Úřady stavební.

I. Stavební úřady 1. stolice.
Jakožto stavební úřad první stolice činným jest
1. v městech se zvláštním statutem magistrát (v Praze, ve Vídni) nebo městská rada (v Liberci);
2. v jiných místech představený obce, kterýž rozhoduje zpravidla samostatně a jen v určitých případech, stanovených v jednotlivých stavebních řádech dožádati se má usnesení výboru obecního (ku př. má-li se stanoviti stavební čára a niveau, nebo zastaviti volné místo nebo spáleniště, jde-li o úpravu ulic v místě nebo v některé části jeho, jde-li o oddělení pozemku nějakého pro místa stavební (§ 11 stav. ř. pro Dolní Rakousy, Úřady stavební.
297
§ 131 stav. ř. pro Čechy; v Čechách potřebí jest usnesení obecního výboru i v tom případu, dává-li se svolení k stavbám, které vede dotyčná obec nebo nějaký fond obcí spravovaný, nebo jde-li o stavby, kteréž dotýkají se zájmů obce jakožto vlastnice obecního statku nebo jmění nebo dotýkají se veřejné dopravy a zdravotnictví).
3. V jistých případech nastupuje působnost politického okresního úřadu, pokud se týká, magistrátu a to:
a) při závodech živnostenských;
b) při vodních stavbách, pokud nenastává příslušnost místodržitelství;
c) při stavbách státu, země a okresu nebo některého fondu jimi spravovaného;
d) v Dolních Rakousích při stavbách, jež vede obec nebo některý člen představenstva obecního (§ 29 stav. řádu pro Dolní Rakousy).
4. Místodržitelství jest stavebním úřadem 1. instance co do staveb nejvyššího dvora (konsens k používání a obývání udílí však dle § 29 stav. ř. pro Dolní Rakousy dotyčný c. k. dvorský úřad), a při stavbách železničních (nař. ze dne 14. září 1854 č. 238 ř. z.).
II. Stavební úřady 2. stolice.
a) v Praze: sbor obecních starších (v Liberci též);
b) v Čechách: okresní výbor;
c) ve Vídni: stavební deputace pro město Vídeň skládající se z komise zvláštní za předsednictví místodržitele nebo jeho náměstka (§ 108 staveb. ř. pro Vídeň) ;
d) v Dolních Rakousích zemský výbor co do rekursů proti usnesení výboru obecního; co do stížností proti opatřením představeného obce, jimiž řád stavební byl porušen nebo vadně užit, rozhoduje politický úřad 1. stolice;
e) v Celovci přísluší rozhodovati o rekursech »vrchní stavební komisi,« v Solnohradu pak a ve Štýrském Hradci »stavební radě«.
III. Stavební úřady 3. stolice.
a) Ministerstvo vnitra; ježto však rekurs proti dvěma srovnalým rozhodnutím jest vyloučen, jen tehdy, když rozhodnutí tato srovnalými nejsou nebo jestliže rozhodovalo v 1. instanci místodržitelství ;
b) v obvodu platnosti stavebních řádů pro Prahu a pro Čechy jest třetí instancí výbor zemský;
c) proti rozhodnutím místodržitelství jde rekurs k ministerstvu vnitra, v záležitostech vodních k ministerstvu orby.
Když byl pořad instancí těchto vyčerpán, možno (vyjma věci trestní) stížnost vésti k správnímu dvoru soudnímu, pokud zákon při rozhodování neposkytl úřadům právo volného uvážení.
IV. Nálezy trestní vynáší v 1. instanci (ač-li nenastupuje příslušnost řádných soudů trestních) ve věcech stavebních v Praze a ve Vídni magistrát, v Dolních Rakousích představený obce kolegiálně s dvěma radními; v Liberci městká rada, v ostatních Čechách představenstvo obecní po rozumu zákonů obecních (§ 129 stav. ř. pro Čechy). Obdobná ustanovení shledáváme v ostatních řádech stavebních.
O rekursech vznesených proti trestním nálezům magistrátu, pokud se týká, rady městské rozhoduje v 2. instanci místodržitelství, proti nálezům trestním obecního představenstva příslušné okresní hejtmanství a ve 3. instanci místodržitelství. Proti nálezům trestním místodržitelským, jimiž Úřady stavební státní.
byl nález trestní městské rady neb okresního hejtmanství potvrzen nebo zmírněn, nelze se vůbec odvolati výše (§ 129 stav. ř. pro Čechy). Právo stížnosti přísluší však jedině straně samé, nikoli též úřadu, tedy specielně nalézajícímu obecnímu představenstvu (rozh. min. vnitra ze dne 5. července 1869 č. 8565).
V. Osnova nového stavebního řádu pro Prahu, Plzeň, Budějovice a okolí těchto měst (předložená výborem zem. král. Českého sněmu r. 1899).
Změny osnovou touto zamyšlené jsou tyto :
1. V první instanci rozhodovati má v Praze a v jiných městech rada městská, v ostatních obcích představenstva obecní. V městech se zvláštním statutem může rada městská se svolením zemského výboru postoupiti rozhodování některých věcí magistrátu, v ostatních pak obcích starostovi, pokud tam zřízen jest zvláštní technický úřad (§ 198 osnovy). Novým poradním orgánem v 1. stolici jest v Praze, v Plzni a v Budějovicích zvláštní umělecká komise, jinde po případě též jen umělecký odborník.
2. V instanci druhé má též i ve věcech trestních rozhodovati stavební sbor, jemuž přísluší též důležitý vliv při plánech přehledných a upravovačích. Stavební sbor jest delegací (volenou na dobu tří let) oněch obcí, které jsou sdruženy ve věcech stavebních přehledným plánem a společnou 2. instancí (srv. §§ 206, 201 osnovy).
3. Ve třetí instanci rozhoduje pak zemský výbor s platností konečnou (§ 208 osnovy).
4. Instancí mimořádnou, proti jejímuž rozhodnutí není odvolání, jest stavební senát příslušný ve všech oněch záležitostech, kde žádá o povolení k obývání nebo užívání budovy, dvůr, stát, země, okres neb některý fond jimi spravovaný. V senátě stavebním zasedají zástupcové zemského výboru a místodržitelství (§ 212 osnovy).
Důležitou novotou ve složení 1. stolice jest, že umělecké komisi neb uměleckému odborníku jakožto členu jejímu přiznáno jest samostatné odvolací právo v příslušných věcech jakožto obhájcům veřejných zájmů uměleckých.
5. Výkonná moc stavebních úřadů, zejména úřadů stavebních vyšších (§§ 213—221 osnovy). Stavební úřad I. instance bdí nad výkonem právoplatných rozhodnutí a provádí je vlastními orgány na útraty neposlušného. Je-li stavební úřad podřízený u výkonu právoplatných rozhodnutí liknavým, může členům jeho stolice vyšší uložiti pořádkové pokuty až do 200 korun, pokud se týká, lze výkon předsevzíti na útraty obce (§ 214). Stížnost proti výkonu vznesená (ve lhůtě 14denní) nemá pravidelně účinku odkládacího.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Úřady stavební. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 318-320.