Vcenění pozemků.
Čistý výnos rozhodný pro vyměření pozemkové daně byl ve smyslu zák. ze dne 24. května 1869 stanoven podle způsobu vzdělávání pozemku a stupňů hodnoty a sice dle třídních sazeb pro jednotlivé okresy sestavených (srv. čl. Daň pozemková). Použití sazeb třídního tarifu vytčených pro různé druhy kultury na každý jednotlivý dani podléhající pozemek sluje v ceněním. Úkon tento obstarávají vždy dva členové okresní komise odhadní pod dozorem zpravodaje a se stálým zřetelem na pozemky vzorné, při čemž, rozcházejí-li se jich názory, platí mínění, k němuž přistoupí zpravodaj. Jestliže jeden neb oba členové odhadní komise okresní se nedostaví nebo jednání se nesúčastní, provede ocenění pozemku zpravodaj sám. Doba, kdy oceňování se má díti, budiž v každé obci a v každém obvodu statkovém napřed obecně vyhlášena a buďtež k němu přizváni starostové příslušných obcí nebo dva jimi jmenovaní důvěrníci, zástupci samostatného území statkového, jakož i majitelé pozemků, kteří platí nejméně šestý díl úhrnné daně pozemkové. Pozemky, jež toliko následkem mimořádného způsobu vzdělání poskytují větší výnos než pozemky sousední, buďtež ostatním pozemkům na roveň postaveny. Pozemky ve výměře menší než 50 čtverečních sáhů při zahradách a vinicích a 400 čtverečních sáhů při jinakých způsobech vzdělávání, buďtež připojeny k pozemku je obklopujícímu, nebo, jsou-li ohraničeny různými pozemky, k onomu sousednímu pozemku, jemuž svou povahou a výnosem jsou nejblíže, leč že by Včely.
407
rozdíl ve způsobu vzdělávání nebo ve stupních hodnoty byl tak značný, že by tímto spojením obou pozemků čistý výnos celkové výměry o více než 10% byl zvýšen nebo snížen.
Obdobné ustanovení platí při různých stupních hodnoty jednotlivých částí pozemku, kteréž rovněž, nepřesahují-li výměru 1 jitra, pojímají se pod stupeň hodnoty téhož pozemku, leč že by tím čistý výnos celku o 10% byl zvětšen nebo zmenšen. Při pozemcích lesních se vceňuje každé jednotlivé lesní těleso dle průměrné výnosnosti a poměru smísení stromů z pravidla toliko k jedinému stupni hodnoty bez ohledu na porost dřevní v době vceňování, vyjímajíc ten případ, že by souvislé plochy ve výměře nejmeně 50 jiter ve příčině poměrů pro čistý výnos rozhodných velice závažně od sebe se lišily. Půda parifikační (srv. čl. Daň pozemková), k níž náležejí i stavební místa nezastavená, se vceňuje dle pozemků sousedních. Proti výsledku vcenění mají obce, zástupci statkových území ze svazku obecního vyloučených, jakož i každý jednotlivý držitel pozemku právo podati reklamaci a sice jak ohledně vlastních tak i ohledně cizích pozemků:
a) pro nesprávný předpis držby;
b) pro nesprávné vyšetření výměry;
c) pro chyby učiněné při výpočtech;
d) pro nesprávné rozhodnutí o pozemcích ohledně jich povinnosti berní neb osvobození od daně;
e) pro nesprávné vcenění v tarif klasifikační.
Reklamace buďtež podány u okresní odhadní komise nebo příslušného přednosty během 45 dnů po dni, kdy výsledek prací vceňovacích byl vyhlášen (kdy sdělen byl obecnímu starostovi nebo představenému vyloučeného území statkového).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Vcenění pozemků. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 428-429.