Branná pohotovost státu.

Podle § 57 odst. 1 zák. o obraně státu č. 131/1936 Sb. z. a n., jakmile byla vyhlášena mobilisace branné moci nebo prohlášen válečný stav anebo vypověděna válka, vstupuje stát do branné pohotovosti a to dnem, kdy bylo učiněno některé z právě uvedených opatření.
Vládní vyhláškou ze dne 23. září 1938 č. 183 Sb. z. a n. o vstupu státu do branné pohotovosti vyhlásila vláda republiky Československé podle § 57, odst. 1 a 3 zákona o obraně státu den 23. září 1938, jímž byla nařízena presidentem republiky podle § 23 branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti.
§ 57, odst. 2 zákona o obraně státu pak stanoví, že stav branné pohotovosti končí dnem, jejž vláda určí.
Vládní vyhláška podle § 57, odst. 2 a 3 zákona o obraně státu o ukončení branné pohotovosti státu vydána nebyla, trvá proto dosud stav branné pohotovosti státu, třebaže k válce nedošlo.
Jsou tedy dosud v účinnosti všecky důsledky vyplývající ze stavu branné pohotovosti státu podle hlavy V. zákona o obraně státu, upravující obranu státu za branné pohotovosti státu.
Po vstupu státu do branné pohotovosti:
1. nastala pracovní povinnost podle § 60 zákona o obraně státu
a) podle odstavce 1 cit. paragrafu a vládního nařízení č. 195/1938 o pracovní povinnosti za branné pohotovosti státu pro osoby zaměstnané v těch oborech práce, kterých je nevyhnutelně třeba, aby byly zamezeny poruchy pravidelného chodu života v státě, zejména v zařízeních na opatřování vody, světla, tepla neb energie pro obecnou potřebu, při výrobě zemědělské, službě zdravotnické, při zabezpečení zásobování předměty spotřeby a p.,
b) ze zákona (§ 60, odst. 2 zákona o obraně státu) pak nastala pracovní povinnost,
aa) pro osoby zaměstnané v registrovaných podnicích (§§ 26 a 27 zákona o obraně státu), jakož i
bb) pro osoby zaměstnané v jiných podnicích důležitých pro obranu státu, jimž byl uložen závazek podle § 98 citovaného zákona;
2. nastaly pro zaměstnance státu a jiných veřejnoprávních korporací, ústavů, fondů, podniků a závodů jim náležejících anebo jimi spravovaných a podniků pro veřejnou dopravu povinnosti uvedené v § 64, odst. 2 až 9 zákona o obraně státu;
3. nastaly pro členy zastupitelských sborů a jiných orgánů (počítajíc v to poradní sbory) veřejnoprávních korporací, ústavů, fondů, podniků a závodů jim náležejících anebo jimi spravovaných, jakož i podniků pro veřejnou dopravu povinnosti, uvedené v § 65, odst. 1 zákona o obraně státu, s ostatními důsledky, uvedenými v dalších odstavcích citovaného paragrafu;
4. mohou býti požadovány osobní úkony podle hlavy V. části 2. oddílu 3 (§§ 66 až 78) zákona o obraně státu;
5. mohou býti uloženy jednotlivým osobám podle potřeby i jiné úkony nebo funkce než podle oddílu cit. za 4., mohou-li býti vykonány vedle běžného povolání (zaměstnání) dotyčné osoby anebo tomuto povolání (zaměstnání) podstatně nepřekážejí, zejména úkony a funkce v zájmu státního hospodaření s věcnými, prostředky (soupisové a podobné úkony) podle § 79 zákona o obraně státu;
6. mohou býti požadovány věcné prostředky podle hlavy V., části 3 (§§ 81 až 99) zákona o obraně státu;
7. může býti uskutečněna hospodářská organisace za branné pohotovosti státu (státně řízené hospodaření s věcnými prostředky) v čele s nejvyšším úřadem hospodářským a příslušnými ministerstvy, dále mohou vstoupiti v život hospodářské organismy, jich se používá při státním hospodaření s věcnými prostředky. (Hlava V., část 4, zákona o obraně státu, týkající se hospodářské organisace za branné pohotovosti státu);
8. může býti finančně zabezpečeno hospodářství veřejné správy za branné pohotovosti státu podle ustanovení hlavy V., části 5 zákona o obraně státu (§§ 114 a 115);
9. mohou býti provedeny doplňky a změny platného právního řádu za branné pohotovosti státu podle hlavy V., části 6, zákona o obraně státu (§§ 116 až 137);
10. vláda je podle § 138 odst. 1 zákona o obraně státu zmocněna, aby k úpravě mimořádných poměrů, způsobených stavem branné pohotovosti státu, vydávala tam, kde by jinak bylo třeba zákona, se souhlasem presidenta republiky vládní nařízení, při čemž se toto zmocnění podle odst. 2 citovaného paragrafu nevztahuje na úpravu poměrů ústavních.
