Zákres opravy mapy knihovní, provedený evidencí katastru bez soudního příkazu jest neplatný.

Okresní soud v P. zvěděv z ohlášení evidence katastru daně pozemkové, že nesrovnalost stavu knihovního se stavem skutečným, jak byla ohlašovacím archem č. 27 z roku 1915 ohlášena, odstraněna byla zákresem nové hranice mezi pozemkem čk 499/6 a st. parc. č. 763 dle stavu skutečného, ač tato oprava mapy soudem nařízena nebyla, nařídí, aby ohledně zmíněných parcel zaveden byl v mapě stav, jaký byl v ní do roku 1915.
Krajský soud v K. H. jako soud rekursní zrušil usnesení stolice první a nařídil jí, aby zahájila řízení za účelem zavedení knihovního pořádku po rozumu § 43. odst. 2 zák. ze dne 23. května 1883 č. 83 ř. z. Odůvodnění:
Ze spisů jde, že oprava hraniční čáry mezi poz. parcelami č. k. 499/6 a st. par. č. k. 763 v P. byla provedena v mapě katastrální bez soudního usnesení. Ježto však dle sdělení evidence katastru daně pozemkové v P. ze dne 30. listopadu 1918 č. 474 tato oprava mapy souhlasí s nynějším skutečným stavem, ohlášeným okresnímu soudu v P. ohlašovacím archem evidence katastru č. 27 z roku 1915, o němž však v bodě tom příslušné řízení zahájeno nebylo, jeví se opětné znázornění dřívějšího stavu nejen nevhodným, nýbrž zákonným předpisům přímo se příčícím, a mělo by nutně za následek opětné ohlášení nesrovnalosti mapy se skutečností.
Soud prvé stolice měl tudíž — zvěděv o této nesrovnalosti a o opomenutém vyřízení ohlašovacího archu č. 27 z r. 1915 — zahájiti předepsané řízení k zavedení knihovního pořádku a nikoli naříditi nesprávnou opravu mapy.
Slušelo proto dotyčné usnesení zrušiti a zavedení zákonného řízení naříditi.
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 1. dubna 1919 č. R I 105/19 dovolací stížnosti vyhověl obnoviv usnesení soudu knihovního s dodatkem, že příkaz, udělený rekursním soudem soudu knihovnímu ohledně zavedení řízení za účelem zjednání knihovního pořádku, ponechává se netknutým. Důvody:
Změny v objemu parcel, tvořících součást knihovního tělesa, smějí se provésti v knihovní mapě jen k příkazu soudu knihovního, když provedeno bylo řízení zákonem pro ten případ předepsané. Okolnost, že evidenční geometr zjistil neshodu mezi stavem skutečným a stavem, jak dosud zakreslen jest v mapě knihovní, neopravňuje ho, aby svémocně, bez příkazu knihovního soudu, skutečný stav v knihovní mapě zakreslil. Naopak bude na soudu knihovním, aby dle výsledku provedeného řízení rozhodl, zda právním staveni jest ten, jenž dosud v knihovní mapě jest zakreslen, či stav skutečný. Do té doby musí zůstati při posavadním zakreslení v mapě knihovní, poněvadž by jinak, kdyby tento stav objevil se stavem právním, mohly ze zakreslení faktického stavu v knihovní mapě vzejíti následky, bezpečnost knihovního obchodu vážně ohrožující, a strany připraveny by byly o důkaz o tom, jaký stav byl v knihovní mapě před zakreslením stavu faktického.
Slušelo proto stížnosti vyhověti.

Citace:

Zákres opravy mapy knihovní, provedený evidencí katastru. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1919, svazek/ročník 1, číslo/sešit 8, s. 96-96.