Semkowicz Wladyslaw, Wywody szlachectwa w Polsce XIV.—XVII. w. Lwów, 1913. Stran XXX. a 355.
Redaktor Roczniku Towarzystwa Heraldycznego prof. Wl. Semkowicz sebral důležitý materiál k otázce, o níž již nřed lety pojednal v práci své Nagana i oczyszczenie szlachectwa w Polsce XIV. i XV. wieku (Studva nad hist. prawa pols., sv. I. Lwów, 1900); srov. náš referát v ČČH. VI., 380 a 381. Erbových zápisů soudních, jichž předmětem je sporné šlechtictví jisté osoby, mají Poláci již mnoho sbírek. Vydavatel vypočítává je v předmluvě ke svému dílu. Jest to materiál stejně důležitý pro heraldiku a genealogii, jako pro dějiny práva polského. Co se týče heraldiky, zápisy ty doplňují herbáře, jichž jsou starší o celá dvě století. Genealogie čerpá z nich cenné zprávy o vzájemném příbuzenství a švakrovství vystupujících v nich osob. Právní dějiny pak hledají v nich poučení o instituci upírání a dokazování šlechtictví (nagana i oczyszczenie szlachectwa), jež ve šlechtickém státě polském měla neobyčejný význam. Ačkoli dosavadní edice pramenů vztahujících se k t. zv. vývodům šlechtictví jsou dosti obsáhlé, nevyhovují přece po dvou stránkách. Především materiál středověký nebyl ještě úplně vyčerpán chronologicky a územně. Zůstaly ještě kraje, z nichž neznáme žádného zápisu heraldického; z jiných krajů známe je pouze zlomkovitě, jen z nejstarších knih z konce XIV. a samého počátku XV. stol., kdežto ostatek stol. XV. je netknutý. Následkem toho v obraze rozsídlení šlechty polské, načrtnutém na základě dosavadního materiálu, jeví se mezery, a to právě pokud běží o země v té příčině nejzajímavější, jako je na př. Kujavsko, Mazovsko, Podlaši a j. Materiál zápisů dosud vydaný přestával dále téměř výhradně na středověku. Časy pozdější, stol. XVI. а XVII., zůstaly v těch edicích téměř nedotčeny. Nedostatek tento pociťovali zvláště historikové práva polského. Připadáť na konec XVI. a na počátek XVII. stol. řada důležitých reforem v instituci vývodu šlechtictví. Znali jsme je dosud ze sněmovních usnesení a právní theorie, nevěděli jsme však, jak se ty novoty jevily v praksi, což lze seznati jedině z materiálu obsaženého v soudních knihách a v metrice korunní.
Proto vydavatel vytkl si dva cíle, jednak doplniti materiál soudní středověký, zvláště co do zemí, k nimž v dřívějších edicích nebylo vůbec anebo dostatečnou měrou přihlíženo, jednak sebrati jisté množství materiálu ze stol. XVI. а XVII. k seznání prakse vývodu šlechtictví v té době. Materiál tento rozmnožil vydavatel řadou zápisů týkajících se vadia mezi šlechtickými rody a majících význam heraldický a konečně úvodem k Liber generationis plebeanorum, kde autor této práce Waleryan Zbylut Nekanda Sieciechowski v 17. stol. líčí, jak podvodným způsobem nešlechtící hledí nabýti šlechtictví. Uveřejněný materiál hodlá vydavatel časem vědecky zpracovati.
K. K.