Čís. 11642.

Není závady, by vymáhajícímu věřiteli, jemuž již byla povolena exekuce zabavením a přikázáním vkladu povinného u poštovní spořitelny, nebyla povolena na základě téhož exekučního titulu exekuce zabavením a přikázáním k vybrání dalších vkladů povinného na témže účtu poštovní spořitelny. Povolení další exekuce není na překážku ani, že exekuce dříve povolená byla k návrhu povinného odložena.
(Rozh. ze dne 6. května 1932, R I 235/32.)
K vydobytí vykonatelné pohledávky 1098 Kč (podle výkazu nedoplatků ze dne 17. září 1931) povolil soud prvé stolice pod E 43/32 exekuci zabavením a přikázáním k vybrání vkladu dlužníka u poštovní spořitelny v Praze na účtu čís. 24188 v částce 1150 Kč. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Povinná strana navrhuje zrušení usnesení prvého soudu, kterým exekuce byla povolena, z důvodu, že vymáhající strana podala již pod č. j. E 1695/31 a E 1908/31 exekuci k vydobytí 1609 Kč 70 h na základě výkazu nedoplatků ze dne 17. září 1931, že usne- sením ze 4. ledna 1932, č. j. E 1526/30 byly výslovně tyto exekuce odloženy a že tento odklad brání povolení nové exekuce pro tutéž pohledávku. V exekučních věcech E 1695/31, E 1908/31 a E 43/32 byly povoleny vymáhájící straně exekuce na základě výkazu nedoplatků vymáhající strany ze dne 17. září 1931, tudíž na základě téhož ex. titulu. V exekuční věci E 1695/31 byla sice povolena exekuce na svršky, avšak v exekuční věci E 1908/31 byla povolena exekuce zabavením a přikázáním téhož vkladu, jehož zabavení a přikázání navrhuje vymáhající strana v nové žádosti E 43/32. Odporuje zásadě § 27 ex. ř., by exekuce byla povolována znovu na základě téhož exekučního titulu a týmž exekučním prostředkem. Také odložení exekuce prvým soudem povolené stalo by se bezpředmětným, kdyby vymáhající strana mohla znovu žádati o povolení téhož exekučního prostředku pro tutéž pohledávku. Z těchto důvodů měl prvý soud žádost za povolení téže exekuce pro tutéž pohledávku zamítnouti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud vychází z předpokladu, že v exekuční věci E 1908/31 byla povolena exekuce zabavením a přikázáním téhož vkladu, jehož zabavení a přikázání navrhuje vymáhající věřitelka v návrhu E 43/32. Tento názor nesouhlasí se spisy. V návrhu E 1908/31 vedla vymáhající věřitelka na základě vykonatelných výkazů nedoplatků ze 17. září a z 15. října 1931 exekuci zabavením a přikázáním k vybrání vkladu povinné strany u poštovní spořitelny v Praze na účtě čís. 24188 v částce 2900 Kč. V návrhu E 43/32 vedla na základě téhož výkazu ze 17. září 1931 exekuci zabavením a přikázáním vkladu téže povinné strany na témže účtě v částce 1150 Kč. Z toho je zřejmo, že v každém případě byla exekuce vedena na jiný vklad. Zabavení a přikázání se mohlo přirozeně dotknouti jen vkladů v exekučních návrzích uvedených, které byly v době doručení povolujícího usnesení na dlužníkově účtě. Současné vedení několika exekucí bylo podle § 14 ex. ř. přípustné a soud mohl exekuci obmeziti na některý exekuční prostředek jen za předpokladu téhož místa zákona. Povolení další exekuce nebylo na překážku ani, že exekuce dříve povolená byla k návrhu dlužnice odložena, neboť usnesení povolující odklad se přirozeně vztahuje a má účinek jen na exekuci, v níž byl odklad povolen. Správnost exekučních titulů soud zkoumati nesměl (§ 133 zák. z 21. února 1929 čís. 26 sb, z. a n.), Rekursní soud tudíž neprávem vyhověl rekursu povinné strany.

Citace:

Čís. 11642.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 562-563.