Při zjišťování mzdy pro výměr pojistných příspěvků úrazových je započítati do pracovního výdělku dělníkova i hospodářskou hodnotu výhody, které se dostává dělníkovi tím, že je mu pronajat v dělnických domcích zaměstnavatelových byt za nižší nájemné, než jaké je v místě obvyklé. — Ministerstvo soc. péče je příslušné rozhodovati ve věcech jemu přikázaných bez ohledu, vzešel-li spor, resp. byl-li podán opravný prostředek před 1. lednem 1918 nebo po něm. — Nález nejv. spr. soudu z 9. února 1920, č. 1009.
Zamítnuta stížnost podnikatelova do rozhodnutí býv. c. k. ministerstva soc. péče ve Vídni, kterým zamítlo stížnost do zvýšení pojistných příspěvků úrazových za I. а II. pololetí r. 1915 provedeného na základě opraveného výpočtu, při němž za závodní byty bylo započteno ne nájemné, které dělníci skutečně platili, nýbrž nájemní hodnota těchto bytů, vyšetřená horními úřady.
Za pracovní výdělek, o němž mluví § 16 úrazového zákona je považovati vše, co dělník vydělá v důsledku svého pracovního poměru a s čím může jako s příjmem počítati, byť by nešlo vždy o požitky, na něž by měl přímý právní nárok. Bylo patrným úmyslem zákonodárcovým, zabezpečit dělníku, postiženému úrazem, důchod, stanovený v poměru k jeho příjmu před úrazem a tomuto příjmu pokud možno se přibližující. Pro výklad pojmu „pracovní výdělek“ jsou tedy podstatny dvě okolnosti: jednak aby šlo o hmotnou výhodu, jíž se zaměstnanci dostává na základě pracovního poměru, jednak aby výhoda ta byla na tolik pravidelná a stálá, aby zaměstnanec s ní mohl počítati. Obě okolnosti ty jsou při závodních bytech: poskytují se dělníkům za nájemné nižší než v místě obvyklé a jsou tedy pro dělníky hospodářskou výhodou; poskytují se výhradně dělníkům, zaměstnaným v závodě a poskytnutí jich je tedy důsledkem pracovního poměru (na čemž ničeho nemění, ponechává-li se byt za určitých předpokladů i po skončení pracovního poměru. Rovněž nerozhoduje, že se byty propůjčují na základě zvláštní nájemní smlouvy, jenom některým dělníkům a že je lze dělníkovi odejmouti; jeť přece možno i mzdu dělníkovu snížiti!) Výhoda, které dělníci nabývají propůjčením závodního bytu, není tedy nahodilá, nýbrž je spolu se mzdou základem hospodářského postavení dělníkova.
Stěžující si zaměstnavatel spolu namítal nepříslušnost ministerstva soc. péče proto, že spor vznikl a opravný prostředek byl podán ještě, než ve věci nadešla kompetence ministerstva soc. péče. I v tomto směru byla stížnost zamítnuta: Podle zákona z 22. prosince 1917. č. ř. z. 499, a podle ministerské vyhlášky z 27. prosince 1917, č. ř. z. 504, počala působnost ministerstva soc. péče ve věcech jemu přikázaných dnem 1. ledna 1918 bez ohledu, vzešel-li spor, nebo byl-li opravný prostředek podán před uvedeným datem nebo po něm.