Živnost rukavičkářská a obvazkářská.

Tato živnost náleží k řemeslným živnostem. Mezi rukavičkáři jest od pradávna rozdíl mezi tak zv. německými a francouzskými rukavičkáři; kdežto tito zabývají se toliko výrobou rukavic, zhotovují němečtí rukavičkáři od nepaměti též věci z kůže, zvláště pak výstroj obvazů (bandáží) a také z jejich kruhů vytvořila se časem zvláštní živnost obvazkářská. Proto jest také vyučení pomocníků v obou odvětví rukavičkářství zcela rozdílné a mělo by býti také, pokud se to bez toho neděje, v listech výučných a v pracovních knížkách tohoto rozdílu přísně šetřeno. Ježto tedy němečtí rukavičkáři, jak již podotknuto, jsou oprávněni zhotovovati také předměty k ošetřování nemocných a správné zhotovení a prodej těchto předmětů jest jedním z největších zdravotních požadavků, musí dále i k tomu hleděno býti, aby při podávání průkazu způsobilosti k nastoupení živnosti rukavičkářské rozlišovaly se dvě kategorie této živnosti, právě tak, jako při posuzování rozsahu jejich živnostenských práv. Obchod pásy průtržními suspensoriemi, nábřišky a přímidly měl by přináležeti jenom německým rukavičkářům a bandažistům. Chirurgické zboží gumové a předměty k ošetřování nemocných spadají v obor oprávnění bandažistů a hotovitelů chirurgických nástrojů (obch. a živn. komora ve Vídni). Rukavičkáři jsou rovněž oprávněni podle starého zvyku zhotovovati kožené kalhoty (výnos minist. vnitra ze dne 7. ledna 1886 čís. 19467). Výroba a prodej školních tašek jest obapolným právem brašnářů a rukavičkářů (obch. a živn. komora v Praze).
Šermířské potřeby, jako chránítka na hlavu (masky s drátěným pletivem), chránítka na prsa (předstěr, plastrons) a rukavice z kůže zamišové bývají i nyní ještě zhotovovány od lidí, kteří si nevydobyli předepsaného průkazu způsobilosti pro jednu z oněch živností, v jejichž objem spadá zhotovování tohoto zboží. Není tedy pochyby v té příčině, že provozování Živnost rukavičkářská a obvazkářská.
tohoto druhu znamená obcházení živn. řádu, poněvadž zhotovování šermířských potřeb, mají-li tyto svého účelu také skutečně dosáhnouti a všem požadavkům tělesné bezpečnosti odpovídati, nutno se vyučiti. Takovýto byl také skutečně stav věcí doposud. Kůže zámišové používalo se ku výrobě rukaviček, a ostatní rekvisity byly vycpávány, zjev to zajisté tomu nasvědčující, že zhotovování šermířských potřeb náleželo v obor tak zv. německého rukavičkářsví (obch. a živn. komora ve Vídni). Cídění a správky rukavic tam, kde se po živnostensku provozuje, tvoří integrující součástku oprávnění živnosti rukavičkářské, poněvadž tyto práce spadají v kategorii správek, které rovnou měrou, jakož hotovení nových výrobků jsou výhradným právem dotyčné živnosti (obch. a živn. komora v Linci). Co se týče obchodu stávkovými a pletenými rukavicemi, uznává vídeňský spolek rukavičkářů ve svém dobrozdání, že tento obchod spadá podle dlouholeté zvyklosti také v obor jejich živnostenské oprávněnosti. Skutečně také svědčí tomuto tvrzení dlouholetý a také v kruzích kupujícího obecenstva od pradávna zakořeněný zvyk. V obecenstvu cítí se právě potřeba laciného zboží, které právě od hotovitelů stávkového zboží není vyráběno, a omezením svobodného objednávání zboží tohoto z ciziny sotva by se asi zvýšil odbyt jeho. Dále měl by se vzíti zřetel k tomu, že by rukavičkář odnětím tohoto zboží naproti ostatním živnostníkům citelně byl poškozen a zbaven výdělku onoho, kteréhož se mu ze živnosti jeho dostává v letě náhradou za menší odbyt kožených rukavic.
Konečně jest ještě připomenouti, že dozajista jen rukavičkář zboží rukavičkářské, ať už zhotoveno jest z materiálu jakéhokoliv, lépe posouditi dovede, než kterýkoli obchodník (obch. a živn. komora ve Vídni).
Šle, podvazky, obvazky (bandáže), gummové zboží a pouzdra na psaní prodává obyčejně rukavičkář (obch. a živn. komora v Chebu a v Linci). Právo zhotovovati a prodávati školní tašky nelze ovšem ze živnosti rukavičkářské jako takové o sobě ještě odvozovati, avšak na venkově nedá se realisovati takovýto přísný rozdíl, jako ve městech s dokonalým roztříděním a zastoupením živností všelikých a proto tam, kde brašnářská (tobolkářská) živnost není zastoupena, mohou se výrobou kožených školních tašek zabývati rukavičkáři sami (obch. a živn. komora ve Vídni). (Viz sb. Freyovu a Marešovu o rozsahu práv živnostenských.)

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost rukavičkářská a obvazkářská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1091-1092.