Žalobu o zrušení kupní smlouvy nelze knihovně poznamenati.
K návrhu žalobců povolil rekursní soud, změniv zamítající usnesení první stolice, aby se ve vložce č. 104 poz. knihy X poznamenala na základě žaloby spornost vkladu práva vlastnického k statku čp. 27 v X. Odůvodnění: Trhovou smlouvou ze dne 6. srpna 1918 prodali žalující A svůj statek čp. 27 v X. zapsaný ve vložce č. 194 poz. knihy kat. obce Xské žalovanému B-ovi, jemuž také právo vlastnické v knize pozemkové bylo vloženo.
Žalobou dne 19. října 1918 u zemského soudu podanou domáhají se žalobci zrušení uvedené trhové smlouvy a vrácení usedlosti čp. 27 v X pro neplnění převzatých povinností se strany žalovaného.
Berou tím tudíž v odpor i vklad práva vlastnického, ježto smlouva, dle vylíčení žaloby, se zřetelem na ustanovení §u 918. vš. z. obč. a §u 110. 111. dílčí novely, stala se ve skutečnosti neplatnou.
Ustanovení §u 61. kn. z. není obmezeno na případ původní neplatnosti tabulárního aktu, nýbrž vztahuje se i na případ, když neplatnost dodatečně odpadnutím právního titulu nastala. Vymáháním zrušení smlouvy domáhají se žalobci neplatnosti celého aktu i s vkladem práva vlastnického pro žalovaného a nabude též vyhověním žalobě platnosti dřívější věcné právo žalobců k usedlosti (§§ 20. lit. b. 61. kn. z.).
Neprávem proto zamítl první soud návrh žalobců na povolení poznámky spornosti z důvodu, že nejde o neplatnost vkladu.
Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 11. února 1919 R 1 55/19 dovolacímu rekursu vyhověl a obnovil usnesení soudu prvého, při čemž přisoudil i útraty rekursu toho žalovanému proti žalobcům. Důvody: Dle §u 61. kn. z. jest poznámka spornosti přípustná jen tenkráte, když ten, kdo vkladem nějakým ve svém knihovním právu byl poškozen, vkladu pro neplatnost žalobou odpírá. V tomto případě však nebyli žalobci poškozeni vkladem práva vlastnického pro žalovaného, kterýžto vklad podle smlouvy kupní se žalobci uzavřené se stal s jejich souhlasem; žalobci neodpírají také tomuto vkladu pro neplatnost vkladu nebo kupní smlouvy, na základě níž se vklad stal, nýbrž domáhají se pouze rozhodnutí, aby kupní smlouva, dle tvrzení jejich platně uzavřená, byla dle §u 918. obč. z. následkem odstoupení jich od smlouvy prohlášena za zrušenou.
Nejsou tu tedy podmínky §u 61. kn. z., který jakožto předpis výjimečný nepřipouští výkladu rozšiřujícího.
Rovněž není žádost odůvodněna dle §u 20. kn. z., poněvadž nejde o vyznačení osobních poměru, zejména nejde o obmezení v disposičním právu žalovaného.
Návrh na poznámku spornosti není opodstatněn ani jako prozatímní opatření po rozumu §u 378 a násl. ex. ř., poněvadž, jednak poznámka spornosti, která je přípustná jen za předpokladu v §u 61. kn. z. stanovených, má jiný obsah a účinek, než prozatímní opatření dle §u 382. ex. ř., jednak ani tvrzený nárok, ani nebezpečí žalobcům hrozící nebyly nijak osvědčeny.
Slušelo proto usnesení prvého soudu, návrh zamítající, obnoviti. Ježto poznámka spornosti dle povahy své, jak též v motivech ku čl. XIII. č. 7 uv. z. k ex. ř. vysloveno, má povahu opatření prozatímního, byly útraty dovolacího rekursu. návrhem žalobců vyvolaného, dle §§ů 41, 48, 50. c. ř. s., §§ů 78., 394., 402. ex. ř. žalovanému přisouzeny.