Zápisy knihovní.

I. Pojem a druhy.
Knihovní zápisy jsou zápisy v knize pozemkové o knihovním tělese a právních poměrech jeho se týkajících. Předmětem jich tudíž jest:
1. Knihovní těleso samo a změny nastalé na něm odepsáním nebo připsáním.
2. Věcná práva na knihovních tělesech a změny jejich (§ 2 kn. z.), Účelem a obsahem těchto zápisů jest nabytí, převod, obmezení a zrušení knihovních práv (§ 4 kn. z.) a vyznačení určitých jiných okolností právně závazných (§ 8 kn. z.). Tento druh knihovních zápisů se dělí ve
a) vklady (bezvýminečné nabytí práv nebo bezvýminečné výmazy, intabulace a extabulace),
b) záznamy (výminečné nabytí práv a výminečné výmazy, prenotace) a
c) pouhé poznámky (O jednotlivých druzích knihovních zápisů viz čl. Vklad knihovní, Poznámky knihovní a Záznam knihovní).
II. Knihovní zápisy mohou býti povoleny toliko proti knihovnímu předchůdci t. j. proti tomu, kdo v době podání žádosti jako vlastník nemovitosti nebo práva, jichž zápis se týká, v pozemkové knize jest zapsán nebo pro něhož vlastnictví nebo dotyčné právo současně se vkládá nebo poznamenává (§21 kn. z., § 432 o. o. z.).
Výjimky z tohoto pravidla jsou :
1. Když nemovitost’ anebo právo knihovní na více osob po sobě mimoknihovně byla převedena, může poslední nabyvatel prokázav svoje předchůdce žádati, aby knihovní převod přímo na něho byl proveden (§ 22 al. 1 kn. z.).
2. Zanikla-li hypotekámi pohledávka, kteráž mimoknihovně přešla na osobu třetí, může dlužník žádati za výmaz její bez předcházejícího zápisu převodů mimoknihovních (§ 22 al. 2 kn. z).
3. Zcizí-li se nemovitost’ nebo právo knihovní z pozůstalosti, má se nabyvateli povoliti zápis přímo po zůstaviteli (§ 23 kn. z.). Průkaz o tomto zcizení provede se smlouvou trhovou a potvrzením soudu pozůstalostního, že nabyvatel ve veřejných knihách za vlastníka může býti zapsán (§ 178 cis. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.).
4. Věřitelé dědicovi, jemuž nemovitý statek napadl, avšak ještě nebyl odevzdán, který tudíž v pozemkové knize není ještě zapsán jako vlastník jeho, mohou nechati zjistiti svoje nároky na tomto statku (§ 24 kn. z. a § 822 o. o. z.).
5. Ten, v jehož prospěch pořad zamýšleného zcizení ve smyslu § 53 kn. z. byl poznamenán, může do 60 dnů žádati za zápis převodu vlastnictví i tenkráte, když jeho předchůdce již není v pozemkové knize zapsán za vlastníka. (Srv. čl. Pořad knihovní).
III. Zákonné podmínky knihovního zápisu.
Zápis ve knize pozemkové smí býti proveden toliko na základě soudního povolení ku písemnému rozkazu knihovního soudu.
1. Ku povolení zápisu příslušným jest z pravidla soud, u něhož se nachází vložka, ve které zápis má býti proveden. Výjimky z tohoto pravidla jsou:
a) Vklad exekučního práva zástavního povoluje dle různosti exekučního titulu soud zmíněný v § 4 č. 1 až 4 ex. ř, nebo, jde-li o jiný exekuční titul, soud, u něhož se nachází vložka, ve které zápis se má státi (§ 88 č. 1 ex. ř.).
b) Za povolení zápisu vlastnictví k nemovitostem náležejícím do pozůstalosti nebo pohledávek na těchto nemovitostech váznoucích může dědic žádati toliko u soudu pozůstalostního (§ 177 cis. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.).
c) Za poznámku spornosti lze žádati též u soudu procesního (§ 61 kn. z.); soudní výpověď hypotekárni pohledávky (§ 59 kn. z.) musí se státi nyní vždy u soudu knih pozemkových (§ 119 j. n.).
