Silné trhnutí elektrického vozu mezi jízdou nelze považovati za příhodu v dopravě.

Procesní soud neuznal žalobní důvod za oprávněný.
Odvolací soud shledal ho oprávněný však jen z polovice.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek procesního soudu.
Důvody: Dovolání žalované, opřené o dovolací důvody č. 2 a 4 a § 503 c. ř. s., nelze upříti oprávnění.
Odvolací soud posoudil spornou věc s hlediska právního nesprávně, když uznal, že jde v souzeném případě o příhodu v dopravě. Odvolací soud spatřuje příhodu v dopravě v silném trhnutí vozu elektrické dráhy mezi jízdou, následkem čehož žalobce sklouzl na zem a byl nucen se pustiti obloukové tyče, které se držel a upadl pod vlečňák, který ho přejel. Avšak ani silné trhnutí vozu elektrické dráhy, i když se béře za prokázáno, není takovou úchylkou od normálních poměrů provozních, s kterou by cestující při jízdě elektrickou drahou nemohli počítati. Tím, že pouliční dráha nemá zvláště vyhrazenou trať, nýbrž že jezdí tam, kde též jezdí auta a jiné povozy, kde přecházejí chodci a kde se odehrává vůbec celá doprava, nastane často nutnost i prudkého zabrzdění a tím trhnutí vozu. Takové i silné zabrzdění je i při normálním provozu elektrické pouliční dráhy zjevem, s nímž musí každý cestující počítati a proto musí se při jízdě tak zaříditi a tak postaviti, aby i při silném trhnutí vozu byla jeho bezpečnost zajištěna. V souzeném případě jest dokázáno, že silné trhnutí vozu nastalo, ale nemělo nejmenšího vlivu na ostatní cestující, kteří neztratili rovnováhu a tím trhnutím vozu nebyli ohroženi na své tělesné bezpečnosti. Nebylo-li prokázáno, že šlo o mimořádné zvláštní trhnutí, následkem kterého by žalobce byl sklouzl a vypadl s vlečňáku, nejde o úchylku od normálních provozních poměrů a tedy událost v pravě ve smyslu § 1 zák. čís.27/69 ř. z. a § 1 zák. čís. 147/02 ř. z. a neposoudil odvolací soud sporný případ správně, když uznav, že jde o událost v dopravě, rozsudek prvního soudu změnil (v témž smyslu rozhodnutí čís. 1652 sb. n. s.).
Důsledkem tohoto právního názoru bylo dovolání žalované vyhověti, kdežto rozhodnutí o dovolání žalobcovu stalo se bezpředmětným.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 15. září 1932, Rv II 154/32. Karel Jelínek.

Citace:

Silné trhnutí elektrického vozu mezi jízdou nelze považovati za příhodu v dopravě.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1932, svazek/ročník 71, číslo/sešit 18, s. 621-621.