Nekalá soutěž. S hlediska § 29 zák. o nek. s. musí pachatel, zneužívaje individualisujících zařízení podniku (přímým použitím nebo napodobením) zamýšleti záměnu jednoho podniku s druhým podnikem soutěžitelským, a jeho jednání musí býti způsobilé tuto záměnu přivoditi. — Nespadá sem, nýbrž po případě pod ustanovení §§ 25 nebo 27 zák. o nek. s., tvrdil-li kdo, nabízeje zákazníkům opravu výrobků jiné firmy proti pravdě, že tato firma zanikla a že jeho firma ji převzala.
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chrudimi ze dne 21. května 1931, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem podle § 29 zák. o nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil nalézacímu soudu, by o ní znovu jednal a rozhodl.
Důvody: Předmětem ochrany §§ 11, 29 zák. o nekalé soutěži je jméno, firma a zvláštní zevnější označení podniku, nebo příznačná zvláštní zařízení podniku nebo závodu, kterých již po právu užívá jeden soutěžitel, před záměnou ve styku zákaznickém. Pachatel musí tím, že zneužije oněch individualisujících zařízení buď jich přímým použitím nebo napodobením zamýšleti záměnu jednoho podniku s druhým podnikem soutěžitelským, a jeho jednání musí býti způsobilé tuto záměnu přivoditi. V souzeném případě podle zjištění nalézacího soudu obžalovaný sděloval zákazníkům, nabízeje, by jemu, pokud se týče firmě K., kterou zastupoval, byly svěřeny opravy odstředivek, zhotovených firmou A. S., že firma A. S. zanikla a že jeho společnost firmu tu převzala; tím prý obmýšlel a přivodil záměnu firmy jím zastupované s firmou A. S. Uplatňujíc zmateční důvody podle § 281 čís. 9 a) a 10 tr. ř. vytýká stížnost, že podle zjištění těch logicky je vyloučeno zneužití fy A. S., o níž obžalovaný tvrdil, že neexistuje, a že by podle zjištění těch mohlo jednání obžalovaného býti nejvýše přestupkem nekalé reklamy podle § 25 zák. o nekalé soutěži. Stížnost je v právu. Tím, že stěžovatel učinil údaje, o nichž věděl, že jsou nepravdivé, že totiž firma A. S. zanikla a že firma jím zastupovaná ji převzala, nezneužil žádného v § 29 zákona o nekalé soutěži chráněného statku za účelem záměny, a jeho jednání nebylo ani způsobilé tuto záměnu přivoditi, neboť záměna by předpokládala, že podnik stěžovatelův jest (může býti) zákazníkem považován za podnik firmy A. S. Není proto za těchto zjištění skutková podstata přečinu podle § 29 zák. o nekalé soutěži splněna. Přes to však nelze stěžovatele zprostiti z obžaloby, neboť soud nebyl vázán právní kvalifikací zažalovanému činu obžalobou přikládanou, nýbrž měl se zřetelem na skutečnosti v obžalobě uvedené ve spojení s okolnostmi při hlavním přelíčení na jevo vyšlými uvažovati, zda čin obžalovanému za vinu dávaný nezakládá skutkovou podstatu jiného trestného skutku ve smyslu § 25 zák. o nekalé soutěži, jehož možnost sama stížnost připouští, nebo ve smyslu § 27 cit. zák. (§ 262 tr. ř.). Bylo proto, ježto nelze se obejíti bez nového hlavního přelíčení, za souhlasu generální prokuratury podle § 5 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro r. 1878 uznati právem, jak se stalo.
Rozhodnutí nejv. soudu ze dne 21. dubna 1932, Zm I 857/31.
Dr. В.