d) Při odepsáni a připsání parcel následkem výměny mohou účastníci podati dotyčnou žádosti u kteréhoholi z obou příslušných knihovních úřadů (§ 14 zák. ze dne 6. února 1869 č. 187 ř. z.).
e) O zápis simultánní hypotéky lze žádati ohledně všech vložek simultánně ručících u knihovního soudu, u něhož se nachází vložka hlavní (§ 108 kn. z.).
f) Všechny knihovní žádosti týkající se zástavního práva ve více vložkách simultánně váznoucího, buďtež podány u knihovního soudu vložky hlavní (§ 111 kn. z.).
2. Písemný rozkaz ku provedení zápisu vydává se z pravidla jedině k žádosti stran, nikoli z úřední moci (§ 76 kn. z.) a sice:
а) K žádosti stran: Žádosti za knihovní zápis podává z pravidla ten, kdo zápisem nějakého práva má nabyti; žádosť může však též vycházeti od toho, jehož právo zápisem má býti zrušeno neb obmezeno, předpokládajíc, že souhlas nabyvatelův jest připojen. Sporna jest otázka, zdali knihovní žádosti může býti podána i bez tohoto souhlasu, tudíž zdali prodavač může žádati za vklad vlastnictví pro kupce, zřizovatel hypotéky za vklad zástavního práva pro věřitele (roz. ze dne 19. listopadu 1867. — Srv. Burckhard, System sv. III. § 186, Exner, Hypoth. Recht §§ 26 a 85, Schiffner I, § 97). Na místě osob v právním jednání súčastněných může výjimečně za zápis žádati
a) zmocněnec, jehož plná moc musí býti vykázána a tudíž k žádosti knihovní přiložena. Jde-li o zápis ve prospěch zmocnitelův, stačí všeobecná plná moc; má-li však se státi zápis v neprospěch jeho, jest zapotřebí zvláštní plné moci znějící na podání žádosti knihovní. Zástupci zákonní nebo soudem zřízení nemají zapotřebí zvláštního zmocnění k žádosti o zápis práv nebo výmaz břemen pro osoby nebo jmění, jež zastupují (§77 kn. z.). ß) Jestliže ten, kdo nemovitosti nějaké nebo jistého práva knihovního nabyl mimoknihovně, propůjčil jinému další právo na téže nemovitosti nebo témž právu, může tento další nabyvatel žádati též za zápis svého předchůdce (§ 78 kn. z.). Nemohou však věřitelé dědice v knihách ještě nezapsaného nebo ten, kdo proti němu podal žalobu vlastnickou, žádati za zápis jeho vlastnictví (roz. ze dne 28. ledna 1873 č. 265, sb. »G1. U.« č. 4851, ze dne 5. února 1874 č. 848, sb. »Gl. U. č. 5247), rovněž ne věřitel, ani když mu podzástavní právo bylo uděleno, o zápis hypotéky dlužníku jeho propůjčené (roz. ze dne 22. června 1875 č. 6734, sb. »Gl. U.« č. 5769; roz. ze dne 28. července 1875 č. 8020, sb. »G1. U.« č. 5818), dále věřitel legatářův o zápis statku tomuto připadlého (roz. ze dne 2. května 1878 č. 4948 a 5310 sb. »Gl. U.« č. 6948 a 6949), aniž věřitel exekuci vedoucí o zápis vlastnictví svého dlužníka (roz. ze dne 23. května 1882 č. 4783, sb. »Gl. U.« č. 8996, ze dne 24. září 1884 č. 9618, sb. »Gl. U.« č. 10179, jinak roz. ze dne 20. června 1882 č. 6073, sb. G1. U.« č. 9019).