K 1. Pokud jde o pracovní povinnost pro osoby zaměstnané v oborech práce, uvedených v § 60, odst. 1. zákona o obraně státu, stanovilo vládní nařízení č. 195/1938 Sb. z. a n. o pracovní povinnosti za branné pohotovosti státu v § 1, že pokud tu není pracovní povinnosti již podle ustanovení § 60, odst. 2 zákona o obraně státu, po případě povinnosti zaměstnanců podle § 64 téhož zákona, ukládá se pracovní povinnost až do odvolání:
1. osobám zaměstnaným v podnicích, ústavech a jiných zařízení vyjmenovaných, v §§ 1 a 3 vládního nařízení č. 197/1936 Sb. z. a n. o podnicích důležitých pro obranu státu, při čemž nečiní rozdílu jsou-li tyto podniky provozovány jako živnosti tovární (podle stejných zásad provozních jako živnosti tovární) či nikoli;
2. osobám zaměstnaným:
a) na pilách, ve skladech dříví a podnicích na těžbu dříví, b) v podnicích na výrobu beden a sudů, c) v teplárnách, d) v cihelnách, e) ve vodárnách, plynárnách a elektrárnách, pokud se zřetelem na svou kapacitu nepatří pod ustanovení č. 1., f) v mydlárnách a svíčkárnách, g) při dopravě nákladů neb osob, h) při výrobě zemědělské a chovatelské, ch) v mlékárnách, i) v lékárnách, j) v léčebných a preventivních zařízeních zdravotnických, k) v karanténních, desinfekčních, čisticích a spalovacích stanicích (zařízeních), l) v prádelnách a čistírnách, m) v podnicích na těžbu přirozených minerálních vod a solí, n) v tiskárnách všeho druhu, o) v rozhlase, pokud se na zaměstnance v těchto oborech práce nevztahuje ustanovení č. 1.
Podle § 2 vládního nařízení č. 195/1938 Sb. z. a n. pracovní povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovních oborech uvedených v § 1 citovaného vládního nařízení bez ohledu na jejich věk a pohlaví.
Podle ustanovení § 60, odst. 3 zákona o obraně státu je třeba uložení pracovní povinnosti podle ustanovení odst. 1 a 2 citovaného paragrafu v příslušných oborech práce uvésti vhodným způsobem v obecnou známost.
Tomuto zákonnému ustanovení bylo vyhověno vyhláškou ministerstva národní obrany o pracovní povinnosti čj. 60 562-VI./4. odděl. 1938 ze dne 29. října 1938, která byla uveřejněna v Úředním listě republiky Československé č. 227 ze dne 2. října 1938.
O obsahu pracovní povinnosti jedná § 61 zákona o obraně státu.
§ 62 zákona o obraně státu upravuje vliv pracovní povinnosti na pracovní poměr. V tomto paragrafu je důležité ustanovení odst. 1, že pracovní poměr osob vázaných pracovní povinností se řídí, jestliže zákona o obraně státu nestanoví jinak, i nadále platnými předpisy a smlouvami.
Důležité jest také ustanovení odst. 2 shora citovaného paragrafu, že pracovní poměr osob vázaných pracovní povinností může býti ukončen jen se svolením příslušného státního dozorčího úřadu anebo k jeho příkazu a není-li takového úřadu, se svolením anebo k příkazu okresního úřadu. Pokud jde o podrobnosti, poukazuje se na zákon.
§ 63 zákona o obraně státu upravuje činnost rozhodčích komisí pro úpravu pracovního poměru osob vázaných pracovní povinností.
K 4 a 6. K provedení §§ 66 až 99 zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení o osobních úkonech a jiné osobní účasti při obraně státu a o věcných plněních za branné pohotovosti státu č. 185/1938 Sb. z. a n.
O náhradách za osobní úkony a věcná plnění jedná hlava VII., zákona o obraně státu (§§ 146 až 165). Číslo 1. PRÁVNÍ PRAKSE 3
Třeba podotknouti, že za branné pohotovosti státu bylo podle § 91 zákona o obraně státu vydáno vládní nařízení č. 138/1938 Sb. z. a n. o zvláštních zařízeních na vodách, vodních stavbách a jejích příslušenství.
