do dosažení adjuta nebo placeného postavení (d. dv. kom.
ze dne 7. února 1841, sb. z. pol. sv. 69. č. 13, sb z. s. 503.).
Dle nejv. roz. ze dne 27. února 1828 nemá nabytí stipendia nebo studijního nadání býti na újmu právu sirotkovu na další vybírání jeho normálního požitku nebo daru z milosti (d. dv. kom. ze dne 1. března 1828
č. 10053 ). Odvedení k vojsku má v zápětí zastavení vyplácení podpor
z milosti (d. dv. kom. ze dne 31. července 1843 č. 25321.). Sirotkům
ženského pohlaví překročivším věk normální, kteří požívají daru z milosti, může při jich provdání (nejdéle do uplynutí 3 let po opětném sňatku) býti ponechána volba, mezi odbytným v obnosu dvouletém daru z milosti a dalším podržením jeho (daru z milosti) (d. dv. kom. ze dne 10. března 1816 č. 16005/1489 a ze dne 19. září 1816 č. 39617/3720 a d. dv. kom. ze dne 28. května 1834 č. 22311.).
4. Průkaz mravní bezúhonnosti: Sirotci po úřednících, kteří
normální věk překročili, musí vždy vedle vysvědčení o nezpůsobilosti ku
výdělku předložiti též vysvědčení o své mravní bezúhonnosti (d. dv. kom.
ze dne 30. března 1840 a d. dv. kanc. ze dne 30. dubna 1840 sb. z. pol. sv. 68 č. 42, sb. z. s. 419.). Datio in salutum. 207
5) Ohledně doby trvání podpor z milosti bylo nařízeno, že dcery úředníků, jimž pro nemoc bylo výslužné přiřknuto, ačkoliv normální věk již byly překročily, každý rok mají předkládati lékařské vysvědčení o tom,
že se zdravotní stav jich, který je činí nezpůsobilými ku samostatné výživě, dosud nezlepšil (d. dv. kanc. ze dne 27. srpna 1798, sb. z. pol. sv. 13 č. 8.).
Podělování chovanců vojenských dary z milosti, kteří již překročili věk normální, má za účel povzbuzení a podporování nadějných mladých lidí za tím účelem, aby se jim usnadnilo dokonalé vzdělání a postup ku vyšším důstojnostem ve stavu vojenském. Ponechání neb udělení daru
z milosti sirotkům po vojínech nebo po státních sluhách civilních, kteří slouží ve vojště jako kadeti nebo jako prostí vojíni ex propriis, má se navrhnouti jen tenkráte, jestliže tito chováním a vlastnostmi svými oprávňují ku naději, že jsou ku dotyčnému účelu způsobilými a podpory hodnými (d. dv. kanc. ze dne 4. září 1845, sb. z. pol. sv. 73 č. 111, sb. z. s. 886.)

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Dary z milosti. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 218-219.