Všehrd. List československých právníků, 10 (1929). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 314 s.
Authors:
Třetí sjezd advokátů československých konal se v Praze ve dnech 27.— 30. září. Byly na něm předneseny referáty dra Stompfeho O vývoji advokacie a změnách v posledních deseti letech, dra J. Čapka a dra Emila Stodoly o přáních a tužbách advokacie a nedostatečné ochraně její. Reierát dra Stompfeho podává velmi podrobný vývoj advokacie v posledních deseti letech, po všech stránkách doložený statisticky. Referát dr. Emila Stodoly -všímá si hlavně otázek slovenských, ačkoliv mezi jeho požadavky jsou i některé všeobecného rázu, na př. požadavek, aby byla věnována vetší pozornost vnější formě zákonů. Třetí referát dra j. Čapka, presidenta komory moravské, obsahuje na prvém místě žádost o přesné zachovávání právního řádu a všech zákonů, a odstranění 1 všech vlivů politických a hospodářských. Požadavek jistě spravedlivý, ale velmi charakteristický pro poměry. Stejně požadavek po zachování volnosti projevu advokátova. Z ostatních požadavků, týkajících se čistě stavovských věcí jest zajímavý pro naši mladou generaci passus týkající se úpravy přípravné prakse kandidátů advokacie. Nepřekvapuje již, že se tu opětuje požadavek znovuzavedení povinné soudní nebo správní prakse kandidátů, o němž jsme v tomto listě již psali. Se snahou po zpřísnění advokátní zkoušky lze konečně i souhlasiti. Méně pochopitelný jest názor, že povinný doktorát může nějak zvýšiti úroveň advokacie. Za dnešního poměru státních zkoušek a rigoros přec doktorát práv nikterak nezaručuje větší a hlubší odborné vzdělání. Ale zcela překvapující je novinka referentova: Navrhuje prodloužení prakse opět na sedm let, poněvadž prý »pětiletá prakse, jak zkušenost ukazuje, nedostačuje«, a i při sedmileté praksi prý mladý advokát často přijde do situace, kdy si neví rady. Ale do takové situace může se zrovna tak dostati i starý advokát s třicetiletou praksi, a kandidát, který po pětileté praksi si neví rady, narazí-li na případ, jaký se mu v praksi ještě nenaskytl (a to není za dnešních poměrů právních a hospodářských nic zvláštního), ten si nehude věděti rady asi ani po sebe delší praksi. Zdá se, že se zde argumenty uměle tvoří, a bylo by snad lépe přiznat pravý účel navrhované změny: omezit počet advokátů (neboť se nechceme donucovati, že snad jde advokátům o to, udržet po dobu co nejdelší poměrně levné pracovní síly). J. B.
Citace:
Třetí sjezd advokátů československých. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1929, svazek/ročník 10, číslo/sešit 4, s. 116-116.