České právo. Časopis Spolku notářů československých, 1 (1919). Praha: Spolek notářů československých, bez průběžného číslování stran
Authors:

I do rejstříku družstevního smí zanášeny býti jen takové zápisy, které obchodní zákon nařizuje, nelze tedy zapsati tam jména úředníka (ředitele), není-li členem představenstva a nebo prokuristou, třeba byl zmocněn firmu podpisovati.


Soud stolice druhé nevyhověl stížnosti občanské záložny v S. do usnesení obchodního soudu, jímž zamítnut byl její návrh, aby do družstevního rejstříku zapsán byl jako ředitel XV. Odůvodnění: Pro společenstva platí dle §u 13. zák. družstev. předpisy obchodního zákona, pokud onen zákon nic jiného neustanovuje. Dle §u 12. záloženských stanov spravuje záložnu valná hromada a jí volený výbor jako představenstvo její, jehož členy dlužno tedy dle §u 16. druž. zák. do rejstříku družstevního zapsati. Naproti tomu jest volba úředníků aktem správy a řízení (viz § 15. odst. 3. a § 14. zák. stanov) a jména úředníku se do rejstříku družstev nezapisují a nelze jich zapsati potud, pokud nejsou členy výboru (představenstva) nebo prokuristy a tím ředitel XV. o jehož zápis se žádá, není. (Čl. 12., 45. obch. z.). Jakmile by tedy XV prokurou byl pověřen, nabylo by nic na závadu, aby bylo zapsáno do rejstříku jeho jméno.
To, že už zápis úředníka neprokuristy dříve jednou nebo vícekráte záložně byl povolen, nemění na stavu věci ničeho, poněvadž přece ustanovení zákona tím, že jich nebylo správně použito, neztrácí své působnosti. Poněvadž tedy všechny jiné než zákonem určené zápisy do rejstříku jsou vyloučeny, nebylo lze rekursu vyhověti.
Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 22. července 1919 R I 294/19 dovolacímu rekursu nevyhověl, poněvadž nejsou dány podmínky, za kterých dle §u 16. cís. pat. z 9. srpna 1854, č. 208. ř. z. dovolací rekurs proti souhlasným rozhodnutím nižších stolic se připouští a dodal: Dle čl. 12. obch. z. mají do obchodního rejstříku zanášeny býti jenom takové zápisy, které zákon obchodní nařizuje. Tento předpis platí dle §u 7. zákona z 9. dubna 1873, č. 70. ř. z. též o rejstříku společenstev (§ 1. nařízení ze 14. května 1873, č. 71. ř. z.). Dle §u 6. zákona toho dlužno uveřejniti — tedy též v rejstříku v patrnost uvésti — pouze formu, jakou představenstvo za společenstvo podepisuje. Není pochybnosti, že dle §u 26. zákona a čl. 48. obch. z. mohou úředníci společenstva ustanoveni býti jako zmocněnci s oprávněním firmu podpisovali. Není však v zákoně ustanoveno, že takové zmocnění do rejstříku zapisováno býti má, kdežto členové představenstva, kteří dle §u 17. firmu podepisovati oprávněni jsou, dle §u 16. zákona k zápisu ohlášeni býti musejí. Jest tedy správným úsudek, že zmocnění úředníka společenstva ku podepisování firmy není předmětem zápisu do rejstříku společenstev a nejsou proto souhlasná usnesení obou nižších soudu protizákonná.
Citace:
I do rejstříku družstevního smí zanášeny býti jen takové zápisy. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 9, s. 109-109.