5. V Rozhledech (red. J. Pelc) ročn. IX. 1899—1900, č. 14—22 pojednává E. Hoffer o »Organické theorii v sociologii«, kterouž zastupují zvláště Spencer, Schäffle, Fouillée (analogie biologického organismu a společnosti) a nejúplněji bez výhrad Lilienfeld a Worms (totožnost sociálního organismu s biologickým). H. posuzuje střízlivě význam těchto výkladů společnosti lidské. Veškeré vysvětlovači principy jevů sociálních nelze nalézti v biologii a ve všeobecných zákonech přírodních; organická theorie pomíjí psychologický a historický výklad vývoje společenského, při němž nelze mluviti o zákonech (ve smyslu zákonů přírodních) jako spíše o empirických všeobecninách. — Z téhož ročníku Rozhledů uvádíme: Fr. Krček, Kantův vliv na vědu sociální v jejím nejnovějším vývoji (č. 17, 18) dle přednášky prof. dra. O. Gerlacha, otištěné v Zeitschrift f. d. ges. Staatswissenschaft (herausg. v. A. Schäffle) 1899, 4. Heft (zvl. o názorech R. Stammlera, Wirtschaft u. Recht n. d. mater. Geschichtsauffassung, Lpzg. 1896); G. Sergi, Přítomnost a budoucnost národů (č. 7, 8); překlad kapitoly o křesťanství ze spisu H. St. Chamberlaina, Die Grundlagen des XIX. Jahrhunderts, 1899 (č. 2—13).