Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, (8). Praha: Ministerstvo sociální péče, 570 s.
Authors:

Sociální pojištění:


Výnos ministerstva sociální péče č. I. 507 IV.-4. ze dne 4. dubna 1927 o směrnicích pro bilancováni pensijních ústavů za rok 1926.
Ministerstvo sociální péče vydává na dotaz ze dne 13. ledna 1927 pro bilancování Všeobecného pensijního ústavu a ústavů náhradních za rok 1926 tyto pokyny:
1. Při bilancování buď směrodatná péče řádného obchodníka, zvláště pokud se týče oceňování aktiv pod čís. 2. lit. b) až do d), pod čís. 3. a pod čís. 4.
2. Ocenění cenných papírů dějž se podle těchto zásad:
a) Při hodnocení cenných papírů na pražské burse připuštěných a koncem roku 1926 skutečně oceněných řiďtež se pensijní ústavy výlučně těmito kursy, při čemž rozhodným je závěrečný kurs , peníze“ ze dne
299 . prosince 1926. Bilancování nad pari, i když by odpovídalo kursu z 31. prosince 1926, dovoleno není, leč u cenných papírů neslosovatelných.
b) Pokud pensijní ústavy vyměnily akcie Rakousko-uherské banky za akcie nové cedulové banky rakouské, budiž jejich cena bilanční přizpůsobena kursu na vídeňské burse přepočítanému na Kč.
c) Válečné půjčky, které byly přihlášeny k úpisu na IV. státní půjčku u Zemské banky, byť i úpis nebyl dosud schválen a odpočet nebyl dosud vydán, lze, pokud vyhovují nesporně všem podmínkám § 6., případně § 7. zákona ze dne 24. června 1920, č. 417 Sb. z. a n., bilancovati 75% kursové ceny příslušných titrů IV. státní půjčky. Jiné válečné půjčky jsou bezcenné.
d) Hodnoty, které se staly rozpadnutím rakouské monarchie hodnotami cizozemskými, buďtež — vyjma hodnoty polské — oceněny v bilanci podle pražského kursu měny státu dlužníkova ku 31. prosinci 1926, a to na podkladě poměru, v jakém tento stát vyměňoval koruny rakouskouherské za novou měnu (tedy u rakouských papírů 1 K — 1 Kr, u maďarských 1 K — 1 Km, u rumunských papírů v poměru 100 K rak. uher. = 50 Lei, u jihoslovanských 4 K 1 Din.), pokud ovšem snad tyto papíry nemají úřední kursovní hodnoty větší. Polské hodnoty, a to i slosované a dosud nevyplacené, buďtež hledíc k tomu, že uzákoněná valorisace není ještě provedena, bilancovány jen í% hodnoty nominální.
e) Pokladniční poukázky Rakousko-uherské banky, pokud nebyly převzaty ministerstvem financí, bilancovati jest jako papíry rakouské, t. j. 1 procentem nom. hodnoty.
f) Ostatní tuzemské papíry, na něž se nevztahují napřed uvedená ustanovení a jež k 31. prosinci 1926 na pražské burse nebyly k úřednímu záznamu připuštěny, po případě u nichž závěrečný kurs „peníze“ nebyl v týž den znamenán, buďtež opatrně oceněny podle své běžné tržní ceny k uvedenému dni. Informaci o této tržní ceně dodá na požádání Svaz pensijních ústavů po dohodě s ministerstvem sociální péče.
3. Vklady znějící na staré rakousko-uherské koruny, vzniklé před 26. únorem 1919 u vídeňských bank, mohou, hledíc k ustanovení clearingové úmluvy s Rakouskem (č. 60/1926 Sb. z. a n.), býti bilancovány nejvýše 20%. Tím ovšem není řečeno, že tato kvóta bude skutečně dosažena. Vklady u Vídeňské a Budapeštské poštovní spořitelny smějí se bilancovati nejvýše 40%. Vklady u Moravsko-slezské banky, u banky Bohemie a u Pozemkové banky lze bilancovati nejvýše 80%. Pokud se týče vkladů u spořitelny „Schluckenauer Sparkasse“, nebuďte tyto oceňovány výše než podle nabídky dozorčí komise této spořitelny ze dne 7. prosince 1923, zaslané zúčastněným pensijním ústavům.
4. Ocenění hypotečních zápůjček na nemovitostech ležících v částech bývalé monarchie mimo obvod Československé republiky, pokud byly kontrahovány před měnovou rozlukou, se může diti nejvýše 20% v československých korunách.
5. Náhradní ústavy, na něž se vztahují ustanovení Úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění ze dne 12. července 1924 mohou až do výše svých závazků cceniti majetkové součástky vyjmenované v odst. (2.) či. 8. Úmluvy plnou hodnotou.
