Karl Bücher, Die Entstehung der Volkswirtschaft. Vorträge und Versuche. 3. rozmnožené a opravené vydání, Tubinky 1901. Stran 466, cena (váz.) 7,85 M.
K. Bücher, Zur griechischen Wirtschaftsgeschichte, Festgaben für Albert Schäffle zur siebenzigsten Wiederkehr seines Geburtstages, dargebracht von K. Bücher, K. V. Fricker, F. X. Funk, G. von Mandry, G. von Mayr, F. Ratzel. Tubinky 1901. strana 191—254.
Bücherova kniha o vzniku národního hospodářství, i u nás v překladě známá, vychází právě v třetím vydání, zvlášť naproti prvnímu vydání (1893) změněném. Již v druhém vydání (1898) vynechal Bücher z tehdejších »šesti přednášek«, z nichž kniha jeho vzešla, neobyčejně sice zajímavou, ale ryze historickým rázem svým z celkového rámce se vymykající přednášku o sociálním rozčlenění frankfurtského obyvatelstva v středověku, přednáška o dělbě práce a tvoření tříd sociálních rozložena ve dvě samostatná zaokrouhlená pojednání a připojeny tři nové stati. Před »Vznik národního hospodářství« položil zde Bücher jakožto podklad jeho periodu předhospodářskou (»Prvotný stav hospodářský«, český překlad v Naší Době ročn. VI. 1898) a po líčení dějinného vývoje soustav průmyslové výroby připojil jakožto analysi jedné části oněch velkých hnutí, na půdě moderního hospodářství národního se odehrávajících, další novou stať »o úpadku řemesla« na základě referátu o řemeslnické otázce, předneseného v kolínské valné schůzi německého spolku pro sociální politiku. Nově přibylo konečně »spojování a společenství práce« jakožto příspěvek k nauce o dělbě a rozčlenění práce vůbec. Třetí vydání (1901) odstranilo konečně mezeru mezi obdobím předhospodářským a vznikáním hospodářství národního vsunutím nové kapitoly o »hospodářství národů přírodních«, vyšlé samostatně již r. 1898 a rovněž již přeložené do češtiny (v Naší Době ročn. VII. 1899).
Kniha, jíž Bücher zaujal dle Wagnera netoliko jedno z prvých míst v historickém směru národního hospodářství, nýbrž ukázal se »i theoreticky nadanou hlavou takové bystrosti a síly, jakých by bylo lze málo nalézti v historické škole národohospodářské doma i v cizině« a která byla přeložena též do angličiny, frančiny a ruštiny, nezůstala však ani ve vlastním domově bez odporu, který dotýkal se částečně i samých základů učení Bücherova. Jak známo, jest základní větou nauky Bücherovy, že národní hospodářství jest výsledkem tisíciletého vývoje dějinného, ne starším než moderní stát, že veškeren hospodářský vývoj lze děliti ve tři veliká období: období uzavřeného hospodářství domácnostního, v němž statky spotřebují se v témž hospodářství, kde povstaly; období hospodářství městského, v němž statky přecházejí z hospodářství produkujícího bezprostředně do konsumujícího; období hospodářství národního, v němž statky procházejí řadou hospodářstev, než dospějí ke konsumu. Hlavním dělítkem je tedy Bücherovi délka cesty od výroby ke spotřebě. V souladě s tím vytvořil B. pět typů v historickém vývoji soustav průmyslové výroby: výrobu pro vlastní spotřebu domácnosti, výrobu za mzdu pro majitele materiálu (faktérství) a výrobu řemeslnickou v užším smyslu pro zákazníky-konsumenty, a konečně kapitalistické formy výrobní: domácký průmysl a tovární.
Především vzbudilo odpor, že B. národy klasického starověku přiřadil k vývojovému stupni uzavřeného hospodářství domácnostního — arci následkem dělby práce otroctvím umožněné, k nejvyspělejší formě tohoto hospodářství.