České právo. Časopis Spolku notářů československých, (). Praha: Spolek notářů československých
Authors:
Rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Usnesla-li se valná hromada společenstva platně na likvidaci a zrušení společenstva a zvolila za tím účelem likvidátory, nemůže nová pozdější valná hromada zrušovací usnesení dřívější valné hromady zrušiti a obnoviti dřívější stav, neboť obor působnosti jest předpisy §§ 36 č. 3 a 40 zák. č. 70/1873 ř. z., jež jsou donucovacího rázu, obmezen jen na likvidační činnost.
Výmaz firmy společenstevní lze provésti v takovém případě ihned, jakmile je prokázáno uspokojení věřitelů, není potřebí vyčkávati lhůty § 81 cit. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 24. ledna 1929 č.j. R I 725/28. Krajský soud v Mladé Boleslavi Firm 1058/28.)
Družstvo X ve V. usneslo se na valné hromadě na zrušení a likvidaci, zvolila valná hromada likvidátory a v obchodním rejstříku byla zapsána likvidace firmy.
Nová mimořádná valná hromada usnesla se na zrušení dříve usnesené likvidace.
Nato Družstvo podalo žádost k rejstříkovému soudu za výmaz firmy likvidaci, kterou první soud zamítl.
Soud rekursní vyhověl stížnosti společenstva, napadené usnesení zrušil a uložil rejstříkovému soudu, aby nehledě k zamítavým důvodům napadeného usnesení o žádosti za výmaz znovu rozhodl.
Odůvodnění: Dle protokolu o valné schůzi ze dne 8. září 1926 usnesla se stěžovatelka na této valné hromadě na likvidaci v důsledku sloučení se společenstvem sesterským v Praze. Usnesením rejstříkového soudu ze dne 15. dubna 1927 zápis likvidace společenstva a firmy likvidační byl povolen. Dalšímu návrhu družstva o výmaz z rejstříku společenstevního po provedené likvidaci rejstříkový soud nevyhověl napadeným usnesením z důvodů, jež nelze pokládati opodstatněnými. Jak stížnost vším právem dovozuje, uplynutí lhůty v § 81 zák. z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., stanovené zde, nepřichází v úvahu, ježto dle konečné likvidační bilance pasiva družstva vyvažují aktiva a lze tedy (viz rozh. nejv. s. č. 2753 sb. Vážný) k výmazu přistoupiti ihned, jakmile jest prokázáno uspokojení věřitelů, což v daném případě tím spíše možno, ježto společenstvo X v Praze převzalo všechna aktiva a pasiva stěžovatelčina.
Co se týče druhého zamítavého důvodu, že členové rekurentky podali protest proti výmazu firmy a že nová valná hromada mimořádná má rozhodnouti o zrušení usnesení řádné valné hromady na zrušení a likvidaci společenstva, nemohla by nová valná hromada takové usnesení učiniti, když řádná valná schůze řádně byla svolána a správně jednomyslně se na likvidaci usnesla.
Proti rozhodnutí tomu podaly dovolací stížnost jednak představenstvo a jednak dozorčí rada. Nejvyšší soud dovolací stížnost představenstva odmítl a dovolací stížnosti dozorčí rady nevyhověl.
Odůvodnění: 1. Představenstvo jako takové není k podání dovolací stížnosti oprávněno, poněvadž vstupem společenstva do likvidace přestalo existovati a na jeho místo nastoupili likvidátoři (§§ 41, 44, 71 zákona z 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., § 36 stanov). K nové volbě představenstva na mimořádně valné hromadě ze dne 23. června 1928 nelze přihlížeti, jak vyplyne z toho, co bude dále uvedeno. Bylo proto odmítnouti dovolací stížnost, pokud byla podána »představenstvem«.
2. Družstvo ve V. usneslo se na valné hromadě dne 8. září 1926 na likvidaci.
Rejstříkový soud na základě tohoto usnesení valné hromady povolil k odpovědi ze dne 6. listopadu 1926 usnesením ze dne 15. dubna 1927 č. Firm 843/27 zápis zrušení a likvidace družstva do společenstevního rejstříku, pak zápis likvidátorů a vyznačil firmu jako firmu likvidační.
Zákonné následky likvidačního vlastně zrušovacího usnesení společenstva nemohla odčiniti pozdější valná hromada z 23. června 1928, jejíž obor působnosti již zrušovacím usnesením předcházející valné hromady a zákonnými předpisy (§§ 36 č. 3 a 40 družst. zák.), jež jsou rázu donucovacího, byl obmezen jen na likvidační činnost (srovn. také § 50 uved. zák.). Pokud se tedy pozdější valná hromada zabývala jinými úkony, zejména zrušením zrušovacího usnesení předcházející valné hromady, překročila obor své působnosti a porušila zákonné předpisy, jichž určitý doslov nepřipouští výjimky (srov. rozhod. č. 3502 sbírky nejv. s.). Nemůže-li však ani valná hromada zvrátiti původní usnesení na likvidaci družstva, která ostatně byla již skončena, nemohou tak učiniti ani jednotliví členové.
Pokud jde o výmaz firmy po skončení likvidace, zaujal rekursní soud v podstatě správné stanovisko, zdůrazniv zejména, že lze k výmazu přistoupiti ihned, jakmile je prokázáno uspokojení věřitelů. Otázkou, zdali tomu tak bylo i v tomto případě, bude se rejstříkovému soudu zvláště zabývati.
V ostatním stačí poukázati k důvodům napadeného usnesení, které nebyly dovolací stížností vyvráceny.
Dovolací stížnost není odůvodněna a nemohlo jí býti vyhověno.
-r.
Citace:
Usnesla-li se valná hromada. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, číslo/sešit 5, s. 50-51.