Úřad námořský ústřední

(governo centrale marittimo)

povolán jest k tomu, aby jakožto sprostředkující orgán ministerstva obchodu ve veškerých zemích rakouského pobřeží působil v duchu potřeb plavby námořské a v záležitostech zdravotnictví námořského; má tedy — přímo jsa poddán ministerstvu obchodu — vhodným způsobem upravovati, střežiti a podporovati každé odvětví průmyslu a každé zařízení v to spadající, má příslušné zákony a správní opatření prováděti a vykonávali vrchní dohled ve veškerých záležitostech služebních, osobních a disciplinárních nade všemi úřady zřízenými v různých okresích přímoří (jako jsou úřady přístavní, úřady zdravotnictví námořského, úřady lazaretů námořských) i nad orgány, které tu a tam na místě těchto úřadů fungují. Ústřední úřad námořský zřízen byl k návrhu ministra obchodu Brucka (učiněnému 22. ledna 1850) na základě nejv. rozhodnutí ze dne 30. ledna 1850 a nař. min. obchodu ze dne 26. dubna 1850 č. 51 ř. z. Sídlem ústředního úřadu jest Terst.
I. Obor působnosti:
1. Ústřední úřad námořský koná dohled ku stavbě lodí námořních a ku zdárnému rozvoji jejímu, bdí nad šetřením předpisů cejchovních pro rakouské lodi a povolává schopné stavitele lodí k vyzkoušení způsobu stavby a způsobilosti lodí námořských.
2. Jemu svěřena jest vrchní péče o zřizování, zdokonalení a zachování všech prostředků a zařízení, jimiž dostati se má ochrany a povznesení plavbě pomořské; sem přísluší: přístavy, majáky, světlárny, loděnice, kotevníky, přístaviště a pod.
3. Udíleti oprávnění ku plavbě pomořské a způsobilost k vedení lodí rakouských.
4. Bdíti nad zachováváním zákonů a předpisů, jakož i nařízení policie přístavní, jež přímo týkají se oprávnění plavby pomořské a rybářství námořního, jakož i výkonu jich, dále práv a povinností námořníků a rybářů jakožto takových.
5. Zaváděti všeobecnou matriku pro službu námořskou v rakouském obchodním námořnictví, dále zakládati zařízení k opatření a ku podpoře nuzných rakouských námořníků a jich rodin, dále péči míti o zřizování a povznesení ústavů ku vzdělání ve službě námořnické.
6. Udíleti uznání a pochvalu pánům lodí, námořníkům a jiným osobám o námořnictví obchodní zasloužilým. Úřad námořský ústřední.
261
7. Bdíti nad šetřením předpisů zdravotnictví námořského a předpisů kontumačních, jakož i nad příslušnými ústavy a orgány.
8. Přijímati, rozšiřovati a zužitkovati došlé zprávy pro rakouskou plavbu pomořskou důležité, dále i nařízení vydaná ve státech cizích, pokud by jevila vliv na rakouské obchodní námořnictví.
9. Zkoumati výsledek zákonných předpisů ve věcech plavby pomořské, jakož i v ohledu zdravotním a kontumačním.
10. Zasazovati se o odstranění vad, o vyplnění mezer a pečovati o nápravu ve zmíněných odvětvích působnosti své a to buď přímo činíce vhodná opatření nebo podávajíce návrhy a dobrá zdání.
II. Zvláštní obor působnosti ústředního úřadu námořského tvoří dohled ke služební činnosti rakouských úřadů konsulárních a jednání s nimi v záležitostech plavby pomořské, jmenovitě ve všech předmětech táhnoucích se k rakouskému obchodnímu námořnictví. Dále v té příčině náleží ústřednímu úřadu námořskému působiti na uskutečnění příhodných zařízení konsulárních, jakož i na žádoucí obsazení míst při službě konsulární (při tom říditi se mají návrhy zkušených námořníků a obchodníků i názory vlastními), dále činiti příslušné kroky ku zřízení cizích úřadů konsulárních v některých místech okresů přímořských; všímati si a zpracovati příhodně veškery průkazy a záznamy, kteréž vydávány jsou periodicky rakouskými přístavy a úřady konsulárními o stavu, pohybu a dopravě cizích korábů obchodních v rakouských a cizích přístavech námořských, dále o výsledcích stavby námořských lodí našich a o ústavech a zařízeních sloužících potřebám plavby námořské a konečně sestavovati došlé periodické výkazy pro praktické použití. (Agenda veškerých úřadů konsulárních rakouských v cizině a cizích v Rakousku spadá však v obor působnosti ministerstva věcí zahraničných; nař. ze dne 20. října 1859 č. 193 ř. z.).
III. Příslušnost.
Ústřední úřad námořský povolán jest rozhodovati v 1. stolici případy přestupků proti předpisům (reglement) kabotážním; v 2. instanci vyřizuje rekursy proti rozhodnutím úřadů konsulárních, kteráž vynesena byla o přestupcích předpisů rakouského ediktu navigačního a dodatečných ustanovení k zachování řádu plavebního nebo discipliny; dále vyřizovati rekursy proti trestním nálezům úřadů přístavních v podobných přestupcích nebo v přečinech proti nařízením policie přístavní spáchaným; konečně rozhodovati v 2. instanci rekursy proti trestním nálezům námořských magistrátů zdravotních neb úřadů zdravotnictví námořského a úřadů nemocničních (lazaretů), pokud jde o přestupky proti předpisům vydaným na ochranu ústavů a zařízení zdravotnictví námořského a ústavů kontumačních.
IV. Přísedící ústředního úřadu námořského.
Vynáší-li se nález trestní, činí-li se nějaké důležitější rozhodnutí, které vyžaduje zevrubnou praktickou znalost potřeb plavby a dopravy námořské, jmenovité rozhoduje-li se o návrzích směřujících k tomu, aby podnikla se určitá opatření na úlevu a ku povznesení plavby a obchodu námořského: má ústřední úřad námořský k poradám svým přizvati přísedící ze řad námořnictva a obchodnictva; přísedící tyto navrhují obchodní a živnostenské komory rakousko-ilyrském a dalmatském pobřeží sídlící. Obchodní a živnostenská komora terstská volí 4 přísedící, komora pak v Rovignu, Zadru, Splitu a Dubrovníku volí po 2 přísedících. Navrženi mohou býti Úřad nejvyššího dvorního maršálka.
jedině lodníci nebo pánové lodí, pokud bydlí v Terstu; návrh příslušný zašle se prostřednictvím ústředního úřadu námořského ministerstvu obchodu, jemuž přísluší pak přísedící jmenovati. Přísedící voleni jsou na úřad svůj na dobu tří let, ale mohou býti po těchto třech letech úřední činnosti své znovu voleni.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Úřad námořský ústřední. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 282-284.