Změna některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví byla provedena zákonem ze dne 18. prosince 1931, č. 209 Sb. z. a n., s účinností od 1. ledna t. r. Především byla prodloužena do konce roku 1933 účinnost některých předpisů, jichž účelem jest úleva soudům. Je to snížení počtu členů senátu a instituce samosoudce u sborového soudu I. stolice, jakož i možnost trestního řízení pro majetkové delikty před krajským soudem, i když by podle pravidelné trestní sazby náležely před porotu. Kdežto z dřívějších zákonných předpisů se mohlo usuzovati, že činnost samosoudce u krajského soudu se omezuje na hlavní přelíčení — závěr jistě málo účelný — stanovil nyní zákon výslovně, že samosoudci náleží také na místě senátu a jeho předsedy naříditi výkon rozsudku a činiti veškerá další rozhodnutí a opatření po vyhlášení rozsudku, vyjímajíc rozhodování o návrhu na obnovu řízení a o zahlazení odsouzení.
Naproti tomu pozbývají účinnosti některé dosavadní předpisy k úlevě soudům, které se plně neosvědčily. Zrušeno bylo ustanovení § 458 tr. ř., pokud se týkalo t. zv. záznamu o rozsudku, který byl zaveden novelou č. 1/1920. Nahraditi sepsání odůvodnění rozsudku v řízení před okresními (brigádními) soudy záznamem, jak bylo připuštěno novelou č. 31/1929, možno nadále jen, jestliže osoby oprávněné užiti proti rozsudku opravného prostředku, jej neopověděly včas. Je to však vyloučeno v trestním řízení proti veřejným zaměstnancům nebo vojenským a četnickým gážistům, jakož i v případech, kdy o výsledku trestního řízení proti osobě mladistvé má býti zpraven poručenský (opatrovnický) soud. Nadále platí prodloužení lhůty к sepsání rozsudku do osmi dnů od jeho vyhlášení, nemá-li býti podle platných předpisů rozsudek sepsán již při vyhlášení. Účinnost těchto úlev při sepisování rozsudku je omezena 31. prosincem 1933. Kdežto předpisy právě citované znamenají omezení dosavadních úlev v trestním řízení, přináší jakési zjednodušení změna § 259 tr. ř. v tom smyslu, že upustil-li žalobce po zahájení hlavního přelíčení od obžaloby dříve než se sborový soud odebéře k usnášení o rozsudku, nevynese se rozsudek, ale předseda zastaví trestní řízení usnesením. Podle § 447 tr. ř. bude míti tato změna význam i pro řízení před okresními soudy. Vzhledem k novému zákonu o trestním soudnictví nad mládeží má tento zjev značný význam i pro právníky.