Výkaz konečný (pozůstalostní)

jest sestavení čistého jmění pozůstalostního, kterýž sdělati jest u přítomnosti poručníka nebo kuratora před nebo po soudním odevzdání a kterýž tehdy jest podrobiti soudnímu prozkoumání nebo schválení, přechází-li celá pozůstalost na jediného dědice nedospělého (poručence). Konečný výkaz má sloužiti při příštím vedení účtu poručenského neb opatrovnického za hlavní základ (§ 172 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.). Konečný výkaz poskytovati má jasný obraz o stavu dědictví a musí obsahovati ve formuláři k tomu předepsaném stav aktivní i passivní a součet čistého jmění pozůstalostního s udáním, Výkaz konečný.
v čemž toto záleží, jak uschováno jest, zajištěno neb uloženo. Předpisů o konečném výkazu o stavu čisté pozůstalosti sluší šetřiti i tehdy, když běží o léna, fideikomisy a dědictví substituční (§ 173 tamtéž).

Citace:
VESELÝ, František Xaver. Výkaz konečný. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 547-548.