Společenstva výrobní a hospodářská. Ustanovení § 88 zák. čís. 70/1873 má za účel hospodářský pořádek a má ochraňovati i členstvo i veřejnost před fraudulosním jednáním. Ani porušení onoho pořádku ani poškození členstva nebo veřejnosti nenastalo a proto nelze shledati překročení zákonného okruhu působnosti společenstva, vytýčené v § 1, naplňující po objektivní stránce skutkovou podstatu přečinu podle § 88 cit. zákona v opatření, aby prodejny spotřebního družstva byly v době demonstračních projevů uzavřeny, bylo-li učiněno jiné opatření, aby si členstvo mohlo své potřeby včas obstarati.

Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu trestního v P. ze dne 18. května 1932, jímž byl obžalovaný podle § 259 čís. 2 tr. ř. zproštěn z obžaloby pro přečin § 88 zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. zák.
Důvody: Zmateční stížnosti, napadající rozsudek důvodem zmatečnosti podle čís. 9 a § 281 tr. ř., nelze přiznati oprávněnost. Podle zjištění napadeného rozsudku měl býti dne 25. února 1931 pořádán v P. mezinárodní den nezaměstnaných, k němuž obžalovaný jako ředitel ústředního dělnického konsumního, úsporného a stavebního spolku »V.« v P., zapsaného společenstva s r. o., vydal na základě usnesení představenstva uvedeného společenstva ze dne 17. února 1931 ke dni 19. února 1931 oběžník čís. 7, určený všem prodejnám spolku, tohoto znění: »Dne 25. února 1931 na žádost příslušných organisací důvěrnického sboru budou prodejny uzavřeny od ½4 hod. odpol. všude, kde se budou konati projevy nezaměstnaných. Prodejny musí zůstati otevřeny přes poledne a členstvo budiž řádně upozorněno, aby si své potřeby mohlo včas obstarati. Sklady se s dodávkami podle toho zařídí a také kanceláře.«
Podle uvedeného šlo o opatření představenstva, podle kterého měly býti prodejny společenstva zavřeny v určitou dobu, v oběžníku jmenovanou.
Nalézací soud obžalovaného z obžaloby pro zažalovaný čin zprostil, jednak z toho důvodu, že obžalovaný, vydávaje onen oběžník, nevěděl ještě, že průvody jsou zakázány, ježto průvody byly zakázány teprve vyhláškou policejního ředitelství v P. ze dne 21. února 1931, jednak protože podle stanov je účelem spolku »V.« napomáhati živnosti nebo hospodářství členů společným provozováním závodu nebo poskytováním úvěru a že jest představenstvu volno stanovití podle své vůle dobu, kdy prodejny mají býti otevřeny a že tedy uzavřením prodejen v určitou dobu spolek »V.« nevztáhl svou činnost a jednání k jiným věcem, nežli k těm, jež jsou pojmenovány v § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Státní zastupitelství, uplatňujíc zmatek podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., vytýká, že zavření prodejen obžalovaným nařízené bylo činem politického významu a že směřovalo k posílení politických demonstračních projevů, pořádaných stranou komunistickou a že tudíž zavřením prodejen byl překročen zákonný okruh působnosti spolku »V.«.
Pro naplnění skutkové podstaty přečinu podle § 88 zák. čís. 70/1873 ř. zák. je ovšem lhostejno, zda obžalovaný věděl, že demonstrační průvody jsou zakázány či nikoli, rozhodným tu je, zda v souzeném případě opatřením obžalovaného byl překročen zákonný okruh působnosti společenstva, vytýčený v § 1 zák. čís. 70/1873 ř. zák.
Pokud napadený rozsudek vybudoval svůj zprošťující výrok i na předpokladu, že obžalovaný nevěděl, že demonstrace jsou zakázány, vycházel ze zřejmě právně mylného hlediska.
Než přes to nelze zmateční stížnosti přisvědčiti.
Podle nenapadeného zjištění rozsudku bylo členstvo společenstva upozorněno na uzavření prodejen a vyzváno, by si své potřeby včas obstaralo, za kterýmžto účelem byly prodejny společenstva přes poledne otevřeny. Byla tudíž hospodářská činnost podniku tímto způsobem zajištěna a ani hospodářské zájmy členů společenstva nebyly tak dotčeny. Ustanovení § 88 cit. zák. má za účel hospodářský pořádek, a má ochraňovati i členstvo i veřejnost před fraudulosním jednáním (Komentář Dr. Altman II 1559). Porušení tohoto pořádku, nebo poškození členstva nebo veřejnosti uvedeným opatřením nenastalo a nelze shledati za těchto okolností již v pouhém zavření prodejen, učiněným bez jakéhokoliv projevu nebo výzvy k činům demonstračním, překročení zákonného okruhu působnosti společenstva, vytýčené v § 1 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., které by za okolností souzeného případu již po stránce objektivní mohlo naplniti skutkovou podstatu přečinu § 88 cit. zák. předpokládanou. Když však není tu dána skutková podstata trestného činu po stránce objektivní, není potřebí obírati se otázkou, zda tu je dána subjektivní stránka tohoto činu a nemůže též proto přijití v úvahu i případná pohnutka, z níž k uzavření prodejen došlo, zvláště kde též soudem bylo zjištěno, že v době vydání oběžníku ještě průvody zakázány nebyly.
Neodůvodněnou zmateční stížnost bylo proto zamítnouti.
Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 26. dubna 1933, Zm I 513/32. Dr. В.

Citace:

Společenstva výrobní a hospodářská. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 19, s. 622-624.