V poslední době bylo vydáno vládní nařízení o náhradách za osobní úkony a věcná plnění ze dne 28. října 1938 č. 262 Sb. z. a n. Důležitá je část II. tohoto nařízení, která obsahuje ustanovení o komisích jednajících o náhradách podle zákona o obraně státu, zejména o jejich příslušnosti.
K 7. Vzhledem k tomu, že nedošlo k válce, neuplatnila se v plné míře hospodářská organisace za branné pohotovosti státu (státní řízené hospodářství s věcnými prostředky).
Podle § 100 zákona o obraně státu byla pokud jde o hospodaření věcnými prostředky vydána vládní nařízení č. 198/1938 a 205/1938 Sb. z. a n., které byly později zrušeny vládními nařízeními č. 229/1938 a 231/1938 Sb. z. a n. Jiné normy v tomto oboru nebyly vydány.
Vládním nařízením č. 197/1938 Sb. z. a n. byl stanoven podle § 104 odst. 2 a § 106 odst. 1 zákona o obraně státu počátek působnosti nejvyššího úřadu hospodářského dnem vyhlášení citovaného nařízení, t. j. dnem 26. září 1938. Vládním nařízením č. 222/1938 byl pak stanoven konec působnosti nejvyššího úřadu hospodářského s účinností dnem vyhlášení citovaného nařízení, t. j. dnem 12. října 1938.
Třeba podotknouti v této souvislosti, že podle § 113 zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení č. 248/1938 Sb. z. a n. o celních úlevách při dovozu zboží z vyklizeného území. V § 1 tohoto nařízení se stanoví, že zboží vyrobené ve vyklizeném území, obsazené říší Německou, a z něho dovážené do republiky Československé v rozsahu odpovídajícím dosavadnímu odběru bude až na další při dovozu projednáváno beze cla. Ministr financí může stanoviti výjimky z této celní úlevy.
Třeba zmínit se o tom, že podle § 1 opatření stálého výboru, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o obraně státu, byl § 100 cit. zákona doplněn novým odstavcem (6), podle něhož NÚH. a jiná ministerstva (§§ 105 a 106) mohou zrušit předpisy jimi podle tohoto paragrafu vydané i mimo dobu branné pohotovosti státu; po zakončení působnosti NÚH. může předpisy jím vydané zrušit vláda. Podle § 2 téhož opatření byl § 104, odst. 2 změněn v ten smysl, že počátek a zakončení působnosti NÚH. stanoví vláda nařízením.
K 8. Podle § 115 odst. 1 písm. c) zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení č. 202/1938 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení o soustavě drobných peněz a o akciové bance cedulové.
Podle § 3 opatření stálého výboru, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o obraně státu ze dne 10. listopadu 1938 č. 276 Sb. z. a n. byl § 115 doplněn novým odstavcem (6), podle něhož vláda může nařízení vydaná podle tohoto paragrafu zrušiti se souhlasem presidenta republiky i mimo dobu branné pohotovosti státu, při čemž ustanovení odst. 3 a 4 § 115 platí i tu.
K 9. Podle § 116 odst. 4, § 141 odst. 2 a § 197 zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení č. 196/1938 Sb. z. a n. o nákladech na nucené odsunutí obyvatelstva, zvířat a jiných věcí.
Podle § 117, odst. 2 zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení č. 199/1938 Sb. z. a n., jímž se vydávají zvláštní ustanovení o řízení před soudy. Podle téhož zákonného ustanovení bylo dále vydáno vládní nařízení č. 210/1938 Sb. z. a n., jímž se vydávají zvláštní ustanovení o řízení u nejvyššího správního soudu, u volebního soudu, jakož i u ústavního soudu, vládní nařízení č. 211/1938 Sb. z. a n., jímž se vydávají zvláštní ustanovení o odkladu exekučního vyklizení bytů a konečně vládní nařízení č. 233/1938 Sb. z. a n. o odkladu exekucí a konkursů vedených proti dlužníkům, kteří mají majetek na území zabraném cizí mocí.
Podle § 118 zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení č. 218/1938 Sb. z. a n. o přechodném obmezení zcizení a propachtování určitých druhů nemovitostí.
