Koupání ve veřejných vodách.

I. Bezpečnostní a zdravotní pravidla.
Dle zákonů vodních jest koupání ve veřejných vodách každému dovoleno, pokud se tím cizí právo neruší, aniž komu škoda působí a pokud šetří se při tom policejních předpisů, které stanoví, na kterých místech veřejných vod jest dovoleno koupati se a které obsahují též další opatření ohledně osobní bezpečnosti a veřejné mravnosti. Poněvadž vodní zákony koupání ve veřejných vodách jen potud připouštějí, pokud to místní policejní ohledy nezakazují, jsou obecní úřady oprávněny, aby se zabránilo zdravotním přehmatům na určitých místech ve veřejných vodách koupání zapověditi; proti takovému zákazu připouští se odvolání k úřadům samosprávným (výnos min. vnitra ze dne 3. února 1881 č. 11.990 časop. »Zeitschr. für Verw.« 1881 str. 46).
Vydávání zdravotně policejních předpisů ohledně veřejných plováren přísluší dle § 3. zákona ze dne 30. dubna 1870 č. 88 ř. z. obcím v samostatném oboru působnosti resp. tam, kde je zeměpanský úřad policejní, tomuto.
1. Koupání v uzavřených místnostech: Příslušný úřad má vydati řád koupací, který tyto podmínky obsahovati musí: Každý, kdo se chce koupati, vpustí sc dle času svého příchodu do koupele. Koupací vana po použití koupele má se úplně vyprázdniti a kartáčem vyčistiti. Koupání osob různého pohlaví pospolu se zapovídá. Přestoupí-li se tento řád, trestá se majitel lázní pokutou od 10 do 50 zl. Aby v případech náhlých pomoc poskytnuta býti mohla, má stále se chovati v zásobě ocet, hoffmannské kapky a líh parožný, a musí v každé koupací místnosti býti zvonek. Ceny koupelí jest veřejně v lázních vyvěsiti. Každoročně jest lázně úřadem a zdravotním orgánem prohlédnouti a přesvšdčiti se, zda se zachovávají tyto předpisy. Nepořádný a neposlušný majitel lázní budiž potrestán. Řád koupací musí stále v lázních a v každé koupelně býti vyvěšen (dvor. dekr. ze dne 19. září 1822 č. 22.466, nař. vlády ze dne 12. října 1822 č. 48.077).
2. Koupání ve veřejných potocích a řekách. Všeobecně platí pro veřejné koupání tyto předpisy: Místo pro koupání resp. pro plování musí po předcházejících komisionálních ohledáních úřady za způsobilé ku koupání se uznati; v hlubokých vodách a na hlubokých místech mohou se ku koupání připustiti toliko osoby, které umějí plovati; každý koupající má se opatřiti vhodným koupacím oblekem. Oddělení pohlaví má se státi buď dle místa nebo dle času. Děti smí se koupati toliko v průvodu dospělých a toliko na mělkých místech. Ve větších obcích stávají lidové lázně, které obcí jsou zřízeny a jako ústav obecní se spravují; do nich opustí se bezplatně, nebo za malý poplatek každý, kdo nemá nějakou nemoc odpor vzbuzující, nebo nějakou podobnou chybu. Tyto lidové lázně, které pravidelně z jednoho velikého koupadla sestávají, jest podrobiti ještě přísnější dohlídce, zvláště v té příčině, aby udržen byl veřejný pokoj a pořádek.
II. Ustanovení trestní.
Kdo koupe se ve veřejných vodách mimo místa úřadem vykázaná anebo proti zákazu úřadem vydanému, dopouští se přestupku proti bezpečnosti života, který se trestá vězením od 3 dnů do 1 měsíce (§ 338 tr. z.; § 603 voj. tr. z.).
Osnova nového trestního zákona přijala totéž ustanovení (§ 480). Delikt tento trestá se jako přestupek proti veřejné mravopočestnosti, jedná-li kdo proti předpisům vydaným v zájmu veřejné mravopočestnosti (§ 466 osnovy), jakož i koupe-li se kdo bez řádného oděvu veřejně způsobem pohoršení vzbuzujícím. (Trest vězení až do 1 týdnu nebo na penězích až do 40 zl.) (§ 467 osnovy).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Koupání ve veřejných vodách. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 171-172.