Učte se německy. V minulých dnech četli jsme v denních listech stížnost na to, že v jednom německém městě naší republiky jsou vedoucí místa úřadů obsazována postupně Němci. Nevíme, proč se tak stalo, ale zajisté sotva proto, že by byla dávána Němcům přednost před stejně kvalifikovanými žadateli Čechy. Patrně, jak bývá, nebylo asi českých žadatelů. Nechce se jim »do Němec« z různých důvodů, někdy vážných, jindy nicotných. To je nyní, kdy je ještě dosti českých úředníků, kteří umí dobře německy. Jak bude však za nějakou dobu? Náš právnický dorost pěstuje sice cizí jazyky — což nutno schvalovati — ale nejmenší péči věnuje právě jazyku německému, jenž je nám — toho si nezapírejme — nejpotřebnější a jemuž by se nejsnáze a nejdokonaleji mohl naučiti. Ale bylo by třeba ovšem opustiti Prahu anebo jiné větší české město. Než by náš mladý právník tuto »oběť« přinesl, opustí raději státní službu vůbec. A následek? Za nějakou dobu nebudeme míti v úřadech Čechy znalé dokonale němčiny a všechna místa, na nichž je znalosti tohoto jazyka nutně zapotřebí, budou obsazována Němci, kteří se v našem státě češtině učí a naučí. Je v tom velké nebezpečí, jemuž by bylo třeba už nyní vhodně čeliti. Nejúčinnějším prostředkem k jeho zažehnání ovšem bude, když naši mladí lidé vezmou si opravdu k srdci naši výzvu: Učte se německy!