Podle § 137 odst. 2 a 3 zákona o obraně státu bylo vydáno vládní nařízení č. 192 o náležitostech osob konajících za branné pohotovosti státu vojenskou službu, anebo přidělených k vojenským útvarům.
K 10. Podle § 138 zákona o obraně státu byla vydána řada vládních nařízení k úpravě mimořádných poměrů způsobených stavem branné pohotovosti státu, se souhlasem presidenta republiky a po jeho abdikaci s odvoláním na § 60 ústavní listiny.
Jsou to dosud tato nařízení:
a) vládní nařízení č. 191/1938 Sb. z. a n., jímž se na dobu branné pohotovosti státu upravují některé platové poměry vojenských gážistů z povolání a jiných státních (veřejných) zaměstnanců;
b) vládní nařízení č. 194/1938 a 209/1938 Sb. z. a n. o omezení cestování do ciziny;
c) vládní nařízení č. 208/1938 Sb. z. a n., kterýmž se doplňuje zákon č. 240/1924 Sb. z. a n. o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů;
d) vládní nařízení č. 217/1938 Sb. z. a n. o propuštění československých státních občanů německé národnosti z vojenské služby;
e) vládní nařízení č. 219/1938 Sb. z. a n. o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání;
f) vládní nařízení č. 223/1938 Sb. z. a n. o pracovních útvarech;
g) vládní nařízení č. 228/1938 Sb. z. a n. o mimořádných opatřeních bytové péče;
h) vládní nařízení č. 232/1938, kterým se obmezuje nakládání s kapitálovými účastmi (bylo zrušeno opatřením Stálého výboru č. 239/1938 Sb. z. a n.),
ch) vládní nařízení č. 234/1938 Sb. z. a n. o zatímní zprávě opuštěných hospodářských podniků a závodů;
i) vládní nařízení č. 241/1938 Sb. z. a n. o dni 28. října 1938;
j) vládní nařízení 242/1938 Sb. z. a n. o dovolené s čekaným důstojníků a rotmistrů z povolání;
k) vládní nařízení č. 244/1938 Sb. z. a n. o úpravě zaměstnávání osob z území obsazených cizí mocí;
1. vládní nařízení č. 246/1938 Sb. z. a n. o nárocích osob, zařaděných do pracovních útvarů, v oboru zákona č. 221/1920 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících;
m) vládní nařízení č. 252/1938 Sb. z. a n. o pomoci motorismu;
n) vládní nařízení č. 256/1938 Sb. z. a n., jimž se pro brannou pohotovost státu vyhlášenou v roce 1938 upravují některé platové poměry vojenských gážistů, občanských státních zaměstnanců a občanských zaměstnanců jiných veřejnoprávních korporací, konajících činnou službu vojenskou, jako vojenské osoby z počtu mužstva nebo konajících službu ve svém občanském poměru u vojenských útvarů;
o) vládní nařízení č. 257/1938 Sb. z. a n., kterým se mění zákon č. 52/1938 Sb. z. a n. o pobytu cizinců a vládní nařízení č. 82/1937 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon č. 39/1928 Sb. z. a n. o ochraně domácího trhu práce.
p) vládní nařízení č. 265/1938 Sb. z. a n. o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání;
r) vládní nařízení č. 266/1938 Sb. z. a n. o sídle kupců (obchodníků), obchodních společností a výdělkových a hospodářských společenstev (družstev);
s) vládní nařízení č. 269/1938 Sb. z. a n. o organisaci některých ministerstev Podle § 4 opatření Stálého výboru, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o obraně státu, ze dne 10. listopadu 1938 č. 276 Sb. z. a n. byl § 138 zákona o obraně státu doplněn novým odstavcem, podle něhož vláda může nařízení vydaná podle tohoto paragrafu zrušiti se souhlasem presidenta republiky i mimo dobu branné pohotovosti státu, při čemž ustanovení odstavce 3, § 138 platí i tu.
Třeba ještě podotknouti, že i za branné pohotovosti státu platí ustanovení hlavy III. zákona o obraně státu — podniky důležité pro obranu státu — a hlavy IV. — některá další ustanovení o obraně státu — pokud ovšem ustanovení posléze uvedené hlavy nepozbyla významu obsazením některých částí našeho území cizí mocí (§ 34 — opatření v pohraničním pásmu, § 49 — zvláštní ustanovení o právech k nemovitostem v pohraničním pásmu, pak v oboru opevnění a jiných pro obranu státu důležitých míst).

Citace:

Čtyři amnestie.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1938-39, svazek/ročník 3, s. 87-89.