γ) Rukojmě může, když věřitel zástavního práva na nemovitosti nebo knihovním právu dlužníkově jemu propůjčeného nedává si zapsati, jménem jeho žádati za zápis takový (§ 79 kn. z.).
d) Za zápis nedílných práv společných žádati může každý podílník jménem svým a jménem ostatních podílníků (§ 80 kn. z.).
b) Výjimečně nařizují se knihovní zápisy z úřední moci:
a) Podle § 2 zák. ze dne 23. května 1883 č. 82 ř. z. má soud pozůstalostní z úřední moci naříditi vklady, jejichž základ stanoven jest postupem řízení pozůstalostního ve formě ku vkladu potřebné, jestliže do 6 neděl, co odevzdání pozůstalosti vešlo v moc práva strany samy o zápis nežádaly a soud má v rukou potřebné snad listiny, které nejsou vyhotovením jeho vlastních rozhodnutí ; před uplynutím zmíněné lhůty může soud vklady takové naříditi jenom, když účastníci v ten rozum se prohlásí.
β) Vedle zákona ze dne 7. července 1896 č. 140 ř. z. naříditi se má z úřední moci vklad propůjčené cesty nezbytné a s ním vklad zástavního práva pro vyměřenou jistinu náhradní, nebyla-li ihned zaplacena, jakož i vklad výmazu zrušené cesty nezbytné (§§ 17 a 24 cit. z.).
γ) Poznámka zahájení konkursu (§ 20 a kn. z.), výmaz zápisů předsevzatých na základě záznamu vlastnického práva nebo převodu hypotekámi pohledávky, byl-li záznam vymazán a výmaz zápisů dobytých proti dřívějšímu vlastníku nebo zástavnímu věřiteli, byl-li záznam spraven (§ 49 kn. z.); výmaz zápisů týkajících se výmazného práva, byl-li záznam výmazu spraven (§ 50 kn. z).
d) Výmaz poznámky pořadu, jestliže ve lhůtě 60denní žádosť o zápis nebyla podána nebo nebyl vyčerpán obnos, pro který poznámka pořadu byla zapsána (§ 58 kn. z.).
ε) Poznámka povolené exekuční dražby a vnucené správy nemovitosti nebo práva v knihách pozemkových zapsaného (§ 72 kn. z. a §§ 98 a 134 ex. ř.).
ζ) Poznámka »knih. zák., § 88« (§ 88 kn. z.), »knih. ř., § 89« (§ 89 kn. ř.).
n) Poznámka odmítnuté žádosti knihovní (§ 90 kn. z.),
) Výmaz poznámky této (§ 101 kn. z.). t) Zápis simultánního závazku (§ 107 kn. z.).
x) Přenos zápisů z vymazané vložky hlavní do vložky vedlejší (§ 113 kn. z.).
A) Poznámka rekursu a výmaz její (§ 129 kn. z.).
μ) Výmaz poznámky zamítavého výměru (§ 131 kn. z.).
IV. Zvláštní nařízení výkonu nebudiž ani v soudcovském usnesení vysloveno ani k němu při zaslání usnesení ústně nebo písemně připojeno. Soudcovská usnesení, dle nichž má býti proveden nějaký knihovní zápis (výměry knihovní) buďtež před vyhotovením k výkonu zápisu předložena v konceptu k nahlédnutí úředníku, jemuž vedení knihy pozemkové jest svěřeno (úřadu knihovnímu) ; odevzdáním povolujícího usnesení listovnímu jest od soudu knihovního písemný příkaz dle § 102 kn. z. potřebný udělen. Tím ovšem není vyloučeno, aby soud knihovní ku svému zápisnému usnesení po případě dodatkem připojil poučení pro listovního (§ 198 jedn. ř. ze dne 5. května 1897 č. 112 ř. z.). Knihovní poznámky v rozepři a zápisy knihovní v řízení exekučním buďtež provedeny beze zvláštního usnesení pouze na základě předloženého usnesení v prvopisu (viz čl. Knihy pozemkové; §§ 138 a 157 cit. jed. ř.).
