Zákony, nařízení, výnosy.Odbor II.Péče o válečné invalidy.Nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. října 1920, č. 602, o prodloužení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců na rok 1921.Na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a nař., nařizuje se toto:§ 1. Přirážku ve výši 50% k základním důchodům, vyměřeným podle zákona o požitcích' válečných poškozenců ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. а n., jest v případech naznačených v § 42 uvedeného zákona vypláceti prozatím i v roce 1921.Od 1. dubna 1921 přísluší však tato přirážka k důchodu invalidnímu jen v případech, kde výdělečná schopnost jest o nejméně 35% snížena.§ 2. Ministr sociální péče se zmocňuje, aby tuto přirážku průběhem roku 1921 snížil neb zastavil, změní-li se poměry drahotní.§ 3. Nařízení toto, jehož provedením se pověřuje ministr sociální péče v dohodě s ministry financí a vnitra, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.(Sb. z. a n., z 9. listopadu 1920, část CXXVII.)Výnos ministerstva sociální péče z 24. listopadu 1920, č. j. 14376/B. 20, o příslušnosti zemských úřadů pro péči o vál. poškozence v případě změny bydliště.Výnosy ministerstva sociální péče ze dne 1. dubna 1920, č. 3224/B ze dne 17. září 1920, č. j. 10803/B o příslušnosti zemských úřadů pro péči o válečné poškozence doplňují se takto:I. Českoslovenští vál. poškozenci bydlící v tuzemsku.Pro příslušnost zemského úřadu a to jak po stránce péče zákonné, tak charitativní je směrodatným bydliště válečného poškozence a to:a) u válečných invalidů jejich bydliště v době sociálně-lékařské prohlídky;b) u ostatních válečných poškozenců jejich bydliště v době přihlášky o důchod. Příslušnost, jednou vzniklá, zůstává nezměněna, i když válečný poškozenec změní později bydliště v tuzemsku; přestěhuje-li se však trvale do ciziny, což lze snadno zjistiti, poněvadž musí před odchodem do ciziny žádati o povolení k přesídlení do ciziny (§ 31, tit. zákona o požitcích vál. poškozenců) stává se ve smyslu zdejšího výnosu ze dne 23. června 1920, č. j. 6485/B příslušným zemský úřad v Praze, jemuž je předati všechny spisy. Zemský úřad v Praze zařídí pak případnou další výplatu důchodu do ciziny.V případě, že bylo u některého vál. poškozence započato s péčí charitativní dříve než byla určena příslušnost okolnostmi svrchu uvedenými (sociálně-lékařskou prohlídkou neb přihláškou o důchod), je předati všechny spisy této charitativní činnosti se týkající zemskému úřadu příslušnému dle hořejších směrnic.V pochybných případech (nelze-li stanoviti bydliště na př. u osob bez, trvalého zaměstnání v určitém místě) budiž příslušným ten zemský úřad, který vydal výměr o důchodu (případně zemský úřad, v jehož územním obvodu vykonána sociálně-lékařská prohlídka neb u kterého podána přihláška o důchod).II. Českoslovenští vál. poškozenci bydlící v cizině.Pro veškerou péči je příslušným zemský úřad v Praze dle zdejšího výnosu ze dne 23. června 1920, č. j. 6485/B, jenž zůstane příslušným, i když válečný poškozenec změní bydliště v cizině neb přestěhuje-li se do tuzemska.Hořejší směrnice vycházejí z hlediska, že je v zájmu účelného provádění péče o válečné poškozence, aby byla veškerá péče soustředěna pokud možno u jednoho zemského úřadu, i když válečný poškozenec později změní bydliště tak, aby všechny spisy jak pro péči zákonnou, tak charitativní byly v rukách jednoho zemského úřadu, aby se předešlo obtížnému předávání spisů při každé změně bydliště vál. poškozence,Každý zemský úřad je vždycky oprávněn dožádati se přímo pomoci kterékoliv okresní úřadovny pro péči o válečné poškozence, podřízené jinému zemskému úřadu.