Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 72 (1933). Praha: Právnická jednota v Praze, 700 s.
Authors:
Stížností podané k nejvyššímu správnímu soudu, jimiž byla naříkána rozhodnutí rozhodčí komise o závodních výborech, jsou kolku prosty.
Z nekolkované stížností závodního výboru dělnického závodu, podané k nejvyššímu správnímu soudu a z nekolkovaných plných mocí, stížnostem těm připojených, byly předepsány zkrácené poplatky a dvojnásobné zvýšení stranám i právnímu zástupci.
Rekursy domáhaly se stěžující si strany a právní zástupce zrušení předpisů těch poukazem k ustanovení §u 27 zákona z 12. srpna 1921, č. 330 Sb. zák. a nař.
Rozhodnutími ze dne 14. června 1929 čís. VI—1969 ai 1928 a čís. VI—1816 ai 1928 nevyhovělo zemské finanční ředitelství v Praze rekursům, ježto podle uvedeného zákonného předpisu jsou kolku prosta podání a listiny, týkající se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí k provedení uvedeného zákona, kteréžto ustanovení nelze vztahovati na stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu, který je institucí stojící mimo úřední pořad instanční.
Stížnost na rozhodnutí ta podaná namítala, že ustanovení §u 27 zákona č. 330/21 Sb. zní všeobecně a že proto z něho nemohou býti vyloučeny ani stížnosti, podané k nejvyššímu správnímu soudu, týkají-li se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí.
Nejvyšší správní soud zrušil napadené rozhodnutí pro nezákonnost podstatně z těchto důvodů:
Nejvyšší správní soud vyslovil již nálezem ze dne 17. listopadu 1931 č. 16836/31 Boh. F 5991 právní názor, že podání a doklady, jichž jest třeba k uplatnění nároku podle zákona o požitcích válečných poškozenců z 20. února 1920 č. 142 Sb. před nejvyšším správním soudem, jsou podle §u 39 tohoto zákona a nařízení ministerstva financí ze dne 28. června 1876 č. 86 ř. z. osvobozeny od kolků.
Ve sporném případě jde o otázku, zda stížnosti podané k nejvyššímu správnímu soudu, jimiž byla naříkána jednak rozhodnutí rozhodčí komise podle zákona o závodních výborech v R. stran zřízení závodního výboru, jednak rozhodčí komise dělnických závodních výborů v P. stran propuštění 4 zaměstnanců z práce, podléhají kolkové povinnosti čili nic.
Ježto § 39 zákona č. 142/20 Sb. stanoví, že podání, protokoly, výměry, kvitance a doklady, jichž je třeba k uplatňování nároků podle tohoto zákona а k provádění jeho, jsou osvobozeny od kolků a poplatků a § 27 zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 330 Sb., jenž stanoví, že všechna podání a listiny, týkající se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí, jsou prosta kolků a poplatků, mají v podstatě stejné ustanovení, setrvává nejvyšší správní soud na právní zásadě, ve shora citovaném nálezu pro obor zákona o požitcích válečných poškozenců č. 142/20 Sb. vyslovené, aplikuje ji i na případy, týkající se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí podle zákona č. 330/21 Sb. a dospěl z důvodů, v onom nálezu vyslovených, ke zrušení naříkaných rozhodnutí podle §u 7 zákona o správním soudě.
Nález nejvyššího správního soudu ze dne 5. října 1932 čj. 21745/29.
Dr. L. Langer.
Citace:
Stížnosti podané k nejvyššímu správnímu soudu. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 6, s. 209-210.