Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 69 (1930). Praha: Právnická jednota v Praze, 720 s.
Authors:
= Právník, 69 (1930)
PDF

Passivní resistence?

Četli a slyšeli jsme tato slova brzy po valné schůzi soudcovstva. Než ten, kdo v této souvislosti těchto slov užívá, prozrazuje, že nemá správný pojem ani o podstatě soudnictví ani o významu pasivní resistence. Pasivní resistence předpokládá: pro jistou technickou činnost jsou dány předpisy, ale předpisy zastaralé, dané pro zcela jiné poměry, tedy nepotřebné, takže nedbáním jich se činnost, o niž jde, jenom zlepší. Návrat k těmto předpisům znamená naproti tomu zhoršení dosavadní činnosti a má za účel právě jenom to, aby toto zhoršení se pociťovalo.
Postavte naproti tomu činnost soudcovskou, při níž je důkladné a pravdivé zjištění skutkového děje hlavní a nezbytnou podmínkou správnosti rozhodnutí, srovnejte s tím výsledky, k nimž se dospěje, zachovávají-li se předpisy procesní, s výsledky, jaké se objevují, nedbá-li se těchto předpisů — a zastydíte se, že jste vůbec slova o pasivní resistenci vyslovili.
Citace:
Passivní resistence?. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1930, svazek/ročník 69, s. 457-457.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).