NPD documents search: Právník, 67 (1928) - Ustanovení §104 j. n., i když se týká našich soudů

Praktické případy.

Ustanovení § 104 j. n., i když se týká našich soudů, není omezeno na příslušníky neb obyvatele našeho státu. Dohodly-li se strany na příslušnosti soudu obecného sudiště žalobcova, je tím určena i příslušnost soudu, který později změnou soudních obvodů se stal soudem obecného sudiště žalobcova.
I. stolice vyhověla námitce nepříslušnosti a žalobu odmítla.
Rekursní soud uznal, že námitce se nevyhovuje, žalované ukládá náhradu útrat a 1. stolici nařizuje, aby dále jednala.
Nejvyšší soud dovolací stížnosti nevyhověl. Odůvodnění: Rekursní soud posoudil věc správně po právní stránce.
Žalovaná prot. obchodní firma, t. j. majitel její, nemohla býti v pochybnosti o úmyslu žalující strany vysloveném v odst. č. 16 obchodních podmínek, naopak seznala z ustanovení toho, že jde žalobkyni jen o to, by zajistila si co do svých zákazníků a příkazců soud pro sebe nejvýhodnější, t. j. okresní a sborový soud svého sídla. Nezáleželo ani na bydlišti ani na státní příslušnosti příkazců a nezáleží proto ani na změně státního území.
Měla-li žalovaná firma něco jiného na mysli, než co vyplývá z jasného ustanovení č. 16 podmínek, neměla na ně přistoupiti anebo měla tak učiniti s výhradou. K tomu nepotřebovala poučení, a úmysl její nedá se vyložiti jinak (§ 863 obč. zák.), než jak vyplývá z bezvýhradného přístupu jejího na podmínky ty. Výklad ten odpovídá i § 914 obč. z., a sice více než výklad opačný, uváží-li se zejména, že v čas prohlášení, t. j. v únoru 1919 mohla žalovaná firma důvodně předpokládati, že teprve dojde ke konečné úpravě územních poměrů mezi oběma státy.
Ustanovení § 104 j. n., i když týče se našich soudů, není omezeno na příslušníky neb obyvately našeho státu, a není proto závady, by platilo i pro žalovanou firmu, jež má nyní sídlo v Polském Těšíně. Žalované firmě bylo známo, že v únoru 1919, kdy ztvrdila svým podpisem přílohu B, nebyl ani okresní soud v Mor. Ostravě, ani krajský soud v Novém Jičíně c. k. soudem, nýbrž že to byly soudy československé, a že šlo o nedopatření, když toto označení nebylo opraveno v tiskopise jí zaslaném, pocházejícím ještě z doby před převratem.Její výklad příčí se zásadě poctivého obchodování.
Dále nebyla žalovaná v pochybnosti ani o tom, že krajský soud v Novém Jičíně byl v čas ujednání sborovým soudem sídla žalující strany, a že z tohoto důvodu byl jmenován v podmínkách příl. B. Když na místo jeho vstoupil krajský soud v Moravské Ostravě, vztahuje se ujednání na tento nově zřízený soud jako nynější sborový soud sídla žalobkyně.
Do rozhodnutí sborového soudu druhé stolice v otázce útrat není podle § 528 c. ř. s. opravného prostředku, není proto třeba zabývati se příslušnými vývody rekurentčinými.
Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 9. února 1928 R II 41/28.
K. J.

Citace:

Ustanovení §104 j. n., i když se týká našich soudů. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 7, s. 229-230.