V. Provedení knihovního zápisu.
Knihovní zápis budiž bez prodlení na příslušném místě pozemkové knihy proveden. Zápis budiž stručný a zřetelný. V čele každého zápisu budiž položeno číslo podací (praesentatum) obsažené v denníku pro podání knihovní (§ 77 cit. jed. ř. a min. nař. ze dne 12. ledna 1872 č. 5 ř. z.). Při všech podáních ve věcech knihovních a podáních, jež vedle jiného také k nějakému úřednímu jednání knihovnímu vésti mají, třeba v podatelně ve značce podací i hodinu podání uvésti. Dojde-li více podání, která se vztahují na tutéž nemovitost’ nebo na totéž právo v knihách zapsané, do podatelny současně, budiž při značce podací každého z těchto podání na podání ostatní současně došlá krátce poukázáno; tato poznámka o současnosti (současně s č. . . .) budiž vyznačena též v denníku pro podání knihovní a vedle praesentata i v zápisu v knize pozemkové (§§ 66 a 77 cit. jedn. ř., § 103 kn. z.). Má-li býti některá vložka vložkou hlavní nebo vedlejší, budiž v praesentatu dotyčného zápisu i tato okolnosť vyznačena (»vložka hlavní . »vložka vedlejší . .«). Byl-li vložen výmaz vkladu nebo záznamu, nebo byla-li poznámka vymazána, budiž v zápise vymazaném příslušné slovo druh jeho označující (vklad, záznam, poznámka) Červeným inkoustem podtrženo ; jde-li o vklad toliko částečného výmazu vkladu nebo záznamu, budiž příslušné slovo v dotyčném zápise červeným inkoustem pouze podtečkováno. Jestliže při hypotece simultánní přestala některá vložka býti vložkou hlavní nebo vedlejší, buďtež slova »vložka hlavní« nebo »vložka vedlejší« červeným inkoustem podtržena. Byl-li některý ze zmíněných zápisů následkem rekursu vymazán, budiž znamení učiněné červeným inkoustem (čára, tečky) opět červeným inkoustem přetrženo (§§ 4 až 13 nař. ze dne 12. ledna 1872 č. 5 ř. z.).
VI. Výkon zápisu budiž dle § 105 kn. z. na listině, na jejímž základě byl proveden nebo není-li takové listiny na vyhotovení povolujícího výměru, jež má býti žadateli doručeno, potvrzen. V tomto potvrzení budiž uveden výměr zápis povolující nebo nařizující jakož i místo v pozemkové knize, kde zápis byl vykonán (§ 16 cit. nař.).
VII. Oprava knihovních zápisů.
Zápis knihovní může se odchylovati od skutečného stavu právního : . následkem nedopatření úřadu knihovního,
2. následkem nesprávného rozhodnutí nebo nařízení soudu, nebo konečně
3. následkem skutečností právních, jež nesouhlasí s listinou, na jejímž základě zápis byl proveden, nebo jež nastaly po zápisu a jež mají v zápětí zánik nabytého práva.
K č. 1. Stala-li se chyba při zápisu a byla-li ještě před jeho skončením zpozorována, budiž ihned opravena, aniž by bylo zapotřebí vyžádati si k tomu cíli příkazu knihovního soudu. Oprava chyby objevené teprve po skončení zápisu může býti provedena toliko ku příkazu knihovního soudu, kterýž má, když by chyba vůbec mohla míti nějaké právní účinky, vyslechnouti o opravě její účastníky (§ 104 kn. z.). Výslechu stran bude zejména tenkráte zapotřebí, když na základě nesprávného zápisu další zápisy byly provedeny nebo mají býti povoleny. Souhlasí-li všechny strany navrhovanou změnou, budiž příslušný příkaz bez dalšího vydán; byly-li však vzneseny proti zamýšlené opravě námitky, buďtež strany odkázaný na pořad práva a zároveň určena lhůta k podání žaloby (srv. Burckhard, System III, § 178).
K č. 2. Nápravy této nesprávnosti lze se domáhati podáním rekursu.
K č. 3. Opravným prostředkem k docílení této změny jest žaloba na výmaz.
