Právničky na universitě a v praxi. Vydal Právnický odbor Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen v ČSR. 1928, str. 40, cena 10 Kč.
Koncem minulého roku vydal Práv. odbor Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen svoji propagační brožuru Právnicky na universitě a v praxi. Úhledně upravený spisek navazuje na státní jubileum a chce býti především jakýmsi přehledem postavení a činnosti našich juristek za uplynulých deset let; ale nynější nejistý osud československých právniček orientuje brožurku spíše k budoucnosti, k nastávajícímu nebo velmi naléhavému řešení otázek nejbližší doby, čímž ji činí ovšem tím aktuálnější a zajímavější.
První, stručnější část brožury obsahuje rozbor zákonných ustanovení, vztahujících se na ženy ve veřejné službě vůbec, i na ženy s právnickým vzděláním zvlášť, dále statistiku studentek práv a ženských právnických promocí na všech československých universitách, konečně zprávu o postavení absolventek a o jejich dosavadním uplatnění se u nás a v cizině. Přes to, že jsme si vědomi obtíží, s nimiž jsou sbírána příslušná data, nutno zdůrazniti, jaká je škoda, že brožura nepřináší přesnou statistiku zaměstnání absolventek, neboť tím by byl poskytnut neocenitelný a nepostradatelný materiál pro každého, kdo se postavením právniček vážně zabývá.
Druhá část brožury obsahuje posudky odborníků — pěti universitních profesorů a pěti praktiků — které všechny, až na jednu výjimku, pokud ovšem za výjimku může býti považována, obsahují mínění, jak právnickému studiu žen, tak i jejich praktickému uplatnění celkem velmi příznivá. Mezi posudky teoretiků zasluhuje zvláštní pozornosti názor, tlumočený prof. Sommerem, který jak na základě svých pedagogických zkušeností, tak i statistiky výsledku zkoušek na bratislavské universitě přesně hodnotí schopnost žen к právnickému studiu, vyvraceje jinak běžné mínění, že abstraktní způsob právnického myšlení ciní ženám zvláštní obtíže.
Mezi posudky praktiků považujeme za velmi cennou úvahu pres. vrch. zem. soudu Dra Jiřího Haussmanna, který odpovídá bez vytáček velmi věcně a konkrétně na otázku připuštění právniček k soudcovskému povolání. Přes to, že jeho odpověď neuspokojí asi nekompromisních požadavků a přes to, že v jednotlivostech možno nesouhlasiti nejenom na prospěch absolventek práv, nýbrž i na prospěch soudní práce samotné, mohl by tento názor znamenati první krok k přijatelnému řešení celé otázky. Návrh pres. Haussmanna zavádí sice pojem — sit venia verbo — soudců druhé kategorie, většině právniček pochopitelné málo sympatický, ale na druhé straně probírá do podrobná obory, v nichž by bylo ženu nejenom možno, nýbrž dokonce výhodno umístiti a operuje s konkrétními daty do té míry, že uvádí i počet míst, na něž by mohly ženy reflektovati. Návrh znamená rozhodný pokrok a je sympatický právě svou věcností a konkrétností, jíž řešení problému žen veřejné službě nejvíce potřebuje.
Z.