Změna některých ustanovení trestních zákonů a trestních řádů

byla provedena zákonem ze dne 21. března 1929, č. 31 Sb. z. a n., jenž nabyl účinnosti dnem 1. dubna t. r. Zákon zvyšuje především peněžité částky rozhodné pro posouzení, zdali soudně trestný čin je zločin, přečin nebo přestupek nebo pro trestní sazbu, zpravidla na desetinásobek. Z výjimek pro obvod platnosti trestního zákona z r. 1852 je nejdůležitější ustanovení о § 1 zákona z 25. května 1883 č. 78 ř. z. proti maření exekuce, kde částka 100 Kč zvýšena na 2000 Kč. Pro přestupky §§ 460, 461, 464 zák. č. 117/1852 ř. z. a § 1 zák. proti maření exekuce zvýšeno minimum trestní sazby na 14 dnů vězení, převyšuje-li hodnota věci nebo výše škody 1000 Kč. Současně byly zvýšeny sazby peněžitých trestů, pořádkových trestů a pokut (na pětinásobek) jakož i stavovských kárných trestů (advokátských, notářských). Naléhavé potřebě bylo vyhověno sjednocením dosavadních roztříštěných a kusých ustanovení o náhradním trestu na svobodě za nedobytný trest peněžitý. Náhradní trest nebude vůbec ukládán vedle trestu smrti nebo aspoň patnáctiletého trestu na svobodě. Uloží-li soud trest peněžitý vedle trestu na svobodě, vyměří náhradní trest stejným druhem trestu jako uložený hlavní trest na svobodě, jinak uloží náhradní trest vězení. K základní zásadě, že doba náhradního trestu na svobodě má býti stanovena podle zavinění, a to za každých 10 až 100 Kč uloženého trestu na penězích jedním dnem trestu na svobodě, připojuje zákon řadu dalších výhrad. Týchž zásad dlužno užíti o přeměně peněžitého trestu v trest na svobodě podle § 260 a tr. z. z r. 1852. — Ustanovení zákona přesunou značnou část dosavadní agendy sborových soudů I. stolice na soudy okresní. Zákon snaží se proto uleviti okresním soudům jednak rozšířením možnosti vydati trestní příkaz, jednak tím, že odpadá nutnost sepsati odůvodnění odsuzujícího rozsudku vyhlášeného v přítomnosti obviněného, jestliže osoby oprávněné užíti proti rozsudku opravného prostředku se ho výslovně zřekly nebo jej neopověděly včas. Sepsání osvobozujícího rozsudku může býti nahrazeno v takovém případě záznamem, ve kterém se s poukazem na trestní oznámení stručně vyznačí, z kterého důvodu byl obviněný zproštěn. Kdežto ostatní ustanovení zákona jsou definitivní, jest účinnost úlevy v písemném vyhotovování rozsudků okresních soudů omezena do 31. prosince 1931. Do téže doby byla prodloužena platnost dosavadních ustanovení zák. č. 1/1920, č. 471/1921 a č. 259 z r. 1923 Sb. z. a n., pokud připouštějí v řízení před soudy sborovými užíti nižší trestní sazby a odkázati trestní věc před samosoudce. Nová ustanovení procesní platí obdobně pro soudy vojenské. — Vyslovili jsme nedávno pochybnosti o některých ustanoveních, která zákon přinesl (Právník 1929, str. 62) a nyní nezbývá leč vyčkati výsledků jeho provádění. Bylo by si zejména přáti, aby úleva soudům, o kterou se zákon pokouší, nebyla draze vykoupena dalším zmírněním trestní represe, bez tak značně ochablé. Sluší ještě připomenouti, že zákon je datován 21. březnem, příslušná částka Sbírky zákonů a nařízení byla vydána 27. března a poněvadž zákon nabývá účinnosti již 1. dubnem, stačil sotva čas, aby výtisky zákona byly do odlehlejších končin republiky včas doručeny. Opakoval se i v tomto případě zakořeněný zlozvyk otáleti s uzákoněním zákonných opatření až do posledního okamžiku časově omezené platnosti zákonů, které mají býti změněny.

Citace:

Změna některých ustanovení trestních zákonů a trestních řádů. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1929, svazek/ročník 68, číslo/sešit 7, s. 237-239.