VIII. Účinky knihovních zápisů. Srv. čl. Knihy pozemkové, Poznámky knihovní, Vklad knihovní, Záznam knihovní.
IX. Právo poplatkové. Zápisy do veřejných knih a sice :
1. k nabytí vlastnického práva a požívacího neb užívacího práva k nemovitostem podléhají poplatku 1 1/2 % z ceny;
2. jde-li nabytí jiných věcných práv, jež lze oceniti a jichž cena nepřesahuje 100 zl., podléhají knihovní zápisy 1/2 % poplatku dle ceny (pol. s. 45 ad A, b ad B a popl. z.).
3. Od poplatku jsou osvobozeny:
a) zápisy, jichž předměty nelze oceniti nebo jichž cena nepřevyšuje 100 zl. (pol. s. 45 ad B, b popl. z.);
b) zápisy o převodech majetku mezi živými nebo na případ smrti, z nichž příslušný poplatek byl již zapraven (pol. s. 45 ad A, a popl. z.);
c) výmazy (pol. s. 45 ad D, aa popl. z.);
d) zápisy při vyvážení pozemků ;
e) opětované zápisy téhož práva v řízení sporném nebo exekučním pro tytéž osoby;
f) zápisy téhož práva na více nemovitostech, převod jeho s jedné nemovitosti na jinou nemovitosť témuž vlastníku náležející, obmezení zapsaného práva na čásť téže věci, rozdělení ručení za právo na více nemovitostech zapsané na jednotlivé věci (zrušení závazku simultánního);
g) zápisy o rozdělení vlastnictví nebo požívacího práva mezi podílníky, pro něž, k nerozdílné ruce jest zapsáno;
h) zápisy práv, jež vlastník nebo poživatel nemovitosti při jejím převodu si pro svoji osobu vyhradil nebo vymínil, j. pohledávky z trhové smlouvy, důchod, výměnek a pod. ;
i) zápisy práv oněch osob, jež při bezplatném převodu věcí dle zákona nedílných mezi živými nebo na případ smrti nebo při částečně úplatném odstoupení takových věcí některému z nepominutelných dědiců mají právo žádati, aby jich nároky dědické nebo z darování pocházející z ceny postoupených věcí byly uspokojeny ;
k) zápisy, jichž jest zapotřebí k tomu cíli, aby poslední nabyvatel práva v knihách zapsaného jako právní nástupce mohl býti zapsán (pol. s. 45 D, bb—hh popi. z.).
Poplatek má zapraviti ten, v jehož prospěch zápis se děje, žádá-li však za zápis ten, kdo právo dotyčné propůjčil, ručí i on za poplatek ze zápisu rukou společnou a nerozdílnou. V žádosti za knihovní zápis na základě právní listiny nebo právního jednání, jež podléhají bezprostřednímu poplatku, budiž podán průkaz, že poplatek byl již zapraven nebo potřebné ohlášení k jeho vyměření učiněno, ač nevysvítá-li z listiny samé, že byl poplatek zaplacen. Nebyl-li průkaz tento podán, budiž zaslán vždy opis dotyčné listiny úřadu poplatky vyměřujícímu a to i tenkráte, když žádosti knihovní vyhověno nebylo (pozn. k pol. s. 45 popl. z.).
Žádosti o zápisy do veřejných knih týkající se nemovitostí a práv jim na roveň postavených podléhají z prvního archu poplatku 1 zl. 50 kr. (pol. s. 43 popl. z.), nepřesahuje-li však cena práva, jež má býti zapsáno, 50 zl. podléhá knihovní žádost’ kolku 50 kr. a nepřevyšuje-li cena práva 100 zl., kolku 75 kr. Poplatek z podání o superintabulaci zástavního práva exekučního na zástavním právu ve veřejných knihách již zapsaném obnáší 12 kr., jestliže cena práva, jež má býti zapsáno, bez příslušenství nepřevyšuje 50 zl., a 50 kr., jestliže převyšuje 50 zl. z každého archu (§ 17 zák. ze dne 20. června 1868 č. 67 ř. z. a § 1 cis. nař. ze dne 26. prosince 1897 č. 305 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zápisy knihovní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 722-727.