6. Účtování výnosu úrokového a z dividend.
a) Z cenných papírů, tvořících rakouský státní dluh, státních dlužních úpisů železničních, pak železničních akcií okolkovaných na státní dluhopisy, lze účtovati úrok nominální. Při železničních prioritách převzatých Československem podle mírových smluv lze účtovati nominální procento výnosové jen z československého podílu u tratí probíhajících částečně též na území států jiných. Podíly států jiných, stanovené přesně reparační komisí, jest považovati za hodnoty podle bodu 2 lit. d) a podle toho také účtovati výnos těchto podílů.
b) Při papírech, jež se staly rozpadnutím bývalé monarchie pro tuzemsko cizozemskými, pak při válečných půjčkách nebuď výnos úrokový
300 vůbec účtován, právě tak, jako dividenda z akcií Rakousko-uherské banky.
c) Ze vkladů na starých účtech u vídeňských bank lze počítati 4% úrok od 1. března 1919, po případě od pozdějšího dne splatnosti vyjma z pohledávek z vkladních knížek, z nichž možno počítati úroky smluvené.
d) Ze vkladů úsporných a šekových, na starých účtech u vídeňské poštovní spořitelny lze počítati úroky 3% resp. 2%.
e) Z hypotečních zápůjček na nemovitostech v nynějším cizozemí, pokud byly kontrahovány před měnovou rozlukou, nebuď úrok účtován, vyjímajíc hypotéky ležící v Rakousku, z nichž možno počítati úroky smluvené.
f) Ze vkladů u spořitelny „Schlúckenauer Sparkasse“, u Moravskoslezské banky, u banky „Bohemie“ a u „Pozemkové banky“ nebuď úrok rovněž účtován.
Tam, kde není přípustno účtovati výnos úrokový, nesmí se účtovati ani úrok z prodlení.
7. Kursové rozdíly.
Pod tímto označením jest v bilanci opět — jako již, v posledních šesti letech — uváděti jen účetní kursové rozdíly, ať zisky nebo ztráty. Pro vyšetření této položky platí obdobně předpisy zdejších bilančních výnosů pro rok 1920 a 1921. Na straně aktiv uvedené účetní ztráty na kursu cenných papírů buďtež umořeny nejméně jednou osminou ze zůstatku vykázaného ku dni 31. prosince 1926. Utvoření a další dotace „fondu na úhradu ztrát na cenných papírech“ může nastali teprve po úplném umoření celé výše kursových rozdílů na straně aktiv skutečně vykázaných. Upotřebení „fondu na úhradu ztrát na cenných papírech k jiným účelům nežli k uhrazení ztrát kursovních jest dovoleno toliko se svolením ministerstva sociální péče.
8. Realisované rozdíly kursové.
Realisovanými ztrátami a zisky jsou rozdíly mezi hodnotou nákupní a hodnotou, strženou za ten který cenný papír v bilančním roce. Tyto realisované rozdíly přirozeně ztenčují nebo zvyšují účetní ztráty a zisky v předešlé bilanci vykázané, podle toho. jak ten který cenný papír, ze zásoby ústavu vycházející, na účetních ztrátách nebo ziscích byl zúčastněn. Realisované ztráty na cenných papírech jest nutno· v účetní zprávě vykazovati vždy výslovně jen jako takové a nutno je vyúčtovati účtem ztráty a zisku, po případě nestačí-li tento, fondem pro úhradu ztrát na cenných papírech.
Na straně aktiv možno z realisovaných rozdílů kursových vykazovati pouze ztráty na válečných půjčkách. K úhradě realisovaných ztrát z válečných půjček nutno především upotřebiti všech fondů pro úhradu ztrát na cenných papírech utvořených. Zbytek pak nutno umořiti ze zisku, tak, aby u aktivně přenesených realisovaných ztrát z válečných půjček, vykázaných v roce 1925, byla umořena aspoň jedna třináctina. Ony pensijní ústavy však, které z kursových realisovaných ztrát na válečných půjčkách za rok 1918 vykázaných v předešlých letech neumořily tehdy předepsanou kvótu, t. j. jednu čtrnáctinu v roce 1925, jednu patnáctinu v roce 1924, jednu šestnáctinu v roce 1923, jednu sedmnáctinu v roce 1922, jednu osmnáctinu v roce 1921, jednu devatenáctinu v roce 1920 a jednu dvacetinu v roce 1919. jsou povinny umořiti tyto kvóty dodatečně v bilanci za rok 1926 tímto způsobem, po případě menší umořovací kvótu na tuto výši doplniti.
Ke skutečným ztrátám na válečných půjčkách dlužno připočísti také úroky z válečných půjček, které byly snad ještě vykázány neoprávněně v bilancích předešlých mezi úrokovými nedoplatky.
Zisky a ztráty vzniklé konversí, jsou realisované.
To, co platí o realisovaných ztrátách z válečných půjček vůbec, platí i o případných ztrátách z realisace tak zvaných zálohových účtů za IX. válečnou půjčku.
9. Další zvláštní fondy.
301 Pro ztráty valutní, které pensijní ústavy očekávají z měnové rozluky vzhledem k tomu, že mají dosud pohledávky na tak zvaných starých účtech nebo u poštovní spořitelny ve Vídni, nebo jiné pohledávky v cizích měnách, doporučuje se zříditi zvláštní reservní fondy pro jednotlivá obchodní odvětví, případně doplniti zřízené již podobné fondy, a to do výše 80 procent příslušných pohledávek kapitálových i úrokových, pokud ovšem nebyly provedeny odpisy snížením hodnoty.
Podobné fondy doporučuje se také zříditi pro ztráty z uložených přebytků zvláště těm pensijním ústavům, které mají vklady u „Schluckenauer Sparkasse“, u Moravsko-slezské banky, u banky „Bohemie“ a u Pozemkové banky.
Všechny pensijní ústavy řiďtež se přesně pokyny v tomto výnose obsaženými.
302
Citace:
Sociální pojištění. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 311-314.